Švédské námořnictvo

Švédské námořnictvo (švédsky: Marinen) je součást švédských ozbrojených sil.

Švédské námořnictvo
Znak švédského námořnictva
Země	Švédsko Švédsko
Vznik	1522
Velikost	11 korvet 5 ponorek 11 minolovek 12 hlídkových člunů
Nadřazené jednotky	Švédské ozbrojené síly

Historie

Vlajka Švédského námořnictva

Vznik

Švédské námořnictvo vzniklo zásluhou krále Gustava I. Vasy v době rozpadu Kalmarské unie (1523). Gustav I. námořnictvo posílil zakoupením nových lodí, z nichž Vasa se dochovala dodnes.

Studená válka

Za druhé světové války bylo Švédsko neutrálním státem, což se projevilo i internací plavidel válčících stran (např. Polské ponorky uniknuvší po německo-sovětské invazi do země). Námořnictva Německa a SSSR byla po válce značně oslabena, takže Švédsko na Baltu do po jednu dekádu dominovalo. Po válce tvořily základ námořnictva větší jednotky – moderní lehké křižníky (protiletadlový Gotland a dvojice třídy Tre Kronor), velké torpédoborce (šest třídy Göteborg, čtyři třídy Visby a dva třídy Öland) a ponorky (třídy Delfinen, Neptun, Sjölejonet a U 1) které doplňovaly lehké síly torpédových člunů a minolovek a dále zajišťovala stacionární minová pole. Technologicky se jednalo o poměrně moderní plavidla. V 50. letech však začala rychlá obnova sovětského námořnictva, které se stalo hlavní silou v oblasti. Naopak německá Bundesmarine, zařazená do sil NATO hrozbou být přestala.

Torpédoborec třídy Östergötland

Během 50. let síly námořnictva posílily především dva torpédoborce třídy Halland a čtyři poslední švédské třídy Östergötland. Poté země se stavbou velkých lodí přestala. Přijetí nové obranné doktríny na sklonku 50. totiž znamenalo odklon od provozování křižníků a torpédoborců (byly postupně vyřazovány), zachování menšího množství moderních ponorek a naopak rostoucí důraz na lehké síly. Ty reprezentovaly zejména torpédové čluny a od osmdesátých let raketové čluny.

V letech 1957 až 1962 byly dokončovány ponorky třídy Hajen a Draken představující poválečnou generaci ovlivněnou pokročilým německým typem XXI – ponorku U-3503 potopila na sklonku války posádka ve švédských teritoriálních vodách a Švédi ji vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.

Současnost

Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu, hlavního švédského rivala na Baltu, došlo k dalšímu omezování velikosti námořnictva, které je dnes malé, ovšem kompaktní a moderně vyzbrojené. Jeho hlavní síly tvoří moderní raketové korvety a ponorky.

Korveta Gävle se roku 2006 stala první švédskou lodí nasazenou v operaci OSN. Připojila se k ní též korveta Sundsvall. Obě lodi byly součástí mise UNIFIL v Libanonu.

Složení

Korvety

Korveta Nyköping

• Třída Visby
  • Visby (K31)
  • Helsingborg (K32)
  • Härnösand (K33)
  • Nyköping (K34)
  • Karlstad (K35)

Korveta Sundsvall

• Třída Göteborg
  • Göteborg (K21)
  • Gävle (K22)
  • Kalmar (K23)
  • Sundsvall (K24)

• Třída Stockholm
  • Stockholm (K11)
  • Malmö (K12)

Ponorky

• Třída Gotland
  • Gotland (Gtd)
  • Uppland (Upd)
  • Halland (Hnd)

Ponorka Södermanland

• Třída Södermanland
  • Södermanland (Söd)
  • Östergötland (Öst)

Minolovky

• Třída Styrsö (4 ks)
• Třída Koster (5 ks)
• Třída Landsort (2 ks)

Hlídkové lodě

• Carlskrona (P04)
• Třída Tapper (12 ks)
• Stridsbåt 90

Výsadkové lodě

• Lätt trossbåt (16 ks)

Školní lodě

• Falken
• Gladan

Pomocné lodě

Zpravodajská loď Orion (A201)

• Artemis (A202) – zpravodajská loď
• Orion (A201) – zpravodajská loď

Plánované akvizice

• Třída Blekinge – konvenční ponorky (2 ks)
• Třída Luleå – hladinové válečné lodě (4 ks)

Odkazy

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
• PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Související články

• Fredrik Henrik af Chapman

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédské námořnictvo na Wikimedia Commons
• (švédsky)(anglicky) Oficiální stránka Švédského námořnictva

Portály: Loďstvo | Švédsko