Wikipedie

Třída Visby

třída švédských korvet

Třída Visby je třída korvet švédského námořnictva. Jsou navrženy pro plnění širokého spektra úkolů — zejména likvidaci ponorek, lodí a min. Velkou pozornost si získaly širokým uplatněním opatření na redukci signatur (stealth). Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Jejich stavba byla zahájena roku 1995, náročný vývoj se však potýkal s opakovanými zdrženími. První dvě korvety tohoto typu proto byly do služby přijaty roku 2009. Třída Visby patří s rychlostí 35 uzlů mezi nejrychlejší korvety světa.[2] Zároveň jsou řazeny mezi nejlepší současné korvety.[3]

Třída Visby
Helsingborg (K32)
Helsingborg (K32)
Obecné informace
UživatelŠvédské námořnictvo
Typkorveta
Lodě5
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Göteborg
Nástupcetřída Luleå
Technické údaje
Výtlak640 t (plný)[1]
Délka72,7 m
Šířka10,4 m
Ponor2,4 m
PohonCODOG
Rychlost35 uzlů
Dosah2300 nám. mil při 15 uzlech
Posádka43
Výzbroj1× 57mm kanón
8× RBS-15 Mk.2
4× 400mm torpédomet
hlubinné pumy
námořní miny
Letadla1× vrtulník
RadarSea GIRAFFE AMB
SonarCHMS-90
CVDS-26
OstatníDouble Eagle Mk.III (dron)
Atlas Elektronik Seafox (dron)

Stavba

editovat
 
Härnösand (K33)

Vývoj korvet třídy Visby byl reakcí na pronikání cizích ponorek do švédských teritoriálních vod na sklonku studené války v 80. letech (Švédsko bylo neutrálním státem)[4], od roku 2024 je členem NATO. Stavba všech plavidel proběhla ve švédské loděnici Karlskronavarvet (součást loděnice Kockums) v Karlskroně. Stavba prototypové jednotky Visby začala roku 1995 a v červnu 2000 byla loď spuštěna na vodu.

Stavba plavidel byla velmi náročná, takže došlo k výraznému zdržení a prodražení stavebního programu.[5] Jako první byly do služby přijaty 16. prosince 2009 korvety Helsingborg a Härnösand.[6][7] Opce na plánovanou šestou jednotku Uddevalla (K36) nebyla pro nedostatek financí uplatněna.[1] Původně mělo být pět korvet optimalizováno pro ničení min a ponorek, přičemž korveta Karlstad měla být specializována pro ničení hladinových lodí.[1] Po škrtech a omezení počtu objednaných plavidel na pět bylo rozhodnuto, že všechny korvety ponesou vybavení pro plnění všech těchto rolí.[8]

Jednotky třídy Visby:[1]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Dodání Status
Visby (K31) 1996 8. června 2000 17. prosince 2012 Aktivní.
Helsingborg (K32) 1997 27. června 2003 16. prosince 2009 Aktivní.
Härnösand (K33) 1997 16. prosince 2004 16. prosinec 2009 Aktivní.
Nyköping (K34) 1998 18. srpna 2005 17. prosince 2012 Aktivní.
Karlstad (K35) 1999 24. srpna 2006 2008 Aktivní.

Konstrukce

editovat
 
Nyköping (K34)

U třídy Visby byl kladen velký důraz na vlastnosti stealth, tedy jejich obtížnou zjistitelnost radary a dalšími senzory. V jejich konstrukci jsou významně zastoupeny lamináty a kompozitní materiály, díky čemuž mají poloviční výtlak oproti jiným korvetám srovnatelné velikosti. Pro testování zvolených řešení byla využita experimentální loď Smyge.[9] Korvety nesou bojový řídící systém Saab 9LV Mk.3E, 3D přehledový radar Saab Sea GIRAFFE AMB (koncepce PESA), systém řízení palby Saab CEROS 200, průzkumný systém Condor CS-3701, dále trupový sonar C-Tech C-Tech CHMS-90 a sonar s měnitelnou hloubkou ponoru C-Tech CVDS-26. Data ze sonarů jsou integrována v systému Hydra od společnosti General Dynamics Canada. Vybaveny jsou rovněž vrhači klamných cílů Rheinmetall MASS.[1]

