Milenecký tunel
Milenecký tunel je železniční tunel č. 7 na katastrálním území Milence na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda v km 25,435–25,597 mezi zastávkou Dešenice a stanicí Zelená Lhota.[1]
Milenecký tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 162 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°15′45,34″ s. š., 13°9′27,64″ v. d. |
Milenecký tunel | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatLicenci pro výstavbu a provoz trati získala soukromá obchodní společnost Plzeňsko–březenská dráha založená v roce 1872. Výstavba železnice, kterou prováděla stavební firma Adalbert Lanna, byla zahájena v roce 1871. Řízením stavby byl pověřen Karl Pascher von Osserburg. V úseku mezi Nýrskem a Železnou Rudou byla trať pro složité geologické podmínky a členitý horský terén s velkým stoupáním přesunuta nebo pozměněna. Provoz na tomto úseku byl zahájen 20. října 1877. V horském úseku byly proraženy tři tunely, Milenecký, Špičácký a Železnorudský.[2][3]
Geologie a geomorfologie
editovatTunel se nachází v geomorfologické oblasti Šumavská hornatina, celku Šumava s podcelkem Železnorudská hornatina s okrskem Pancířský hřbet.[4]
Geologické podloží v oblasti je tvořeno biotitickými a svorovými rulami a svory moldanubika.[5]
Tunel leží v nadmořské výšce 590 m, je dlouhý 162 m.
Popis
editovatJednokolejný tunel, původně dvojkolejný, je na trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda mezi zastávkou Dešenice a stanicí Zelená Lhota.[6] Byl proražen v červenci 1878 v severozápadním výběžku Křížového vrchu (805 m n. m.) nad dnešní Nýrskou přehradou. Slavnostního proražení tunelu se účastnili obecní zastupitelé Dešenic a Milenců, obyvatelé obou obcí a inženýři stavby.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Milenecký (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Josef. Před 140 lety projel první vlak Špičáckým tunelem. Klatovský deník. 2017-10-25. Dostupné online [cit. 2020-11-25].
- ↑ RŮŽIČKA, Josef. Karl Pascher von Osserburg. www.zelezna-ruda.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Milenecký tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-25]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ Milenecký tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Historie Dešenic. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.