Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny
	Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška	164 m
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Popis

Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

Přehradní nádrž	Č.	Rozloha (ha)^[1]^{[p. 1]}	Délka (km)	Šířka (km)	Hloubka (m)^[1]^{[p. 2]}	Obvod (km)	Objem (m³)^[1]^{[p. 3]}	Nadm. výška (m)^[1]^{[p. 4]}	Rok dokončení	Katastrální území
Mušovská	I	&0000000000000531.000000531	—	—	&0000000000000004.0400004,04	—	&0000000012186000.00000012 186 000	&0000000000000171.540000171,54	1978	Drnholec, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Pasohlávky, Mušov
Věstonická	II	&0000000000001033.0000001 033	—	—	&0000000000000005.0200005,02	—	&0000000034000000.00000034 000 000	&0000000000000171.420000171,42	1980	Dolní Věstonice, Strachotín, Horní Věstonice, Mušov, Ivaň, Pouzdřany
Novomlýnská	III	&0000000000001668.0000001 668	&0000000000000007.8000007,8	—	&0000000000000007.5400007,54	—	&0000000087750000.00000087 750 000	&0000000000000171.240000171,24	1988	Dolní Věstonice, Strachotín, Nové Mlýny, Milovice u Mikulova, Pavlov, Šakvice

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití

Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Pohled na horní nádrž ze silnice I/52

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna^[zdroj⁠?!]), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, windsurfing) a rybolov.

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.^[2]^[3]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy

Poznámky

↑ Plocha při maximální hladině
↑ Rozdíl kót maximální hladiny a dna nádrže. Pokud není uvedena kóta dna nádrže, je hloubka určena jako rozdíl kóty koruny hráze a výšky hráze nade dnem.
↑ Celkový objem nádrže
↑ Kóta maximální hladiny

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Soupis přehrad ČR. www.prehrady.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
↑ KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161–179.
↑ Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny na Wikimedia Commons
Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[plocha-2] Plocha při maximální hladině

[hloubka-3] Rozdíl kót maximální hladiny a dna nádrže. Pokud není uvedena kóta dna nádrže, je hloubka určena jako rozdíl kóty koruny hráze a výšky hráze nade dnem.

[objem-4] Celkový objem nádrže

[kota-5] Kóta maximální hladiny

[prehrady-1] Soupis přehrad ČR. www.prehrady.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.

[6] KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161–179.

[7] Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[p. 1]

[p. 2]

[p. 3]

[p. 4]

[2]

[3]