Anapovití

čeleď pavouků

Anapovití (Anapidae) jsou čeleď velmi malých pavouků zahrnující celkem 58 rodů s 233 popsanými druhy[1] žijícími převážně na jižní polokouli.

Jak číst taxoboxAnapovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádpavouci (Araneae)
Čeleďanapovití (Anapidae)
Simon, 1895
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde o drobné pavouky o délce do 2 mm, se zbarvením v různých odstínech hnědé. Zadeček je kulovitý, měkký, u samic s občasnými sklerotizovanými oblastmi a u samců s velkým scutem (sklerotizovanou destičkou). Končetiny jsou krátké, bez trnů (kromě femuru prvního páru kráčivých končetin u samců), se třemi drápky, metatarsum kratší než tarsum. Druhy z této čeledi mají velmi vysoký clypeus (oblast mezi předním okrajem karapaxu a očima). Očí je osm či šest, střední pár očí v přední oční řadě nevýrazný či úplně chybí. Labrum (horní pysk) vyčnívá dopředu mezi chelicerami, což je dobře rozpoznatelné v případě jejich rozevření. Samičí pedipalpy menší, samčí proměnlivé, femur a patela občas se štětinami či výrůstky. Embolus (hrot pářícího ústrojí samečka) s variabilním tvarem a velikostí – od dlouhého u rodu Pseudanapis po krátký a široký u rodu Crozetulus. Tělo pavouků je bez plicních vaků (kromě rodu Risdonius).[2][3]

Rozšíření a způsob života

editovat

Anapovití jsou rozšířeni na všech kontinentech mimo Antarktidu, zejména pak v Austrálii, Africe, Asii a Jižní Americe.[4] V Evropě se vyskytuje jen málo druhů, v České republice pouze silně ohrožená anapa buková (Comaroma simoni) zaznamenaná na území Hřebence,[5] v CHKO Bílé Karpaty a v jeskyních na Špičáku.[6]

Žijí v opadance, pod kůrou stromů nebo na malých keřích, zejména ve vlhkých pralesních oblastech. Některé druhy si staví malé, 2 až 3 cm široké horizontální kulaté sítě, ve středu mírně natažené uprostřed do tvaru stanu.[7] Chilský endemit Sofanapis antillanca naproti tomu žije kleptoparaziticky v sítích pavouků rodu Austrochilus a Thaida z čeledi Austrochilidae;[8] jihoafrický Crozetulus scutatus žije v jeskyních.[9]

Taxonomie

editovat

K anapovitým byla v roce 2003 přiřazena bývalá čeleď Micropholcommatidae (jako podčeleď Micropholcommatinae) a v roce 2017 i čeleď Holarchaeidae.[1][10]

Přehled rodů

editovat

Platí k 22. červenci 2024:[1]

