Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo

železniční trať v Bulharsku

Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo je bývalá železniční trať, která se nacházela v severovýchodním Bulharsku. V síti bulharských železnic měla číslo 92. Původně šlo o úzkorozchodnou trať s rozchodem 600 mm, která byla později zčásti přestavěna na normální rozchod a je používána jako manipulační kolej.[1]

Železniční trať Ruse–Kaspičan
Schematizovaná mapka trati, cca 1916
Schematizovaná mapka trati, cca 1916
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Číslo 28 (92)
Provozovatel dráhy Nacionalna kompanija Železopătna infrastruktura
Datum otevření 1916
Technické informace
Délka 5 km
Rozchod koleje provozovaná trať 1 435 mm, původní trať 600 mm
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
km
trať č. 2 směr Sofie
trať č. 9 směr Ruse
0,000 Kaspičan
trať č. 2 směr Varna
dálnice Chemus
silnice I-2 35 m
5,200
5,300
[p 1] Novi Pazar
12,700 Stojan Michajlovski
15,200 Žilino
18,500 Vojvoda
21,200 Cărkvica[p 2]
25,900 Mogila
32,000 Chărsovo
41,000 Dolina
43,400 Ružica
51,100 Vălnari
+5,800 Kus
56,800 Todor Ikonomovo[p 3]
+10,800 Kaolinovo[p 4]
61,900 Skala[p 5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vedení

editovat

Úzkorozchodná železniční trať sledovala do vesnice Cărkvica[p 2] koryto řeky Kriva. Za touto vsí následoval nejprudší úsek k vesnicí Chărsovo, ve kterém stoupala úbočím náhorní plošiny Stana. Na konci stoupání byla vybudována zastávka Mogila. Za Chărsovem pokračovala trať po relativně rovném terénu Ludogorské plošiny do vesnice Ružica, kde se rozdělovala ke vsím Kaolinovo[p 4] a Todor Ikonomovo.[p 3]

Obnovená trať normálního rozchodu sledovala víceméně původní trasu do Nového Pazaru, ale s většími poloměry oblouků.

Parametry

editovat

Maximální povolená rychlost na úzkokolejce byla 15 km/h, pouze v úseku Cărkvica[p 2]–Chărsovo byla 20 km/h.[2]

Technická infrastruktura

editovat

Na trati byl v km 1,250 vybudován železobetonový most o délce 34,70 m přes jednu z ulic v Novém Pazaru a v intravilánu města byl také nechráněný železniční přejezd v km 5,090.[2][p 6]

Úsek je provozován jako manipulační kolej stanice Kaspičan[1] v délce 4,8 km.[3]

Dějiny

editovat

Trať byla postavena armádou během první světové války směrem k dobrudžské frontě. Její stavbu si vyžádala potřeba rychlého transportu vojenských jednotek, munice, zbraní a potravin na frontovou linii, což zvířecí potahy nedokázaly. Cílem bylo dosáhnout Silistry. Vznikla ve dvou hlavních etapách. V roce 1916 byl postaven úsek mezi Kaspičanem a Chărsovem (31,6 km). V roce 1917 byl zprovozněn úsek Chărsovo – Seid Alifak (30,3 km). Nicméně v důsledku historických událostí ji nebylo možno postavit do plánovaného cíle, který zůstal po smlouvě z Neuilly v Rumunsku spolu s již postaveným úsekem dlouhým 5,3 km. V roce 1920 předala armáda trať bulharským železnicím, které zahájily provoz do konečné stanice u hranice s Rumunskem pojmenované Krajna[p 7] u vesnice Todor Ikonomovo.[p 3] V roce 1935 byla otevřena odbočka ze stanice Ružica do vesnice Kaolinovo[p 4] (10,7 km).

Pro údržbu lokomotiv provozovaných na trati bylo vybudováno lokomotivní depo v Kaspičanu. Lokomotivy byly řady 40060 a jejich počet se měnil podle intenzity dopravy na trati (cca 10 až 12 kusů).

Trať sloužila především pro přepravu nákladu (zejména kaolinu) a cestujících. Přeprava byla realizována ve smíšených vlacích (osobní i nákladní vozy byly spřaženy do jednoho vlaku) nebo nákladních vlacích.

Politika uzavírání úzkorozchodných tratí, přijatá v 50. letech 20. století, se dotkla i této tratě. Kvůli nerentabilnosti byla koncem roku 1964 uzavřena a demontována.

Vzhledem k rostoucímu významu Nového Pazaru jako regionálního hospodářského centra bylo nutné jej napojit na trať normálního rozchodu 1435 mm a úzkokolejku přestavět. Délka rekonstruované trati, nově označované jako číslo 28, byla 6,25 km. Do provozu byla uvedena 4. července 1967. Později byla elektrizována. V roce 2002 byla pro pravidelný provoz uzavřena a trolej byla snesena.

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. Horní staničení náleží úzkokolejce, spodní trati normálního rozchodu.
  2. a b c tehdejším názvem Čerkovište
  3. a b c tehdejším názvem Machmuzlii
  4. a b c tehdejším názvem Božidar
  5. tehdejším názvem Seid Ali Fakă
  6. Uváděné staničení neodpovídá zakreslení trati na mapách.
  7. bulharsky Крайна, neboli Konečná

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Теснолинейка Каспичан – Тодор Икономово na bulharské Wikipedii.

  1. a b Клуб Съхрани Българското. Железопътна линия Каспичан - Нови пазар [online]. 2021-03-07 [cit. 2025-03-10]. Част 6. (bulharsky) 
  2. a b КОЛЕВ, Николай. Българските железници в началото: Теснопътните линии в България. S. 8. Железопътен вестник [online]. 2012-02-29 [cit. 2025-03-06]. Roč. 2012, Брой 8(11), s. 8. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. Национална компания Железопътна инфраструктура. Референтен документ на железопътната мрежа 2024-2025 година, валиден от 15.12.2024 г. до 13.12.2025 г. [online]. 2024-12-15 [cit. 2025-03-10]. Приложение 2.3.3.1.1 Таблица с информация за километричното положение на гарите по жп мрежа. (bulharsky) 

Literatura

editovat
  • ДЕЯНОВ, Димитър. Железопътната мрежа в България – 1866 – 1975 година. Стара Загора: Булхаус, 2005. 311 s. ISBN 9549364054. (bulharsky) 
  • СИМЕОНОВ, Начо, a kol. Железопътният транспорт в България – 1866 – 1983 година. София: Техника, 1987. 203 s. (bulharsky) 

Externí odkazy

editovat