Karapax

hřbetní část krunýře některých zvířat (želvy aj.)

Karapax je hřbetní část krunýře želvy. Také se tak označuje vnější ochrana těla překrývající hlavohruď některých korýšů a pavoukovců. U některých živočichů se na něm projevuje pohlavní dvojtvárnost.

Karapax kraba Cancer irroratus
 
Karapax želvy uhlířské

U želv může být různě tvarovaný a zabarvený, většinou slouží pro větší bezpečnost jedince. Představuje jednak pevnou ochranu před predátory, z nichž někteří si s ním ale dovedou poradit - například shozením želvy z velké výšky na skálu (draví ptáci). U některých druhů umožňuje maskování v prostředí (mimikry).

U mnohých želv byla také zaznamenána změna provázaná změnou prostředí (např. jiné zabarvení při pobytu venku oproti chovu v teráriu), obecně jej mívají želvy žijící v zajetí méně zabarvený oproti želvám žijícím v přírodě.

Na zdravém růstu karpaxu se podílí správná strava, přísun vitamínů, vápníku a také pobyt na slunci, tedy dostatek UV záření. Pokud zvíře nemá dostatek tohoto, nastane změknutí krunýře a může dojít k jeho trvalému zdeformování-křivici. Tento problém se objevuje zejména u zvířat mladých, která rostou a krunýř se jim teprve vyvíjí.[1]

Členovci

editovat

Korýši

editovat

Krunýř hlavohrudi korýše ústí ve své přední části do nápadného čelního hrotu rostrum. Postranní výběžky karapaxu poskytují zespodu otevřenou žaberní dutinu, která ukrývá žábry na hrudních nožkách a na hrudní stěně. Zabarvením a svou pevností chrání karapax živočicha. Jeho chemické složení je odlišné od samotné pokožky, 46,7 % chitinu, 46,3 % uhličitanu vápenatého a 7 % fosforečnanu vápenatého. Krunýř raků obsahuje dvě základní barviva; blankytnou modř cyanokrystalin a červenou crustaceorubin.[2]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha: Vašut, 1998. 60 s. ISBN 80-7236-003-5. 
  2. PATOKA, Jiří. Chováme sladkovodní raky. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-6063-6. 

Externí odkazy

editovat