Štír Martensův

druh pavouků

Štír Martensův (Mesobuthus martensii) je asijský zástupce štírů rodu Mesobuthus. Štír Martensův nepatří mezi nebezpečné druhy, ale bodnutí je bolestivé a vzhledem k příslušnosti k čeledi Buthidae je třeba zachovávat opatrnost u dětí a osob zvlášť citlivých na živočišné jedy. Obecně je považován za nejjedovatější druh rodu.

Jak číst taxoboxŠtír Martensův
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádštíři (Scorpionida)
ČeleďButhidae
Rodštír (Mesobuthus)
Binomické jméno
Mesobuthus martensii
Karsch, 1879
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorůstá délky mezi 5 a 6 cm. Samci jsou obvykle menší a méně širocí než samice. Je společenštější než např. štír středomořský (Buthus occitanus) a v přírodě se vyskytuje v malých skupinách. Vytváří poddruhy Mesobuthus martensii martensii a Mesobuthus martensii hainanensis.

Areál rozšíření

editovat

Vyskytuje se v Indii,Japonsku, Číně, Mongolsku a Koreji. Obývá suchá místa s minimem vegetace. Lze jej nalézt pod kameny. Nevytváří nory.

 
Mesobuthus martensii samice

Terárium je třeba pouštního typu o rozměrech 25×20×20 cm nebo větší. Jako podklad je vhodný suchý lignocel, půda nebo půda s pískem.V současnosti je k dostání i směs lignocelu a písku. Obecně rod preferuje spíše půdu než písek. Při chovu je vhodné terárium přes den vyhřívat na teploty okolo 28°, v noci jsou lepší nižší teploty okolo 20 °C. Jedna část terária musí být vlhčí a nesmí chybět napáječka. Přes zimu je možné zimovat při teplotě 5–10 °C. Dožívá se 4–5 let. Někteří jedinci jsou choulostiví na nízkou teplotu a roztoče. Plísňová onemocnění se projevují zřídka. Samci jsou choulostivější než samice.Při onemocnění byl štír netečný a občas se chvěl a měl vybledlou barvu.

Od jara 2024 k vidění v expozičním celku Gobi v pražské zoologické zahradě, také pod UV světlem, v němž modře nebo nazelenale září.[1]

Reference

editovat
  1. Gobi. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat