Wikipedie

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory

zemský okres ve spolkové zemi Sasko v Německu

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (německy Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge) je správní jednotka v Sasku ležící na jih od Drážďan. Na jihu a východě sousedí s Českem. Má přibližně 246 tisíc[1] obyvatel.

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge
Pevnost Königstein
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory – znak
znak
Geografie
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v rámci Saska
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v rámci Saska
Hlavní městoPirna
Souřadnice50°54′ s. š., 13°50′ v. d.
Rozloha1 653,6 km²
Nejvyšší bodKahleberg (905 m n. m.)
Časové pásmoUTC +1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel246 011 (2023)
Hustota zalidnění148,8 obyv./km²
Jazykněmčina
Národnostní složeníNěmci
Náboženstvíprotestantství 19,3 %
římskokatolická církev 3 %
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekSasko (Německo)
Druh celkuzemský okres
Podřízené celky36 obcí
Vznik1. srpna 2008
Zemský radaMichael Geisler (CDU)
SídloSchloßhof 2/4
01796 Pirna
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelPIR, DW, FTL, SEB
Oficiální webwww.landratsamt-pirna.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory sousedí na severu se saským hlavním městem Drážďany, na severovýchodě se zemským okresem Budyšín, na severozápadě se zemským okresem Míšeň, na západě se zemským okresem Střední Sasko a na jihu a východě s Českou republikou (Ústecký kraj).

Většinu okresu zaujímá oblast Saského Švýcarska (Sächsische Schweiz), Východních Krušných hor (Osterzgebirge) a Krušnohorské předhůří (Erzgebirgsvorland), na severovýchodě zasahuje výběžek Šluknovské pahorkatiny (Lauzitzer Bergland). Nejnižším bodem regionu je břeh Labe v Drážďanech s nadmořskou výškou 109 m, nejvyšší vrchol je Kahleberg poblíž Cínovce s nadmořskou výškou 905 m. Celý okres patří do povodí řeky Labe (Elbe). Dalšími významnými pravostrannými přítoky jsou Křinice (Kirnitzsch), Polenz, Sebnitz a Wesenitz, z levé strany pak Bělá (Biela) a Gottleuba s přítokem Seidewitz.

Na území okresu se nachází jeden národní park (Saské Švýcarsko) a celkem 18 chráněných krajinných oblastí o celkové ploše 943,5 km², což představuje 57 % rozlohy okresu. Dále se v okrese rozkládá 27 přírodních rezervací o celkové ploše 36,28 km², která zaujímá 2,2 % rozlohy okresu.[2]

Správní členění

editovat

Zemský okres vznikl při reformě okresního zřízení sloučením dvou dřívějších samostatných okresů Saské Švýcarsko (Landkreis Sächsische Schweiz) a Bystřického okresu (Weißeritzkreis). Vyhlášen byl 1. srpna 2008. Nový zemský okres měl původně nést název Okres Labe-Bystřice (Elbe-Weißeritz-Kreis), protože se však nesetkal s vřelým přijetím obyvatel, byl změněn na delší variantu zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.

Díky výhodné poloze uprostřed okresu byla zvolena okresním městem Pirna, přestože není městem největším. Ta spolu s bývalým okresním městem Dippoldiswalde a městy Freital a Sebnitz získala označení velké okresní město (Große Kreisstadt). Ve velkých okresních městech se nachází pobočky důležitých úřadů a v jejich čele stojí primátor (Oberbürgermeister). Od roku 2011 je sídlem okresního úřadu rekonstruovaný zámek Sonnenstein.

Města a obce

editovat

Okres se skládá z celkem 36 obcí, z toho je 19 měst (4 z nich mají status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Freital (39 477[3] obyvatel) a těsně jej následuje Pirna (39 303[3] obyvatel). Nejlidnatější obcí bez statusu města je Bannewitz (11 128[3] obyvatel). Obcí s nejmenším počtem obyvatel je Rathen (333[3] obyvatel) a zároveň je také obcí s nejmenší plochou (3,58 km²). Plošně největší obcí okresu je město Altenberg (145,81 km²).

