Agnieszka Holland
Agnieszka Holland (přechýleně Hollandová; * 28. listopadu 1948 Varšava) je polská filmová režisérka a scenáristka, která vystudovala na pražské FAMU (1966–1971). Svou kariéru zahájila jako asistentka režie u významných osobností polské kinematografie Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy.
Agnieszka Holland | |
---|---|
Agnieszka Holland (2017) | |
Narození | 28. listopadu 1948 (76 let) Varšava Polsko |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze Stefan Batory Gymnasium and Lyceum Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | filmová režisérka, scenáristka, divadelní režisérka, spisovatelka a režisérka |
Rodiče | Henryk Holland a Irena Rybczyńska |
Manžel(ka) | Laco Adamík |
Děti | Katarzyna Adamiková |
Příbuzní | Magdalena Łazarkiewicz (sourozenec) |
Významná díla | Evropa, Evropa |
Ocenění | Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1991) Silver Bear Jury Prize (2017) Český lev za nejlepší režii (2021) Medaile prezidenta Slovenské republiky (2021) velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska důstojník Řádu znovuzrozeného Polska Medal świętego Jerzego Medaile Za zásluhy I. stupně (2024) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatAgnieszka Holland vystudovala režii na FAMU. Již v době působení ve škole se výrazně angažovala ve studentském hnutí a prezentovala své politické názory a přesvědčení, které později vetknula do svých filmů.
Tvorba
editovatJejí první samostatný film byl Provinční herci (Aktorzy Prowincjonalni, 1978), kronika složitých vztahů v zákulisí v divadle malého městečka, mnohými chápaná jako metafora tehdejší politické situace v Polsku. Film získal Mezinárodní cenu poroty v roku 1980 na filmovém festivalu v Cannes.
V Polsku ještě natočila dva filmy, Horečka (Gorączka, 1980) a Osamělá žena (Kobieta samotna, 1981), potom emigrovala do Francie, krátce před vyhlášením výjimečného stavu v její rodné zemi. Filmy Provinční herci nebo Osamělá žena bývají řazeny do polského Kina morálního neklidu.
Holland získala nominaci na Oscara za „Nejlepší zahraniční film“ za film z roku 1985 Bittere Ernte (Angry harvest), německý film o osudech židovských žen v době druhé světové války.
Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa (1990), natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa do Polska po Křišťálové noci roku 1938. Film byl oceněn Zlatým glóbem a získal Oscarovou nominaci za nejlepší zahraniční film. Po tomto úspěchu se na ni obrátilo americké filmové studio Warner Bros s nabídkou režírovat film Tajemná zahrada dle známé knižní předlohy Tajná zahrada, jejíž autorkou je anglo-americká spisovatelka Frances Hodgson Burnettová.[1]
V roce 2009 dokončila společně se svou dcerou Kasiou Adamik film Jánošík – Pravdivá historie. V roce 2012 Agnieszka Holland přijala nabídku na natočení třídílného dramatu pro HBO Hořící keř o činu Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa a nastupující normalizaci.
Období Pražského jara a nastupující normalizace prožila Agnieszka Holland jako studentka FAMU v Praze a za své politické aktivity byla šest týdnů vězněna v ruzyňské věznici. O těchto zkušenostech, vlivu pražské FAMU a českého prostředí na její další směřování vypovídá celovečerní dokument Návrat Agnieszky H. (2013, premiéra v české kinodistribuci v lednu 2014) v režii Krystyny Krauze Jacka Petryckiho.[2]
V červnu 2014 převzala na Ministerstvu zahraničí ČR ocenění Gratias Agit.[3] Na polské ambasádě v České republice pak obdržela vyznamenání „Bene merito“, v obou případech za posilování mezinárodní prestiže dané země v zahraničí.
Dne 23. března 2017 převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění v Praze. V Lichtenštejnském paláci obdržela diplom a zlatou medaili AMU.[4]
Dne 6. března 2021 získala Agniezska Holland v soutěži, každoročně vyhlašované Českou filmovou a televizní akademií, Českého lva za režii filmu Šarlatán. Film Šarlatán byl zároveň oceněn jako nejlepší film roku 2020.[5]
V roce 2024 byla oceněna Medailí za zásluhy I. stupně o stát v oblasti kultury.
Filmografie
editovat- 1978: Provinční herci (Aktorzy prowincjonalni)
- 1980: Horečka (Gorączka)
- 1981: Osamělá žena (Kobieta samotna)
- 1985: Bittere Ernte (Hořká sklizeň)
- 1988: Jak zabít kněze (Le complot)
- 1990: Evropa, Evropa (Europa, Europa)
- 1993: Tajemná zahrada (The Secret Garden)
- 1995: Úplné zatmění (Total Eclipse)
- 1997: Washingtonské náměstí (Washington Square)
- 2002: Julie Walking Home (Julie na cestě domů)
- 2006: Ve stínu Beethovena (Copying Beethoven)
- 2009: Jánošík – pravdivá historie
- 2012: Hořící keř
- 2018: Přes kostí mrtvých
- 2019: Pan Jones (Mr. Jones)
- 2020: Šarlatán
- 2023: Hranice (Zielona granica, The Green Border)
- 2024: Franz
Vyznamenání
editovat- 2021 Medaile prezidenta Slovenské republiky
- 2021 Řád znovuzrozeného Polska důstojník
- 2021 Řád znovuzrozeného Polska velkodůstojník
- 2024 Medaile Za zásluhy I. stupně
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnieszka Holland na slovenské Wikipedii.
- ↑ COHEN, Roger. Holland Without a Country. The New York Times Magazine, 8. 8. 1993. Dostupné online
- ↑ Návrat Agnieszky Hollandové aneb Chuť sníst její mozek. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-01-23 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
- ↑ DANĚK, Viktor. Od Čechů si vážím ceny víc, říká držitelka české ceny Gratias agit, režisérka Holland. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-06-07 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Agnieszka Hollandová převzala čestný doktorát AMU. filmovyprehled.cz [online]. 2017-3-23. Dostupné online.
- ↑ Nejlepší filmem za rok 2020 je Šarlatán. Na lvy ale vyhrála Krajina ve stínu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-06 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Agnieszka Holland na Wikimedia Commons
- Agnieszka Holland v Česko-Slovenské filmové databázi
- Dokument o Agnieszce Holland Návrat Agnieszky H. na ČSFD