Švédské námořnictvo
Švédské námořnictvo (švédsky: Marinen) je součást švédských ozbrojených sil.
Švédské námořnictvo | |
---|---|
Znak švédského námořnictva | |
Země | Švédsko |
Vznik | 1522 |
Velikost | 11 korvet 5 ponorek 11 minolovek 12 hlídkových člunů |
Nadřazené jednotky | Švédské ozbrojené síly |
Historie
editovatVznik
editovatŠvédské námořnictvo vzniklo zásluhou krále Gustava I. Vasy v době rozpadu Kalmarské unie (1523). Gustav I. námořnictvo posílil zakoupením nových lodí, z nichž Vasa se dochovala dodnes.
Studená válka
editovatZa druhé světové války bylo Švédsko neutrálním státem, což se projevilo i internací plavidel válčících stran (např. Polské ponorky uniknuvší po německo-sovětské invazi do země). Námořnictva Německa a SSSR byla po válce značně oslabena, takže Švédsko na Baltu do po jednu dekádu dominovalo. Po válce tvořily základ námořnictva větší jednotky – moderní lehké křižníky (protiletadlový Gotland a dvojice třídy Tre Kronor), velké torpédoborce (šest třídy Göteborg, čtyři třídy Visby a dva třídy Öland) a ponorky (třídy Delfinen, Neptun, Sjölejonet a U 1) které doplňovaly lehké síly torpédových člunů a minolovek a dále zajišťovala stacionární minová pole. Technologicky se jednalo o poměrně moderní plavidla. V 50. letech však začala rychlá obnova sovětského námořnictva, které se stalo hlavní silou v oblasti. Naopak německá Bundesmarine, zařazená do sil NATO hrozbou být přestala.
Během 50. let síly námořnictva posílily především dva torpédoborce třídy Halland a čtyři poslední švédské třídy Östergötland. Poté země se stavbou velkých lodí přestala. Přijetí nové obranné doktríny na sklonku 50. totiž znamenalo odklon od provozování křižníků a torpédoborců (byly postupně vyřazovány), zachování menšího množství moderních ponorek a naopak rostoucí důraz na lehké síly. Ty reprezentovaly zejména torpédové čluny a od osmdesátých let raketové čluny.
V letech 1957 až 1962 byly dokončovány ponorky třídy Hajen a Draken představující poválečnou generaci ovlivněnou pokročilým německým typem XXI – ponorku U-3503 potopila na sklonku války posádka ve švédských teritoriálních vodách a Švédi ji vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.
Současnost
editovatPo skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu, hlavního švédského rivala na Baltu, došlo k dalšímu omezování velikosti námořnictva, které je dnes malé, ovšem kompaktní a moderně vyzbrojené. Jeho hlavní síly tvoří moderní raketové korvety a ponorky.
Korveta Gävle se roku 2006 stala první švédskou lodí nasazenou v operaci OSN. Připojila se k ní též korveta Sundsvall. Obě lodi byly součástí mise UNIFIL v Libanonu.[1]
Složení
editovatKorvety
editovatPonorky
editovat- Třída Gotland
- Gotland (Gtd)
- Uppland (Upd)
- Halland (Hnd)
- Třída Södermanland
- Södermanland (Söd)
- Östergötland (Öst)
Minolovky
editovat- Třída Styrsö (4 ks)
- Třída Koster (5 ks)
- Třída Landsort (2 ks)
Hlídkové lodě
editovat- Carlskrona (P04)
- Třída Tapper (12 ks)
- Stridsbåt 90
Výsadkové lodě
editovat- Lätt trossbåt (16 ks)
Školní lodě
editovat- Falken
- Gladan
Pomocné lodě
editovat- Artemis (A202) – zpravodajská loď
- Orion (A201) – zpravodajská loď
Plánované akvizice
editovat- Třída Blekinge – konvenční ponorky (2 ks)
- Třída Luleå – hladinové válečné lodě (4 ks)[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The Swedish Navy [online]. The Swedish Navy, 2008-09-02 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-24. (anglicky)
- ↑ Sweden’s Future Surface Combatant to be known as Luleå-class. Navalnews.com [online]. [cit. 2023-0-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédské námořnictvo na Wikimedia Commons
- (švédsky)(anglicky) Oficiální stránka Švédského námořnictva