Imunofluorescence

Imunofluorescence je molekulární biologická metoda, používaná v biologickém výzkumu a v diagnostice chorob.

Postup

Nejprve se určitý antigen nebo naopak protilátka označí fluorescenčním barvivem, jako je FITC (fluorescein-izothioékyanát), fluorescein nebo rhodamin.^[1] Následně se přidají ke „svému“ odpovídajícímu komplementárnímu antigenu nebo protilátce, což se v typickém případě uskutečňuje na podložním skle se vzorkem tkáně. Díky tomu se požadovaná molekula ve vzorku tkáně zbarví pomocí navázaných fluorescenčních látek, je jasně viditelná a může být pozorována např. pod fluorescenčním mikroskopem (tzv. imunofluorescenční mikroskopie) např. pod UV zářením.^[2]

Reference

↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Imunofluorescence na Wikimedia Commons

[genetics-1] ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.

[cammack-2] Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.

[1]

[2]