Žábronožky

řád korýšů

Žábronožky (Anostraca Sars, 1867) jsou taxon ze třídy lupenonožců (Branchiopoda).

Jak číst taxoboxLupenonožci
alternativní popis obrázku chybí
žábronožka solná (Artemia salina)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
(nezařazeno)Pancrustacea
Třídalupenonožci (Branchiopoda)
Řádžábronožky (Anostraca)
Sars, 1867
Čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

editovat

Žábronožky mají protáhlé, z boku stlačené a stejnoměrné článkované tělo bez karapaxu. Můžeme je nalézt v dočasných tůňkách a loužích, které vznikají na jaře táním sněhu nebo v létě záplavami. Zdržují se při dně a plavou hřbetem dolů. Díky pohybům končetin vyvolávají proud vody, který jim přihání potravu k ústům. Živí se drobnými organismy.

Vajíčka žábronožek dokáží v suchém bahně přežít několik let. Někdy až 5 let a více.

Jde o primitivní korýše, jejich tělo je složeno z málo diferencovaných somitů. Kutikula je měkká, neobsahuje téměř žádný CaCO3. Hlava, která nesrůstá se žádným hrudním somitem, má ještě naznačenou segmentaci – je přítomen šev mezi neurocephalonem a gnathocephalonem, a někdy i šev oddělující mandibulární segment od hlavy. Na ní je rudimentální naupliové očko, složené oči na stopkách, druhotně nečlánkovaná nitkovitá tykadélka a tykadla, která jsou silná, u samic jednočlánková a u samců dvoučlánková, klíšťkovitá. Tykadla samců slouží pro přichycení samice při kopulaci. Mandibuly jsou silné, ale 2 páry maxil jsou zakrnělé. Hrudní nožky jsou velmi blízké parapodiím – mají jediný kloub a jsou napínány tlakem hemolymfy. Primitivnost žábronožek potvrzuje i fakt, že jejich nožky jsou funkčně nediferencované, podobně jako u Polychaeta – slouží k pohybu, dýchání, filtrování planktonu z vody, a jsou na nich i smyslové senzily.

Zástupci

editovat

V České republice se vyskytuje asi jen 9 druhů žábronožek:

Externí odkazy

editovat