Bakteriální kroužkovitost bramboru

Bakteriální kroužkovitost bramboru je choroba způsobovaná bakterií Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus z čeledi Microbacteriaceae , rod Clavibacter. Bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, je jedním z významných organismů škodlivých pro brambory. Je předmětem celosvětového zájmu pěstitelů brambor, zejména pro svoji potenciální škodlivost. Patogen je na seznamu skupiny EPPO A2 karanténních škodlivých organismů. Jeho výskyt v porostech sadbových brambor je důvodem pro neuznání množitelského porostu.

Bakterie Clavibacter michiganensis ssp sepedonicus na bramboru.

EPPO kód

editovat

CORBSE

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy patogena

editovat
  • Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
  • Corynebacterium michiganense subsp. sepedonicum
  • Corynebacterium sepedonicum

České názvy

editovat

bakteriální kroužkovitost brambor

Zeměpisné rozšíření

editovat

Mimo Evropu Čína, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Nepál, Tchaj-wan, USA, Uzbekistán.

Výskyt v Evropě

editovat

Belgie, Bělorusko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, , Kypr, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie. Bakterie má relativně nízké teplotní optimum pro růst (21 °C), je proto vázána hlavně na chladnější oblasti.

Výskyt v Česku

editovat

Přítomnost patogena na území České republiky byla bezpečně prokázána v roce 1995. Existují však zprávy o výskytu původce bakteriální kroužkovitosti v Čechách již ze začátku 20. století. V ČR platí povinnost mít sadbové i nesadbové brambory označeny osvědčením, které deklaruje negativní výsledek testování na přítomnost původce bakteriální kroužkovitosti bramboru.[1]

Hostitel

editovat

Přirozeným hostitelem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je lilek brambor(Solanum tuberosum). V testech patogenity prokázalo náchylnost mnoho zástupců z čeledi lilkovité Solanaceae, včetně rajčete (Lycopersicon esculentum) a lilku (Solanum melongena). Cukrová řepa byla popsána jako přirozený bezsymptomový hostitel. Bakterie byla také zjištěna v osivu cukrovky.[2]

Příznaky

editovat

Nemusí být zjevné, mohou být maskovány, někdy se neprojevují.

Pletivo v mezižilkových polích žloutne a nekrotizuje. Listy se lžícovité svinují. [2]

Na příčném řezu napadenými stonky je někdy patrné zhnědnutí cév. Když se báze stonku se zhnědlými cévami stiskne, vytéká z nich krémově zbarvený exudát.[2]

Slabá sklovitost či průsvitnost pletiv okolo vodivého systému. Při slabém stisku rozpůlené hlízy lze pak z diskolorované a změklé zóny vytlačit mléčně bílý sliz nebo smetanově sýrovitou hmotu. Latentní infekce lze zjistit jen speciálními detekčními metodami.[2]

Možnost záměny

editovat

Příznaky lze snadno zaměnit s příznaky napadení těmito chorobami:

Mikrobiologická morfologie

editovat

Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je pleomorfní, nepohyblivá, grampozitivní tyčinka. Bakterie patří mezi pomalu rostoucí, nepigmentující. Typické kolonie jsou smetanově bílé, okrouhlé, hladké, vyvýšené, slizovitě tekuté, s rovnými okraji a obvykle mají v průměru 1-3 mm.[2]

Detekce

editovat

Detekce a determinace je prováděna laboratorními testy. Je používán kultivační test, IF test (imunofluorescenční mikroskopie), PCR test (polymerázová řetězová reakce), FISH test (fluorescenční hybridizace in-situ), GC FAME (analýza esterů mastných kyselin) a pro ověření patogenity izolátů původce kroužkovitosti se používá test patogenity na rostlinách lilku vejcoplodého.[2] Expertní skupina EU, která v roce 2001 hodnotila rostlinolékařskou péči v bramborářství, ve zprávě a v souvislosti s laboratorním testování na přítomnost bakterióz v ČR konstatovala, že „ve vybavení a analytické kapacitě bakteriologických laboratoří bylo dosaženo významného pokroku a tyto laboratoře pracují dobře“.[3]

Význam

editovat

Původce bakteriální kroužkovitosti brambor je v celosvětovém měřítku považován za jeden z nejvýznamnějších škodlivých organismů pro brambory a ztráty na výnosech mohou dosahovat až 50 %. Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je dle platné legislativy klasifikována jako závažný škodlivý organismus, který se sice vyskytuje v Evropské unii, ale jejíž zavlékání a rozšiřování na území EU je zakázáno.[1]

Skutečné ztráty způsobované přímo bakteriální kroužkovitosti brambor jsou v současnosti v Evropě a Severní Americe zanedbatelné. Důvodem je, že se ve všech sadbových oblastech brambor provádějí kontroly zdravotního stavu porostů.[3]

Šíření

editovat

Pro šíření choroby má největší význam infikovaná sadba brambor a kontaminace kontejnerů, zařízení a budov. Potenciálním zdrojem infekce jsou i sazeče a třídičky kontaminované původcem kroužkovitosti. Významnou roli v přežívání původce bakteriální kroužkovitosti a jeho následného přenosu hrají plevelné brambory na kontaminovaných pozemcích.[2]

Ochrana rostlin

editovat

K dispozici nejsou přímé chemické a biologické metody regulace patogena, ani odrůdy s vyšší hladinou rezistence. [2]

Prevence

editovat

V ochraně brambor proti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je nezbytné úplně vyloučit patogena ve všech fázích produkce brambor. K opatřením, která zvyšují pravděpodobnost odhalení latentně infikovaných partií sadby, patří např. vyhledávání klonově příbuzných se sesterskými nebo rodičovskými partiemi, s potvrzeným výskytem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.[2]

Karanténa

editovat

Původce bakteriální kroužkovitosti bramboru je zařazen do seznamu škodlivých organismů, které je zakázáno podle zákona zavlékat a rozšiřovat na území Evropských Společenství. [2]

Reference

editovat
  1. a b ŠKODÁČEK, Zbyněk. Změna v povinnostech podnikatelů při dovozu brambor z Polska [online]. Státní rostlinolékařská správa, 22.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-02. 
  2. a b c d e f g h i j k MATOUŠKOVÁ, Hana; TÁBORSKÁ,, Miloslava. Informační leták – Bakteriální kroužkovitost bramboru [online]. Ministerstvo zemědělství, Státní rostlinolékařská správa, 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. 
  3. a b KŮDELA, Václav. Jsou fytokaranténní opatření proti bakteriální kroužkovitosti bramboru opodstatněná? [online]. [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat