Plíseň bramborová
Plíseň bramborová je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans z čeledě Phytophthoraceae řádu (Peronosporales), vřetenatkotvaré. Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]
EPPO kód
editovatPHYTIN[2]
Synonyma patogena
editovatPodle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.[3]
.jpg)
České názvy
editovatPro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.[5][6]
Zeměpisné rozšíření
editovatPůvodní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.
Hostitel
editovatByliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny – petunie, surfinie, datura, mochyně.[6]
Příznaky
editovatHlízy
editovatNa rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.
List
editovatNapadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).[4][6]
Stonek
editovatListy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.
Plod
editovatNa plodech vznikají mírné zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.[6]
Možnost záměny
editovatLze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:
- terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
- bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
- septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
- alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)
Význam
editovatJe popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]
V letech 1845–1847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.
Biologie
editovatHouba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 °C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12–15 °C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8–12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.
Šíření
editovatK infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.[9]
.jpg)
Ochrana rostlin
editovatRezistentní odrůdy
editovatV náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.
Prevence
editovatPoužívat označenou uznanou sadbu.[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.
Chemická ochrana
editovatChemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10–14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)
Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.[6]
Povolené přípravky
editovatPodle agromanual.cz[9] a agrahb.cz.[10]
- ACROBAT MZ
- ALTIMA 500 SC
- CONSENTO
- CRITERIUM
- CUPROCAFFARO
- CURZATE GOLD
- CURZATE M WG
- DITHANE DG NEOTEC
- DRAGO 2 kg
- EMENDO M
- ELECTIS
- FANTIC M
- FLOWBRIX
- FUNGURAN-OH 50WP
- CHAMPION 50 WP
- INFINITO
- KOCIDE 2000
- KUNSHI
- KUPRIKOL 50
- KUPRIKOL 250 SC
- MASTANA SC
- MIXANIL
- NANDO 500 SC
- NOVOZIR MN 80 NEW
- PENNCOZEB 75 DG
- POLYRAM WG
- RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
- RANMAN TOP
- REVUS
- RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
- TANOS 50 WG
- VALIS M ®
- ZETANIL WG
- ZIGNAL 500 SC
Agrotechnická opatření
editovatPro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.[6]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Phytophthora infestans na anglické Wikipedii.
- ↑ a b STUDZIŇSKI, A. Atlas chorôb a škodcov zeleniny. Bratislava: Príroda, 1987. (slovensky)
- ↑ EPPO, GUIGAE
- ↑ biolib.cz
- ↑ a b Plíseň rajčete (bramborová)
- ↑ agromanual.cz
- ↑ a b c d e f g h eagri.cz
- ↑ http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html – Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
- ↑ Donnelly, James S (2005), The Great Irish Potato Famine, Sutton Publishing, ISBN 0-7509-2632-5
- ↑ a b Agromanual
- ↑ agrahb.cz
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plíseň bramborová na Wikimedia Commons - jikl.cz Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