  • Acrobleps Hickman, 1979
  • Algidiella Rix & Harvey, 2010
  • Anapis Simon, 1895
  • Anapisona Gertsch, 1941
  • Austropholcomma Rix & Harvey, 2010
  • Borneanapis Snazell, 2009
  • Caledanapis Platnick & Forster, 1989
  • Chasmocephalon O. Pickard-Cambridge, 1889
  • Comaroma Bertkau, 1889
  • Conculus Kishida, 1940
  • Crassanapis Platnick & Forster, 1989
  • Crozetulus Hickman, 1939
  • Dippenaaria Wunderlich, 1995
  • Elanapis Platnick & Forster, 1989
  • Enielkenie Ono, 2007
  • Eperiella Rix & Harvey, 2010
  • Epigastrina Rix & Harvey, 2010
  • Eterosonycha Butler, 1932
  • Forsteriola Brignoli, 1981
  • Gaiziapis Miller, Griswold & Yin, 2009
  • Gertschanapis Platnick & Forster, 1990
  • Gigiella Rix & Harvey, 2010
  • Guiniella Rix & Harvey, 2010
  • Hickmanapis Platnick & Forster, 1989
  • Holarchaea Forster, 1955
  • Mandanapis Platnick & Forster, 1989
  • Maxanapis Platnick & Forster, 1989
  • Metanapis Brignoli, 1981
  • Micropholcomma Crosby & Bishop, 1927
  • Minanapis Platnick & Forster, 1989
  • Montanapis Platnick & Forster, 1989
  • Normplatnicka Rix & Harvey, 2010
  • Nortanapis Platnick & Forster, 1989
  • Novanapis Platnick & Forster, 1989
  • Octanapis Platnick & Forster, 1989
  • Olgania Hickman, 1979
  • Paranapis Platnick & Forster, 1989
  • Patelliella Rix & Harvey, 2010
  • Pecanapis Platnick & Forster, 1989
  • Pseudanapis Simon, 1905
  • Pua Forster, 1959
  • Queenslanapis Platnick & Forster, 1989
  • Raveniella Rix & Harvey, 2010
  • Rayforstia Rix & Harvey, 2010
  • Risdonius Hickman, 1939
  • Sheranapis Platnick & Forster, 1989
  • Sinanapis Wunderlich & Song, 1995
  • Sofanapis Platnick & Forster, 1989
  • Spinanapis Platnick & Forster, 1989
  • Taliniella Rix & Harvey, 2010
  • Taphiassa Simon, 1880
  • Tasmanapis Platnick & Forster, 1989
  • Teutoniella Brignoli, 1981
  • Tinytrella Rix & Harvey, 2010
  • Tricellina Forster & Platnick, 1989
  • Victanapis Platnick & Forster, 1989
  • Zangherella Caporiacco, 1949
  • Zealanapis Platnick & Forster, 1989

Je také známo 11 vyhynulých fosilních rodů:[11]

  • Balticoroma Wunderlich, 2004
  • Balticonopsis Wunderlich, 2004
  • Cenotextricella Penney in Penney et al., 2007
  • Deanoorapsis Penney, 2020
  • Dubianapis Wunderlich, 2004
  • Flagellanapis Wunderlich, 2004
  • Fossilanapis Wunderlich, 2004
  • Palaeoanapis Wunderlich, 1988
  • Ruganapis Wunderlich, 2004
  • Saxonanapis Wunderlich, 2004
  • Tuberanapis Wunderlich, 2004

Reference

editovat
  1. a b c Family: Anapidae Simon, 1895. World Spider Catalog [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DIPPENAAR-SCHOEMAN, Ansie. Field Guide to South African Spiders (Dále jen Dippenaar-Schoeman: Field Guide). Pretoria: LAPA Publishers, 2014. Dostupné online. ISBN 9780799369106. S. 38. (anglicky) 
  3. WALTON, D. W. (Ed.). Zoological Catalogue of Australia. Volume 3: Arachnida: Mygalomorphae, Araneomorphae, Pseudoscorpionida, Amblypygi, Palpigradi. Canberra: Australian Government Publishing Service, 1985. S. 54. (anglicky) 
  4. Anapidae. GBIF [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Přírodní památka Hřebenec. //prirodaceska.cz [online]. 5. května 2016 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  6. MACHAČ . (2010):. ACTA CARP. OCC.1: 101., O. Nález pavouka Comaroma simoni Bertkau, 1889 v Bílých Karpatech (Česká republika)/Record of spider Comaroma simoni Bertkau, 1889 in White Carpathian Mountains (Czech Republic). Acta Carpathica Occidentalis. 2010, roč. 1, čís. 1, s. 101. 
  7. Dippenaar-Schoeman: Field Guide, S. 38
  8. RAMÍREZ, Martín J.; PLATNICK, Norman I. On Sofanapis antillanca (Araneae, Anapidae) as a Kleptoparasite of Austrochiline Spiders (Araneae, Austrochilidae). The Journal of Arachnology. 1999, roč. 27, čís. 2, s. 547. (anglicky) 
  9. Dippenaar-Schoeman: Field Guide, S. 39
  10. Gen. Holarchaea Forster, 1955. World Spider Catalog [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DUNLOP, Jason A.; PENNEY, David; JEKEL, Denise. A summary list of fossil spiders and their relatives [online]. 2023, rev. 4. leden 2023 [cit. 2024-09-15]. S. 171–172. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat