Kauza Diag Human

(přesměrováno z Aféra Diag Human)

Kauza Diag Human je mediálně sledovaný spor mezi českým státem a firmou Diag Human ohledně státní zakázky na obchod s krevní plazmou, která měla být realizována na začátku devadesátých let. Firma Diag Human (původně Conneco, a. s.) se od roku 1996 soudí s českým státem o náhradu ztrát, které jí měly vzniknout na základě poškození dobré pověsti a následné ztráty zakázek. Spor vznikl kvůli odstoupení státu od smlouvy s firmou Diag Human (Conneco) a písemnému sdělení tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara dánské firmě Novo Nordisk, že „je pochybnost o solidnosti[1][2] zmíněné firmy. Firma Novo Nordisk později odmítla s Diag Human spolupracovat.[2]

Český stát od té doby čelí sérii rozhodčích řízení (arbitráží), v nichž Diag Human požaduje po Českém státě náhradu za vzniklé ztráty v celkové výši devět[3][4], podle některých odhadů původně požadovala až patnáct[5] miliard korun.

V roce 2022 mezinárodní arbitráž rozhodla, že Česká republika musí zaplatit firmě Diag Human 15,5 miliardy korun.

Z toho je 8,3 miliard částka z arbitráže z roku 2008 konané v České republice a 7,2 miliard úroky.

Arbitři dali Diagu Human mimo jiné za pravdu v tom, že český stát ve sporu zneužíval policii a tajné služby. Nález arbitrů popisuje i to, že rozhodci, kteří spor řešili v tuzemsku, nebyli nezávislí a jeden z nich si měl říct o úplatek.[6]

Stát oznámil, že chce podat návrh na zrušení rozhodnutí.[7]

Do roku 2011 byla firma Diag Human ve vlastnictví česko-švýcarského podnikatele Josefa Šťávy, ten však podle svého prohlášení prodal akcie společnosti v květnu 2011 blíže neupřesněnému mezinárodnímu konsorciu institucionálních investorů.[4][8]

Diag Human se nález arbitráže (od roku 2008) snaží soudně vykonat v řadě zemí. Kauza komplikuje půjčování uměleckých děl do zahraničí. V roce 2011 byla tři umělecká díla z českých sbírek na čas zabavena v Rakousku. Později dosáhl stát jejich vrácení.

Vývoj případu

editovat

Po roce 1989 chtěl Josef Šťáva obchodovat s krevní plazmou v Československu. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar před Šťávou a jeho firmou Diag Human varoval tehdejšího obchodního partnera Josefa Šťávy, dánskou společnost Novo Nordisk, když firmu Josefa Šťávy označil za „pochybnou“.[9] Podle Hospodářských novin se „v té době o Šťávovi nemluvilo jako o úspěšném obchodníkovi. Naopak. Média o něm informovala jako o gangsterovi, který obchoduje s krví nakaženou HIV a má na kontě mnoho skandálů. Novináři třeba spekulovali o tom, že v minulosti prodával infikovanou krev, násilně odebíranou vězňům z bývalé NDR. Právě kvůli těmto obviněním byl na Šťávu v Německu vydán zatykač.“[9] Žádný ze skandálů, se kterými byl Šťáva spojován, se ale nepodařilo prokázat.[10]

Během devadesátých let vypsala Česká republika několik výběrových řízení na licenci pro zpracovatele krevní plazmy. První výběrové řízení v roce 1990 firma Conneco, později Diag Human (ve spolupráci s dánskou firmou Novo Nordisk) vyhrála[3], Martin Bojar však jeho výsledek neuznal[3]. V pozdějších několika výběrových řízeních firma Josefa Šťávy opět neuspěla. Následkem přerušené spolupráce s Novo Nordisk podnikatelský model Diag Human měl i celkově zkrachovat[3]. V roce 1996 podala firma Diag Human žalobu u Krajského soudu, v níž se chtěla domoci náhrady škody za újmu, původně ve výši 200 miliónů korun[2], kterou jí v České republice, ale i dalších zemích měl způsobit dopis ministra Bojara. Spor byl ovšem dále již řešen v rozhodčím řízení, na základě tzv. rozhodčí smlouvy, kterou s Diag Human uzavřel toho roku ministr Jan Stráský[2], a to na základě rady náměstka Aleše Dvouletého[2]. Podle rozhodčí smlouvy mohlo být rozhodnutí rozhodčího senátu přezkoumatelné toliko před novým rozhodčím senátem.[2]. Ministryně Zuzana Roithová se v roce 1997 pokusila rozhodčí smlouvu u soudu zpochybnit, soud však její žalobu neuznal[2].

V jednotlivých arbitrážních přezkumech pak Česká republika s Diag Human vedla nejdříve vlastní spor o nárok Diag Human, zdali k poškození firmy došlo a posléze o výši způsobené škody. Podle analýz vypracovaných za vlády Miloše Zemana měla firmě vzniknout škoda ve výši 680 milionů korun[2], stát se rozhodl arbitráž zvrátit. Za působení ministryně Marie Součkové se strany sporu nakonec dohodly[2], že výši škody má určit poradenská společnost Ernst & Young[2]. Její znalci škodu vyčíslili na 2,5 až 4,6 miliardy korun[2]. Podle rozhodnutí arbitrů čtvrtého rozhodčího senátu z 13. srpna 2008 v té době Česko mělo zaplatit za zmařený obchod s krevní plazmou 8,33 miliardy korun, přičemž zhruba polovinu částky činí samotná škoda a zbytek úroky z prodlení a poplatky.[10]

Josef Šťáva poté sdělil Právu, že jako vlastník firmy Diag Human postoupí několikamiliardovou pohledávku významné světové bance, ale její jméno neuvedl.[11]

Dokumenty dokládají, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek podpořil svého dlouholetého známého Josefa Šťávu, který usiloval o miliardy korun v arbitráži proti státu, jehož zájmy měl Kalousek jako ministr hájit.[12]

Rozhodčí nález v srpnu 2008 a následné kroky

editovat

Obě strany se proti nálezu ze srpna 2008 odvolaly[13], Diag Human z pozice, že jí náleží suma ještě o tři miliardy vyšší[13], Česká republika proto, aby platbu naopak zcela odvrátila.[13] Česká vláda 20. srpna 2008 schválila plán ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), jak zvrátit vývoj kauzy. Vláda se rozhodla firmě nezaplatit a využít opravných prostředků.[14]

V arbitráži, která měla určit konečnou výši odškodného, které by měl český stát firmě zaplatit za neuskutečněné obchody s krevní plazmou, měl český stát zastupovat jako arbitr bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity Milan Kindl[13]. Po jistém váhání přijal funkci předsedy arbitrážního tribunálu ombudsman Otakar Motejl.[15] Toho však stát rychle odmítl a soudem byl jako třetí rozhodce určen neprávník a prezident Hospodářské komory Petr Kužel[16]. Předseda tříčlenného arbitrážního senátu by měl být jmenován na základě shody obou stran sporu, Kužela byl však jmenován soudem a to údajně proto, že se strany na třetím kandidátovi nedokázaly shodnout.[13] Diag Human napadl Kuželovo jmenování soudně s poukazem na jeho možnou podjatost[13][17].

Dle Reportérů ČT Petr Kužel v lednu 2010 připustil do sporu na straně žalobců dvě offshorové firmy s neznámými vlastníky.[18][19][20] ČT 24 dále uvedla, že uvedené společnosti sídlí na stejné adrese, jako společnosti stíhaného Tomáše Pitra a že ředitel jedné z těchto firem je zároveň klientem advokátní kanceláře Milana Kindla, který je jedním z arbitrů.[21]. V říjnu 2010 Nejvyšší soud zrušil jmenování Petra Kužela rozhodcem, protože o něm rozhodoval věcně nepříslušný soud.[22]

Podle pozice vlády České republiky rozhodčí řízení o přezkum nálezu z roku 2008 zahájeno bylo[23] a ke květnu 2011 tedy spor nadále pokračuje.[24][25] Společnost Diag Human však k témuž datu tvrdí, že rozhodčí nález ze srpna 2008, podle nějž musí ČR vyplatit společnosti dané náhrady, je již pravomocný a konečný.[24][25]

Exekuce

editovat

V květnu 2011 okresní soud Vídeň-centrum na návrh Diag Human exekučně zabavil tři umělecká díla, která byla zapůjčena do Vídně na výstavu. Šlo o obraz Emila Filly Dvě ženy, který je jinak ve vlastnictví Moravské galerie v Brně, a obraz Vincence Beneše Tanečnice a plastiku Otto Gutfreunda Objetí, spravované Národní galerií.[26] Podkladem pro toto rozhodnutí byla žaloba Diag Human, obsahující rozsudek rozhodčího soudu z roku 2008, který Diag Human považuje za pravomocný. Diag Human se snaží u zahraničních soudů prokázat, že rozhodčí nález z roku 2008 je již pravomocný, neboť pod odvoláním se vůči tomuto nálezu mají být za český stát podepsáni lidé, kteří k tomu ze zákona nemají pravomoc [27] Rakouský soud tuto argumentaci v předběžném opatření přijal. V červnu 2011 uznal nárok firmy i soud v Paříži.[28] 1. července 2011 vídeňský soud exekuci nepravomocně zastavil vzhledem k imunitě výsostně kulturního majetku. [29]

Právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda pak prohlásil, že hledají další majetek České republiky v zahraničí, který by mohl sloužit k dalšímu umořování pohledávky. V souvislosti s tím zmínil budovy českých center od New Yorku po Moskvu či nemovitosti v hamburském přístavu.[30] Podle ČR rozhodčí nález z roku 2008 ještě není pravomocný, neboť stát se proti němu řádně odvolal.[31]

