Arménie (satrapie)

Geografie	; Území pod kontrolou Orontské dynastie,; 4.–2. století př. n. l.
	; Území pod kontrolou Orontské dynastie,; 4.–2. století př. n. l.
Hlavní město	Tushpa, Erebuni
	Obyvatelstvo
Jazyky	arménština, aramejština (jih), médština (východ)
Náboženství	arménský polyteismus,; zoroastrismus
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie (satrapie)
Mateřská; země	Perská říše; Makedonská říše; Seleukovská říše
	Státní útvary a území
	Urartu
	Médská říše
	Arménské království
	Malá Arménie
	Sophene
	Kommagene

Arménie (arménsky Սատրապական Հայաստան – Satrapakan Hayastan, staropersky Armina nebo Arminiya) byla jednou ze satrapií Perské říše Achaimenovců (cca 550–330 př. n. l.), říše Alexandra Velikého a říše Seleukovců. Zabírala území dnešní Arménie a části Turecka, ázerbájdžánského Nachičevanu, Gruzie a Íránu.

Peršané oblast dobyli na Médech kolem roku 553 př. n. l. za Kýra Velikého, název Armina je však poprvé doložen až na Behistunském nápisu krále Dareia I. Satrapie se členila na tři menší územní jednotky, tzv. malé satrapie – na Východní Arménii, Západní Arménii a Kolchidu^[1] (správa sídlila ve Východní Arménii). Většinu obyvatelstva tvořili Arméni, hlavními jazyky byly perština a arménština. Satrapie měla značnou míru autonomie, ale musela perskému velkokráli odvádět daně a v případě války vojenské kontingenty. V době pádu achaimenovské monarchie byl satrapou (Východní) Arménie Orontés II., (malým) satrapou Západní Arménie patrně Mithrausés, účastník bitvy u Gaugamél. Alexandr Veliký oblast nikdy plně neovládl, i když se o to ze všech sil pokoušel – jeho kandidát na úřad satrapy, Mithrenés, se však proti Orontovi nedokázal prosadit. Západní Arménie se později stala dějištěm válek diadochů a nakonec spolu s Arménií Východní součástí říše Seleukovců.

Administrativně podléhal arménský satrapa velkému satrapovi médskému, jehož sídlem byly Ektabany, dnešní Hamadán. Vedle Arménie a vlastní Médie náležely k médské satrapii ještě Parthie a Chorasmie.

Reference

↑ Kolchidu však Peršané ovládali jen dočasně, za Xenofónta kolem roku 400 př. n. l. již netvořila součást achaimenovské říše.

Literatura

Jacobs, B.: Die Satrapienverwaltung im Perserreich zur Zeit Darius’ III., Wiesbaden 1994.

Externí odkazy

Arménie na serveru Livius (anglicky) Archivováno 1. 10. 2007 na Wayback Machine.

[1] Kolchidu však Peršané ovládali jen dočasně, za Xenofónta kolem roku 400 př. n. l. již netvořila součást achaimenovské říše.

[1]