Všechny zbraně jsou v klidovém stavu ukryty v trupu lodi. Ve speciálně tvarované dělové věži na přídi je umístěn 57mm kanón Bofors L/70 SAK Mk3 s dostřelem 17 km. Dále nesou osm podzvukových protilodních střel RBS-15 Mk.2 a čtyři pevné 400mm torpédomety Saab, ze kterých jsou odpalována protiponorková torpéda Tp 45. Dále mohou být neseny námořní miny a hlubinné pumy. Korvety nenesou protiletadlové řízené střely, ale lze je instalovat dodatečně (vybrán byl jihoafrický typ Umkhonto, ale nakonec nebyl dodán). Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox. Na zádi jsou vybaveny přistávací plochou pro jeden vrtulník (obvykle AgustaWestland AW109). Vrtulník může na palubě dotankovat, chybí však hangár pro jeho uskladnění.[1]

Pohonný systém koncepce CODOG tvoří čtyři plynové turbíny Vericor TF50A, každý o výkonu 5365 hp, a dva diesely MTU 16V 2000 N90, každý o výkonu 1775 hp, které před převodovky pohánějí dvě vodní trysky KaMeWa. Elektrickou energii dodávají tři generátory Hitzinger MGS 5D04T o celkovém výkonu 1085 hp, poháněné diesely Isotta Fraschini V1308. Při použití turbín korvety dosahují nejvyšší rychlosti až 35 uzlů, zatímco jejich ekonomická rychlost je 15 uzlů.[1] Dosah je 2300 nám. mil při 15 uzlech.[3]

Modernizace

editovat

Od roku 2021 je připravována střednědobá modernizace celé třídy, která umožní její provoz za rok 2040. Mimo jiné mají být instalovány chybějící protiletadlové řízené střely, přičemž protilodní střely a torpéda budou modernizovány.[10] Pro korvety byl vybrán protiletadlový systém MBDA Sea Ceptor, ze kterého jsou vypouštěny řízené střely MBDA CAMM. Střely CAMM Švédsko objednalo v listopadu 2023 a první modernizovaná korveta bude námořnictvu předána na konci roku 2026.[11]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g Visby Class Corvettes, Sweden [online]. Naval-technology.com, 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Top 10 naval corvettes by speed [online]. Naval-technology.com, rev. 2019-04-08 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b A class in stealth – the world’s best navy corvettes [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-13 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MACK, Ben. Sweden Deploys The First ‘Operational’ Stealth Warships [online]. Wired, 2009-02-12 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Photo Emerges Showing Sweden's Stealthy Visby Class Corvette's Tiny Radar Signature [online]. The Drive, rev. 2019-12-05 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Korvety tř. Visby pro švédské námořnictvo [online]. ATM, 2009-12-30 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Stealth corvettes ready for missions [online]. Försvarets materielverk, 2009-12-21 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-18. (anglicky) 
  8. ↑ Waterjets Propel Sweden’s Visby to Success [online]. Naval-technology.com, rev. 2009-02-04 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Visby Class corvette – the true stealth vessel [online]. Kockums [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-06. (anglicky) 
  10. ↑ Saab signs two contracts for next generation of surface ships and corvettes for Swedish Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-01-25 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Sweden orders MBDA missiles for its Visby-class fleet [online]. Defensenews.com, rev. 2023-11-17 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  • Visby-class corvette [online]. SAAB [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Na obranu proti ruské Baltské flotě mají Švédové neviditelné korvety Visby [online]. iDnes.cz, rev. 2024-02-09 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_Visby&oldid=23892030“