Dne 23. ledna 2019 zaplatilo Ministerstvo zdravotnictví společnosti Diag Human, po podání návrhu na nařízení exekuce, částku 211.609,89 eur jako náhradu za náklady řízení za soudní spor v Lucembursku z roku 2012, který Diag Human vyhrál.[32][33]

Reference

editovat
  1. Památný dopis ministra Bojara [online]. ANIKORUNU, 2011-02-14. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k Zdravotnické noviny: Nekonečný příběh Diag Human článek Michaely Svobodové z 6. května 2008[nedostupný zdroj]
  3. a b c d SVOBODA, Jakub. VIDEO: Stát prohrál arbitráž s Diag Human, zaplatí devět miliard korun. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-08-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. a b DOKUMENT: Rozhovor Josefa Šťávy „sám se sebou“ ke kauze Diag Human. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-06-07. Dostupné online. 
  5. HOLUB, Petr. Historie Diag Human se opakuje. Privatizací tkání. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-03-15. Dostupné online. 
  6. V boji o miliardy mezi Českem a Diag Human začne soud nejdříve za rok. Státu mezitím narůstá dluh. iROZHLAS [online]. 2022-12-30 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  7. Česko prohrálo miliardový spor s Diag Human, má zaplatit 15,5 miliardy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  8. VÁLKOVÁ, Hana. Diag Human už nepatří Šťávovi. Prodal ho do zahraničí, cenu tají. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-06-01. Dostupné online. 
  9. a b KOTTASOVÁ, Ivana; BŘEŠŤAN, Robert; HOŠKOVÁ, Irena. Obchodoval s krví, miliardy vydělal až arbitráží s Českem. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2008-08-14. Dostupné online. 
  10. a b VAŠEK, Petr. Z kauzy Diag Human vzešel nový český multimiliardář. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2008-08-13. Dostupné online. 
  11. Šťáva v Právu: Pohledávku postoupím známé světové bance.. Medical Tribune [online]. 2008-08-15. Dostupné online. 
  12. SLONKOVÁ, Sabina. V bitvě o státní miliardy šel Kalousek na ruku příteli. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2. března 2010. Dostupné online. 
  13. a b c d e f Diag Human chce po Topolánkovi omluvu, jinak hrozí žalobou. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-11-13 [cit. 2022-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-15. 
  14. ČERNÝ, Jan. Devět miliard Diagu nezaplatíme, rozhodla vláda. Spor pokračuje. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2008-08-20. Dostupné online. 
  15. POKORNÝ, Marek. Spor s Diag Human rozhodne Motejl. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2009-01-13. Dostupné online. 
  16. Motejl kauzu Diag Human nerozhodne, třetím arbitrem bude Kužel[nedostupný zdroj]
  17. Spis ke sporu s Diag Human má soud. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-04-07. Dostupné online. 
  18. Reportéři ČT: Má Tomáš Pitr prsty v kauze Diag Human?. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-10-29. Dostupné online. 
  19. Jan Urban, tři blogy na Aktuálně.cz, leden-březen 2010
  20. URBAN, Jan. Tunel plný krve, aneb, kauza Diag Human (trochu jinak). Praha: Gema Art Group, 2007. 267 s. ISBN 978-80-86087-58-0. 
  21. Reportéři ČT: Má Tomáš Pitr prsty v kauze Diag Human?. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-10-29. Dostupné online. 
  22. Soud zrušil jmenování Kužela rozhodcem v kauze Diag Human. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-10-14. Dostupné online. 
  23. Ministerstvo: V kauze Diag Human možná figuruje podvrh. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-06-09. Dostupné online. 
  24. a b ŠÍDLOVÁ, Tereza. Heger: Prokážeme, že spor s Diag Human není ukončen. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-06-08. Dostupné online. 
  25. a b Česko má rozhodnutí pařížského soudu související s Diag Human. ČT24 [online]. Česká televize, 2011-06-06. Dostupné online. 
  26. ZELENÝ, Petr. Diag Human nechal kvůli miliardovému sporu zabavit české obrazy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-05-24. Dostupné online. 
  27. ELIÁŠOVÁ, Kateřina. Kalvoda píše poslancům, vysvětluje kauzu Diag Human. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-06-06. Dostupné online. 
  28. PROCHÁZKOVÁ, Martina. Bude stát krvácet kvůli byznysu s krví? Kauza Diag Human v odpovědích. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-06-09. Dostupné online. 
  29. Rakouský soud: Obrazy kvůli kauze Diag Human nemůžeme zabavit. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2011-07-01. Dostupné online. 
  30. DOLEJŠÍ, Václav. Kalvoda za Diag Human: Plánujeme exekuce na český majetek všude po světě. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-05-28. Dostupné online. 
  31. Diag Human zažalovala ČR v dalších zemích, tvrdí Šťáva. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-06-07. Dostupné online. 
  32. BŘEŠŤAN, Robert. Stát vyplatil Diag Human pět milionů korun. Firma Josefa Štávy žádá celkem desítky miliard. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2019-01-25. Dostupné online. 
  33. Ministerstvo zaplatilo Diag Human přes pět milionů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat