Arsenopyrit je sulfid železa a arsenu. Vzorec je FeAsS.[1] Jako první jej popsal Agricola v roce 1546. Starší český název je kyz arzénový. Jméno je odvozeno od chemického složení minerálu a jeho podobnosti s pyritem. Poprvé bylo použito roku 1847 Ernstem Friedrichem Glockerem. Systematické zařazení podle Strunze je 2/D.22-10, dle Nickel-Strunze 2.EB.20.

Arsenopyrit
Arsenopyrit z lokality Hidalgo del Parral, Chihuahua, Mexico
Arsenopyrit z lokality Hidalgo del Parral, Chihuahua, Mexico
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecFeAsS
Identifikace
Barvastříbřitě bílá, ocelově šedá
Vzhled krystaluploché tabulkovité krystaly, sloupcovité, stébelnaté krystaly
Soustavamonoklinální P21/c
Tvrdost5,5-6
Leskkovový
Štěpnostzřetelná podle {101}, ojediněle podle {010}
Vrypšedočerný, černý
Hustota6.07 g ⋅ cm−3

Vyskytuje se v řadě minerálních asociací, převážně však vzniklá za vyšších teplotních podmínek. Vzácně je znám jako primární součást magmatitů, hojný je v pegmatitech, skarnech a greisenech. Hydrotermální na žilách Sn-W, Sn-Cu, kyzové žíly Pb-Zn, křemenné žíly se zlatem. Též metamorfní - kyzová stratiformní ložiska, mramory, metamorfované břidlice, ruly.

Morfologie

editovat
 
Arsenopyrit (Čína)

Tvoří ploché tabulkovité krystaly, rýhované rovnoběžně s {001}, dlouze či krátce sloupcovité krystaly, též stébelnatý, zrnitý, celistvý. Dvojčatí podle {100} a {001}, na kontaktech či jako penetrační dvojčatí dle {101}, nebo dle {012} vytváří trojčata tvaru hvězdy nebo dvojčata tvaru kříže.

Krystalografie

editovat

Monoklinický minerál, dříve řazen jako ortogonální, bodová grupa 2/m, prostorová grupa P21/c, a=5,744, b=5,675, c=5,785, ß = 112,17°, Z=4, V=174,82.

Vlastnosti

editovat

Fyzikální vlastnosti

editovat

Tvrdost 5,5-6, hustota průměrná 6,07 g.cm−3, lom nerovný, nepravidelný, je křehký, štěpnost je zřetelná dle {101}, ojediněle {010}. Po zahřátí je magnetický. Není radioaktivní.

Optické vlastnosti

editovat

Barva ocelově, cínově šedá, v odraženém světle téměř bílý do žluta. Lesk kovový, je opakní. Vryp je šedočerný až černý. Je silně anizotropní (červeno-fialová), slabě pleochroický, luminiscence chybí.

Chemické vlastnosti

editovat

Procentuální zastoupení prvků:

  • Fe 34,30 %,
  • As 46,01 %,
  • S 19,69 %,
  • příměsi Au, Sn, Ni, Sb, Bi, Cu, Pb.
    Při rozpuštění v kyselině dusičné uvolňuje síru, při pražení vydává typický zápach po česneku (díky přítomnosti arsenu). Odrůda s vyšším obsahem kobaltu se nazývá danait.

Podobné minerály

editovat

Ze skupiny arsenopyritu je to gudmundit, osarsit, ruarsit.

Parageneze

editovat
 
Arsenopyrit s křemenem (Dalněgorsk, Rusko)

Běžně s scheelitem, kasiteritem, pyrrhotinem, pyritem, chalkopyritem, zlatem, křemenem, fluoritem, wolframitem, sideritem.

Získávání

editovat

Jako vedlejší produkt těžby žil Sn-W, Sn-Cu (Cornwall - největší těžba As na konci 19. století) či kyzových ložisek.

Využití

editovat

Ruda arsenu a zlata.

Naleziště

editovat
 
Arsenopyrit s chalkopyritem - Panasqueira (Portugalsko)

Reference

editovat
  1. Arzenopyrit [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat