Ara škraboškový

druh ptáka rodu Cyanopsitta

Ara škraboškový (Cyanopsitta spixii),[2] též ara Spixův, je zřejmě ve volné přírodě ve své domovině v Brazílii ve státě Bahia vymřelý druh ptáka.

Jak číst taxoboxAra škraboškový
alternativní popis obrázku chybí
Ara škraboškový (Cyanopsitta spixii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý v přírodě
vyhynulý v přírodě[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďpapouškovití (Psittacidae)
Rodara (Cyanopsitta)
Binomické jméno
Cyanopsitta spixii
(Wagler, 1832)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední volně žijící samec zmizel v roce 2000. K vymření přispěly dva hlavní faktory: Prvním faktorem bylo zmenšování vhodných biotopů, galeriových lesů, a druhým faktorem bylo vychytání posledních jedinců pro chov v zajetí. Poslední tři ptáci byli odchyceni v letech 1987 a 1988. V zajetí je v záchranných programech kolem 70 ptáků, další jsou chováni neoficiálně, načerno. V zajetí se daří rozmnožovat a připravuje se reintrodukce zpět do původního prostředí.

Dorůstá velikosti 55 cm. Živí se semeny, ořechy a jinými plody, které sbírá při šplhání na větvích.

Život v přírodě

editovat

Ara škraboškový, známý také jako ara Spixův, byl objeven v roce 1819 v údolí São Francisco v severovýchodní Brazílii. Jeho populace byla odhadnuta na 180 kusů. Osadníci žijící v jeho výskytu vykáceli tolik lesního porostu, že do poloviny 70. let dvacátého století se jeho populace odhadovala na 60 kusů, což byl stav kritický. V tu dobu měl být chráněn zákonem a přísnými tresty, ale místo toho se začal intenzivně odchytávat, protože o poslední exempláře byl velký zájem.

V roce 1984 zůstali v brazilské divočině poslední 4 arové tohoto druhu a o rok později, kdy byl do jeho území vyslán Paul Roth Mezinárodní radou pro záchranu ptactva, poletovali zde jen 3 ptáci. Osadníci mu tvrdili, že jeho ztráty v divočině nezapříčiňují jen lovci a osadníci, ale i dovezené včely z Afriky, které usmrcovaly samice sedící na vejcích. Od roku 1988 létal nad brazilskou divočinou poslední ara škraboškový-sameček. Když mu lovci ulovili družku, řešil svou osamělost tím, že se přidal k hejnu arů marakán a mezi nimi si našel novou partnerku, kterou si pravidelně odváděl z hejna a hnízdil s ní ve stejném stromě jako dříve.

Od 5. října 2000 nebyl spatřen ani poslední žijící ara škraboškový v oblasti caatinga, takže se předpokládá, že tento druh v přírodě vyhynul. Z historie je známé, že tento druh obýval palmové háje. Jeho hlas není tak intenzivní jako u ostatních arů. V zajetí se daří rozmnožovat a připravuje se reintrodukce (navrácení) zpět do původního prostředí.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. BioLib.cz – Cyanopsitta spixii (ara škraboškový) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat