Čolek dunajský
Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) je mlok žijící hlavně v povodí Dunaje, je jedním ze tří druhů rodu Triturus vyskytující se na území České republiky. Nejvíce se podobá čolku velkému, za jehož varietu byl původně považován.
 Čolek dunajský | |
|---|---|
 Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | ocasatí (Caudata) |
| Čeleď | mlokovití (Salamandridae) |
| Rod | Triturus |
| Binomické jméno | |
| Triturus dobrogicus Kirițescu, 1903 | |
 | |
| Synonyma | |
čolek podunajský | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatVýskyt tohoto ocasatého obojživelníka je znám, mimo České republiky, z těchto zemí: Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina. V Česku žije pouze na východě jižní Moravy, tj. na soutoku Moravy s Dyjí, v okolí Novomlýnských nádrží a poblíž Bzence.
Ekologie
editovatPodstatnou část svého života tráví ve vodním prostředí, za vhodné biotopy si nejčastěji vybírá stará říční ramena, odvodňovací a zavodňovací kanály s pomalu proudící vodou, vodní nádrže i tůně se stojatou vodou a zatopené lomy a pískovny. Dává přednost místům s hlubší vodou, přirozeným i uměle vytvořeným. Je živočichem nížin, vyskytuje se do nadmořské výšky 250 m. Žije na březích ve smíšených listnatých lesích s bylinných i křovinným porostem, kde přebývá pod spadanými větvemi, stromy i mezi kameny. Bývá spatřen i v blízkosti lidských obydlí a v obdělávané zemědělské krajině. Jeho početní stavy nejsou rovnoměrné, přibližně se zvyšují s mohutností Dunaje, v Rakousku a Česku je vzácnější než u ústí Dunaje.
Popis
editovatČolek dunajský má tělo i hlavu štíhlou, samec bývá dlouhý do 14 cm a samice do 16 cm. Má poměrně krátké i tenké končetiny. Na hřbetě i bocích má základní barvu hnědou až červenohnědou, ve které jsou drobné a málo výrazné tmavé skvrny. Břicho má oranžově červené s hnědočernými skvrnami. Samci roste dlouhý hřbetní hřeben sahající až do úrovně očí, samice má na hřbetě rezavý nebo načervenalý proužek.
Biologie
editovatRozmnožování předchází březnová či dubnová výrazná změna zbarvení samečka a složité vodní svatební „tanečky“. Po vytvoření páru samice vsaje kloakou samečkem vypuštěný spermatofor a oplodní tak svá vajíčka, která jednotlivě naklade na listy vodních rostlin. Z vajíček se přibližně za dva týdny vylíhnou larvy mající keříčkovité žábry umožňující jim dýchat ve vodě. Živí se planktonem a asi za tři měsíce (v červenci až září) se jim vyvinou plíce a metamorfují v čolky, kteří po nějakou dobu ve vodě ještě setrvávají. Dospělci po vylíhnutí larev ještě ve vodě před návratem na souš zůstávají, samci obvykle až šest měsíců. Ve vodě se živí drobnými obratlovci i bezobratlými, na souši též měkkýši, brouky a různými červy. Jsou příležitostnými kanibaly. Na souši jsou aktivní převážně v noci.
Obvykle přezimují na souši v dírách v zemi nebo ve spleti kořenů kde hibernují. Někteří však s příchodem zimního období přecházejí, hlavně samci, přezimovat na dně vod. Jedinci se mohou dožít i 16 let, zjištěné maximum je 28 roků.
Ohrožení
editovatČolek dunajský z přírody mizí hlavně v důsledku změn vodního režimu nešetrnými zásahy do přírody. Nejvíce ho ohrožuje odvodňování luk a lužních lesů, zasypávání tůněk, výstavba protipovodňových hrází, proměna vlhkých luk v ornou půdu, zarybňování tůní i jezírek a vysoké počty chovaných ryb. Planktonem se živící ryby čolkům potravně konkurují a dravé druhy méně pohyblivé čolky přímo požírají.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN jsou v globální měřítku stavy čolka dunajského posuzovány jako klesající, ale druh je hodnocen jako málo dotčený.[2] V České republice je v „Červeném seznamu ohrožených druhů ČR - obratlovci“ z roku 2003 zařazen mezi druhy kriticky ohrožené.
Taxonomie
editovatNěkdy jsou rozlišovány dva poddruhy čolka dunajského:
- Triturus dobrogicus subsp. dobrogicus
- Triturus dobrogicus subsp. macrosoma Dubois & Raffaëlli 2009
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Martel, A., Tuniyev, B., Anthony, B.P., Miaud, C., Cogălniceanu, D., Tarkhnishvili, D., Stănescu, F., Pasmans, F., Arntzen, J., Denoel, M., Vogrin, M., Ananjeva, N.B., Orlov, N.L., Jehle, R., Kuzmin, S., Kovács, T., Ishchenko, V., Babik, W., Halpern, B. & Poboljšaj, K. 2024. Triturus dobrogicus. The IUCN Red List of Threatened Species 2024: e.T22216A227237457. Accessed on 11 November 2024.
Literatura
editovat- Biomonitoring: Čolek dunajský [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2016-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-27.
- MAČÁT, Zdeněk. Geografické rozšíření a morfometrická variabilita velkých čolků. Olomouc, 2010 [cit. 06.05.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Milan Veselý. Dostupné online.
- Triturus dobrogicus [online]. Amphibiaweb, University of California, Berkeley, CA, USA [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- PLESNÍK, Jan; HANZAL, Vladimír; BREJŠKOVÁ, Lucie. Červený seznam ohrožených druhů ČR Obratlovci [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2003 [cit. 2016-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. ISBN 80-86064-96-4.
- IUCN Red List of Threatened Species: Triturus dobrogicus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2015 [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu čolek dunajský na Wikimedia Commons 
Taxon Triturus dobrogicus ve Wikidruzích
Slovníkové heslo čolek dunajský ve Wikislovníku
