Vačice

čeleď savců

Řád vačic (Didelphimorphia) zahrnuje běžné vačnatce ze západní polokoule. Vačice se pravděpodobně oddělily od ostatních vačnatců v pozdní křídě nebo v brzkém paleocénu. Za příbuznou skupinu se dají považovat vačíci.

Jak číst taxoboxVačice
alternativní popis obrázku chybí
vačice virginská (Didelphis virginiana)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídavačnatci (Marsupialia)
NadřádAmeridelphia
Řádvačice (Didelphimorphia)
Gill, 1872
Čeleďvačicovití (Didelphidae)
Gray, 1821
Podčeledi
Sesterská skupina
vačíci (Paucituberculata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vačice jsou menší až středně velcí vačnatci. Jsou napůl stromoví všežravci, nicméně je zde mnoho výjimek. Nejvíce druhů tohoto řádu má dlouhý čenich, úzkou lebku a nápadný sagitální hřebínek. Vzorec počtu zubů v jedné dentici má 5 řezáků (4 na spodní čelisti), jeden špičák, 3 třenové zuby a 4 stoličky. Podle běžných zvyklostí u savců je toto doslova plná čelist. Řezáky jsou velmi malé, špičáky naopak velké. Stoličky jsou trojcípé.

Vačice došlapují celým chodidlem. Zvláštní je, že zadní noha má obrácený prst s nehtem, nikoliv drápem. Nehty jsou jinak ve zvířecím světě velmi vzácné, běžné jsou pouze u primátů. Stejně jako primáti, vačice mohou mít chápavý ocas. Žaludek je velmi jednoduchý. Mladí se rodí ve velmi raném stádiu. Samičky jsou obvykle o málo větší než samci.

Jsou to všežravci s velmi širokým spektrem potravy. Jejich nespecializovaná biologie, pružné stravovací návyky a reprodukční strategie z nich dělá úspěšné kolonizátory schopné přežít i náročné časy. To je nejspíš důvod, proč se začaly rozšiřovat na území Severní Ameriky.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat