Žatecký kraj nebo jen Žatecko je jedním z historických krajů země České. Nacházel se na severozápadě země, jeho území se přibližně kryje se západní částí dnešního Ústeckého kraje (Chomutovsko, Lounsko, Mostecko) a zasahuje i na Karlovarsko, Rakovnicko a okres Plzeň-sever. V některých dobách k němu patřilo také Loketsko a Chebsko, tedy téměř celé povodí Ohře.

Žatecký kraj
Území
Sídlo krajeŽatec
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1862
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Žateckého kraje na Aretinově mapě roku 1619
Žatecký kraj na Vogtově mapě (1712)
Severovýchod Žateckého kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Severozápad Žateckého kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Jihovýchod Žateckého kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Jihozápad Žateckého kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Německá mapa kraje Saaz z roku 1769
Německá mapa kraje Saaz z roku 1838

Počátky jeho existence spadají do 2. poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na žateckém hradu, Žatecký kraj se pak nazýval podle královského krajského města Žatec, které bylo jeho správním centrem od nepaměti.

Historie

editovat

Kraj se proslavil pěstováním chmele a pivovarnictvím. Významná byla i těžba kovů v Krušných horách a později též hnědého uhlí v podkrušnohorské pánvi. Důležitou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V roce 1421 město ustálo útok druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Žateckém kraji 83 016 křesťanů a 561 židů, dohromady 83 577 obyvatel nad 10 let. Při reformě v roce 1714 bylo k Žateckému kraji připojeno Loketsko a Chebsko, ale reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl Žatecký kraj rozdělen na podíl žatecký a loketský, čímž se Loketský kraj znovu osamostatnil.[1]

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.[1] Po zrušení se země členily již jen na okresy. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů, krajský soud však sídlil až do roku 1949 v Mostě.

Návrh československého župního zřízení z roku 1920 rozděloval území někdejšího kraje mezi župu Lounskou (většina) a Karlovarskou, nebyl však realizován. Reformou roku 1949 připadla naprostá většina území Ústeckému kraji a roku 1960 kraji Severočeskému. Od roku 2000 jde opět o Ústecký kraj.

Významní hejtmané

editovat

Sídla v kraji roku 1654

editovat

Místa v kraji Žateckém v roce 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Jméno města stav obyvatel roku 1651[6] počet budov roku 1830[7] obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Žatec královské krajské město 2019 618 4907 4922
Chomutov královské, ochranné město, pod ochranou kralovske komory J. M. Císařské 1598 547 3725 3573
Kadaň královské město 504 3129 3222
Most královské město 1057 437 2912 2749
Louny královské město 959 307 2096 2112
Žlutice poddanské, panské město, panství Žlutice 901 242 1391 1395
Jirkov poddanské, panské město, panství Červený Hrádek 717 253 1548 1559
Přísečnice horní, ochranné město J. M. Císařské, panství Přísečnice 746 (roku 1702) 414 2683 2677

Městečka

editovat
Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Vejprty horní, ochranné městečko J. M. Císařské, panství Přísečnice 402 2914 2972
Nejdek poddanské, panské městečko, panství Nejdek 305 1964 1964
Jindřichovice poddanské, panské městečko, panství Jindřichovice 262 1525 1559
Pernink poddanské, panské městečko, panství Ostrov 203 1523 1533
Chyše poddanské, panské městečko, panství Chyše 224 1442 1461
Doupov poddanské, panské městečko, panství Doupov 250 1343 1324
Hora Svatého Šebestiána horní, ochranné městečko J. M. Císařské, panství Přísečnice 186 1294 1292
Výsluní horní, ochranné městečko J. M. Císařské, panství Přísečnice 193 1248 1275
Bochov poddanské, panské městečko, panství Vroutek 243 1235 1262
Hora Svaté Kateřiny poddanské, panské městečko, panství Červený Hrádek 234 1238 1246
Přebuz poddanské, panské městečko, panství Jindřichovice 177 1196 1207
Postoloprty poddanské, panské městečko, panství Postoloprty 153 1195 1190
Klášterec nad Ohří poddanské, panské městečko, panství Klášterec nad Ohří 177 1022 1034
Vroutek poddanské, panské městečko, panství Vroutek 198 891 899
Podbořany poddanské, panské městečko, panství Podbořany 147 836 821
Kryry poddanské, panské městečko, panství Nepomyšl 148 816 838
Mašťov poddanské, panské městečko, panství Mašťov 158 809 831
Valeč poddanské, panské městečko, panství Valeč 136 809 822
Buškovice poddanské, panské městečko, panství Vroutek 148 763 775
Loučná pod Klínovcem 91 741 746
Jesenice poddanské, panské městečko, panství Petrohrad 147 727 741
Měděnec poddanské, panské městečko, panství Horní Hrad 115 703 710
Kralupy poddanské, panské městečko, panství Ahníkov 142 673 684
Andělská Hora poddanské, panské městečko, panství Vroutek 118 640 654
Vilémov poddanské, panské městečko, panství Vilémov 124 651 590
Ervěnice poddanské, panské městečko, panství Nové Sedlo 145 649 665
Blšany poddanské, panské městečko, statek Blšany 114 633 689
Údlice poddanské, panské městečko, panství Červený Hrádek 139 602 607
Březno poddanské, panské městečko, panství Březno 135 588 611
Žihle poddanské, panské městečko, panství Petrohrad 95 582 593
Lubenec poddanské, panské městečko, panství Libkovice a Ležky 99 575 590
Radonice poddanské, panské městečko, panství Vintířov 136 521 535
Rabštejn nad Střelou poddanské, panské městečko, panství Rabštej nad Střelou 81 452 459
Místo poddanské, panské městečko, panství Prunéřov 59 347 356
Horní Ročov poddanské, panské městečko, panství Solopysky

Reference

editovat
  1. a b Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 134, 160–161, 275, 520–521.
  2. Archivovaná kopie. www.castles.cz [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-09. 
  3. http://www.mikroregion-zatecko.cz/clenske-obce/blazim/
  4. Archivovaná kopie. www.libocany.cz [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-01. 
  5. http://www.muzeumzatec.cz/ferdinand-wussin.html
  6. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 Žatecko
  7. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [1]

Externí odkazy

editovat