Seznam měst a obcí zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Název Status Počet obyvatel Rozloha
1. Altenberg město 7 893[3] 145,9 km²
2. Bad Gottleuba-Berggießhübel město 5 498[3] 88,7 km²
3. Bad Schandau město 3 409[3] 46,8 km²
4. Bahretal obec 2 130[3] 36,5 km²
5. Bannewitz obec 11 128[3] 25,8 km²
6. Dippoldiswalde velké okresní město 14 174[3] 104,0 km²
7. Dohma obec 2 004[3] 19,5 km²
8. Dohna město 6 303[3] 28,6 km²
9. Dorfhain obec 1 080[3] 6,2 km²
10. Dürrröhrsdorf-Dittersbach obec 4 291[3] 43,5 km²
11. Freital velké okresní město 39 477[3] 40,5 km²
12. Glashütte město 6 581[3] 95,6 km²
13. Gohrisch obec 1 738[3] 34,9 km²
14. Hartmannsdorf-Reichenau obec 979[3] 28,4 km²
15. Heidenau město 16 667[3] 11,1 km²
16. Hermsdorf obec 782[3] 20,1 km²
17. Hohnstein město 3 183[3] 64,6 km²
18. Klingenberg obec 6 827[3] 86,7 km²
19. Königstein město 2 141[3] 27,0 km²
20. Kreischa obec 4 592[3] 28,9 km²
21. Liebstadt město 1 248[3] 37,4 km²
22. Lohmen obec 3 065[3] 25,9 km²
23. Müglitztal obec 1 943[3] 21,0 km²
24. Neustadt in Sachsen město 11 929[3] 83,1 km²
25. Pirna velké okresní město 39 303[3] 53,1 km²
26. Rabenau město 4 467[3] 30,7 km²
27. Rathen obec 333[3] 3,6 km²
28. Rathmannsdorf obec 906[3] 4,4 km²
29. Reinhardtsdorf-Schöna obec 1 283[3] 31,8 km²
30. Rosenthal-Bielatal obec 1 550[3] 46,6 km²
31. Sebnitz velké okresní město 9 537[3] 88,2 km²
32. Stadt Wehlen město 1 543[3] 10,8 km²
33. Stolpen město 5 540[3] 60,9 km²
34. Struppen obec 2 407[3] 20,6 km²
35. Tharandt město 5 467[3] 9,84 km²
36. Wilsdruff město 14 613[3] 81,6 km²
 

Politika

editovat

V červnu 2008 byl zvolen prvním zemským radou okresu Michael Geisler (CDU), dřívější zemský rada zanikajícího zemského okresu Saské Švýcarsko. Mandát získal v prvním kole se ziskem 52,0 % hlasů a funkce se ujal 1. srpna 2008. V červnu 2015 byl ve volbách se ziskem 56,4 % hlasů v prvním kole potvrzen a následně byl v červnu 2022 zvolen potřetí se ziskem 54,4 % hlasů v prvním kole.[4]

Registrační značky

editovat

Od 1. srpna 2008 byly celému nově vzniklému zemskému okresu přiděleny jednotně pouze registrační značky PIR, dřívější označení byla zrušena. Znovuzavedena byla však od 12. listopadu 2012, vozidla tak mohou získat také registrační značky zbylých tří velkých okresních měst: DW (Dippoldiswalde), FTL (Freital) a SEB (Sebnitz).

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge na německé Wikipedii.

  1. ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko. 6. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-15].
  2. ↑ Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge: Schutzgebiete [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  4. ↑ Landräte, Oberbürgermeister, Bürgermeister: Alle Wahlergebnisse für Sachsen [online]. Sächsische Zeitung, 2022-07-04 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (německy) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zemský_okres_Saské_Švýcarsko-Východní_Krušné_hory&oldid=22490516“