Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo
Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo je bývalá železniční trať, která se nacházela v severovýchodním Bulharsku. V síti bulharských železnic měla číslo 92. Původně šlo o úzkorozchodnou trať s rozchodem 600 mm, která byla později zčásti přestavěna na normální rozchod a je používána jako manipulační kolej.[1]
| Železniční trať Ruse–Kaspičan | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) Schematizovaná mapka trati, cca 1916 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Bulharsko
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo | 28 (92) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozovatel dráhy | Nacionalna kompanija Železopătna infrastruktura | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum otevření | 1916 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technické informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 5 km | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod koleje | provozovaná trať 1 435 mm, původní trať 600 mm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Napájecí soustava | neelektrizovaná trať | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kolejí | 1 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Externí odkazy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať
editovatVedení
editovatÚzkorozchodná železniční trať sledovala do vesnice Cărkvica[p 2] koryto řeky Kriva. Za touto vsí následoval nejprudší úsek k vesnicí Chărsovo, ve kterém stoupala úbočím náhorní plošiny Stana. Na konci stoupání byla vybudována zastávka Mogila. Za Chărsovem pokračovala trať po relativně rovném terénu Ludogorské plošiny do vesnice Ružica, kde se rozdělovala ke vsím Kaolinovo[p 4] a Todor Ikonomovo.[p 3]
Obnovená trať normálního rozchodu sledovala víceméně původní trasu do Nového Pazaru, ale s většími poloměry oblouků.
Parametry
editovatMaximální povolená rychlost na úzkokolejce byla 15 km/h, pouze v úseku Cărkvica[p 2]–Chărsovo byla 20 km/h.[2]
Technická infrastruktura
editovatNa trati byl v km 1,250 vybudován železobetonový most o délce 34,70 m přes jednu z ulic v Novém Pazaru a v intravilánu města byl také nechráněný železniční přejezd v km 5,090.[2][p 6]
Provoz
editovatÚsek je provozován jako manipulační kolej stanice Kaspičan[1] v délce 4,8 km.[3]
Dějiny
editovatTrať byla postavena armádou během první světové války směrem k dobrudžské frontě. Její stavbu si vyžádala potřeba rychlého transportu vojenských jednotek, munice, zbraní a potravin na frontovou linii, což zvířecí potahy nedokázaly. Cílem bylo dosáhnout Silistry. Vznikla ve dvou hlavních etapách. V roce 1916 byl postaven úsek mezi Kaspičanem a Chărsovem (31,6 km). V roce 1917 byl zprovozněn úsek Chărsovo – Seid Alifak (30,3 km). Nicméně v důsledku historických událostí ji nebylo možno postavit do plánovaného cíle, který zůstal po smlouvě z Neuilly v Rumunsku spolu s již postaveným úsekem dlouhým 5,3 km. V roce 1920 předala armáda trať bulharským železnicím, které zahájily provoz do konečné stanice u hranice s Rumunskem pojmenované Krajna[p 7] u vesnice Todor Ikonomovo.[p 3] V roce 1935 byla otevřena odbočka ze stanice Ružica do vesnice Kaolinovo[p 4] (10,7 km).
Pro údržbu lokomotiv provozovaných na trati bylo vybudováno lokomotivní depo v Kaspičanu. Lokomotivy byly řady 40060 a jejich počet se měnil podle intenzity dopravy na trati (cca 10 až 12 kusů).
Trať sloužila především pro přepravu nákladu (zejména kaolinu) a cestujících. Přeprava byla realizována ve smíšených vlacích (osobní i nákladní vozy byly spřaženy do jednoho vlaku) nebo nákladních vlacích.
Politika uzavírání úzkorozchodných tratí, přijatá v 50. letech 20. století, se dotkla i této tratě. Kvůli nerentabilnosti byla koncem roku 1964 uzavřena a demontována.
Vzhledem k rostoucímu významu Nového Pazaru jako regionálního hospodářského centra bylo nutné jej napojit na trať normálního rozchodu 1435 mm a úzkokolejku přestavět. Délka rekonstruované trati, nově označované jako číslo 28, byla 6,25 km. Do provozu byla uvedena 4. července 1967. Později byla elektrizována. V roce 2002 byla pro pravidelný provoz uzavřena a trolej byla snesena.
Galerie
editovat-
Vojenský vlak na trati za první světové války -
Smíšený vlak na trati mezi Cărkvicou a Chărsovem -
Nákladní vlak na trati, cca 1920 -
Traťový jízdní řád (všechny spoje jsou smíšené)
_%D0%BE%D1%82_%D0%9F%D0%A1%D0%92_03.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=small}
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Horní staničení náleží úzkokolejce, spodní trati normálního rozchodu.
- ↑ a b c tehdejším názvem Čerkovište
- ↑ a b c tehdejším názvem Machmuzlii
- ↑ a b c tehdejším názvem Božidar
- ↑ tehdejším názvem Seid Ali Fakă
- ↑ Uváděné staničení neodpovídá zakreslení trati na mapách.
- ↑ bulharsky Крайна, neboli Konečná
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Теснолинейка Каспичан – Тодор Икономово na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Клуб Съхрани Българското. Железопътна линия Каспичан - Нови пазар [online]. 2021-03-07 [cit. 2025-03-10]. Част 6. (bulharsky)
- ↑ a b КОЛЕВ, Николай. Българските железници в началото: Теснопътните линии в България. S. 8. Железопътен вестник [online]. 2012-02-29 [cit. 2025-03-06]. Roč. 2012, Брой 8(11), s. 8. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Национална компания Железопътна инфраструктура. Референтен документ на железопътната мрежа 2024-2025 година, валиден от 15.12.2024 г. до 13.12.2025 г. [online]. 2024-12-15 [cit. 2025-03-10]. Приложение 2.3.3.1.1 Таблица с информация за километричното положение на гарите по жп мрежа. (bulharsky)
Literatura
editovat- ДЕЯНОВ, Димитър. Железопътната мрежа в България – 1866 – 1975 година. Стара Загора: Булхаус, 2005. 311 s. ISBN 9549364054. (bulharsky)
- СИМЕОНОВ, Начо, a kol. Железопътният транспорт в България – 1866 – 1983 година. София: Техника, 1987. 203 s. (bulharsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo na Wikimedia Commons - Dokumentární film o trati na YouTube (bulharsky)
