Zmijovnice hadová
Zmijovnice hadová (Rauvolfia serpentina), jinak také zmijovnice hadí, zmijovice hadová, zmijovice plazivá, rauwolfie plazivá, indická škorpionka či americký hadí kořen[1], je druh vytrvalé, stálezelené, pro léčivé účely jak v tradiční, tak moderní medicíně užívané rostliny náležící čeledi toješťovité (Apocynaceae).
Zmijovnice hadová | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
Rod | zmijovnice (Rauvolfia) |
Binomické jméno | |
Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz | |
Synonyma | |
Rauwolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatRostlina má formu neopadavého, vzpřímeně rostoucího, cca 1 m vysokého keře se štíhlým, většinou nevětveným kmínkem. Kořeny jsou barvou nažloutlé.
Tvarem elipsoidní či obvejčité listy jsou na 10–15 mm dlouhém řapíku uspořádány do přeslenů po třech až pěti, na povrchu jsou lesklé, hladké.
Hroznovitě rostoucí květy jsou štíhlé, trubičkovité, bílé až narůžovělé, se srostlým, oble laločnatým okvětím členěným do pěti lístků, pedicely i kalichy jsou výrazně červené. Kvetení probíhá od února do října.
Ekologie
editovatPřirozeným habitatem tohoto druhu jsou vlhká, nížinná (do 1000 m n. m.), teplá (ideálně v rozmezí 22–30 °C) stanoviště - často deštné lesy - s úrodnou, dobře propustnou, kyselejší půdou.[3]
Rozšíření
editovatPřirozeně se tento keř vyskytuje na území jižní a jihovýchodní Asie, konkrétně Bangladéše, Indie, Kambodže, Jávy, Laosu, Vietnamu, Myanmaru, Thajska, Nepálu, Malajsie, Srí Lanky a Indonésie.[5][6] Pro farmaceutické účely je dnes komerčně pěstován kromě těchto států i v Číně.[2]
Galerie
editovat-
poupata
-
květy
-
detail květů
-
plody
-
plody
-
rostlina
-
listy a květy
-
indická poštovní známka se zmijovnicí
Význam a obsahové látky
editovatRůzné části rostliny, zejména pak sušený kořen a listy, jsou v tradiční ájurvédské medicíně užívány již přes 2000 let. Ceněna byla rostlina především pro své antihypertenzní (tlak snižující), neuroleptické, sedativní a dokonce halucinogenní účinky, což se uplatňovalo při meditacích.[3]
Hlavní účinnou látkou drogy je alkaloid reserpin, který vykazuje inhibiční účinky v oblasti působení neurotransmiterů v mozku.[7] Mimoto je v kořenech obsažena i řada dalších alkaloidů indolového charakteru (1-2,5 % v sušině), např. rauwolfin, yohimbin, ajmalin a jeho deriváty, sarpagin a raubasin,[3][8] dále také různé silice a seprosterol.[3]
Na trhu je extrakt kořene dostupný ve formě tablet, kapslí nebo tekutého extraktu. Jelikož může mít droga poměrně silné nežádoucí účinky, zahrnující závratě, nevolnost, problémy s trávením, náladovost či velmi silné deprese, mělo by se její užívání nejprve konzultovat s lékařem.[9]
Reference
editovat- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-22.
- ↑ a b Rauvolfia serpentina in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Rauvolfia serpentina - Useful Tropical Plants. tropical.theferns.info [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ NParks | Rauvolfia serpentina. www.nparks.gov.sg [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz. www.gbif.org [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DiS - drogový informační server - Rostliny v psychofarmakologii II.. www.drogy.net [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ DOVRTĚLOVÁ, Gabriela, Mgr. Léčivé rostliny a kardiovaskulární systém [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Petr. Rauwolfie plazivá (Rauvolfia serpentina). www.cajovydychanek.cz [online]. 2023-06-06 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.