Australští vačnatci
Australští vačnatci (Australidelphia) představují velký taxon vačnatců, jenž z recentních zástupců zahrnuje řády kolokolové (Microbiotheria), kunovci (Dasyuromorphia), vakokrti (Notoryctemorphia), bandikuti (Peramelemorphia) a dvojitozubci (Diprotodontia). Bazální linii představují kolokolové s jediným recentním druhem Dromiciops gliroides, jenž je paradoxně rozšířen v Jižní Americe. Jde tedy buďto o reliktního zástupce australských vačnatců na americkém kontinentu, anebo alternativně o zpětného migranta z Australasie, kde jinak žije drtivá většina ostatních druhů. Australidelphia bez Microbiotheria vytvářejí klad označovaný jako Eomarsupialia, přičemž Eomarsupialia a Microbiotheria mohli podle molekulárních dat divergovat před asi 63 až 60 miliony lety.[1]
Australští vačnatci | |
---|---|
klokan bažinný (Wallabia bicolor) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Infratřída | vačnatci (Marsupialia) |
Nadřád | australští vačnatci (Australidelphia) Szalay, 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zbylé dvě americké recentní linie, vačice (Didelphimorphia) a vačíci (Paucituberculata), byly tradičně řazeny do skupiny Ameridelphia, přičemž dělení vačnatců na Australidelphia a Ameridelphia pochází z 80. let 20. století.[2] V současnosti je opouštěn pouze koncept Ameridelphia, protože jde o parafyletický taxon, v rámci něhož se odvětvují monofyletičtí Australidelphia. Australští vačnatci se vyznačují odvozenou stavbou kloubního spojení mezi hlezenní kostí (astragalus) a patní kostí (calcaneus). U amerických vačnatců se patní kost spojuje dvěma ploškami s hlezenní kostí a jedinou ploškou s krychlovou kostí (os cuboideum), zatímco u australských vačnatců plošky utvářející spojení patní a hlezenní kostí fúzují do jedné, zatímco plošky mezi patní a krychlovou kostí se dělí na tři.[3]
Fylogeneze
editovatNa základě [4]
Reference
editovat- ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 111.
- ↑ SZALAY, F. S. A new appraisal of marsupial phylogeny and classification. In: ARCHER, M. Carnivorous Marsupials. Sydney: Royal Zoological Society of New South Wales, 1982. Dostupné online. S. 621–640. (anglicky)
- ↑ BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. Dostupné online. S. 347. (anglicky)
- ↑ BLACK, K. H.; ARCHER, M.; HAND, S. L. The Rise of AustralianMarsupials: A Synopsis of Biostratigraphic, Phylogenetic, Palaeoecologic and Palaeobiogeographic Understanding. In: TALENT, J. A. Earth and Life. [s.l.]: Springer, 2012. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Taxon Australidelphia ve Wikidruzích