Zelenáček šťovíkový

druh hmyzu

Zelenáček šťovíkový (Adscita statices) je drobný motýl, který patří do čeledi vřetenuškovitých. Jeho přední křídla jsou zbarvená kovově zeleně.

Jak číst taxoboxAdscita statices
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Metazoa)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďvřetenuškovití (Zygaenidae)
Rodzelenáček (Adscita)
Binomické jméno
Adscita statices
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přední křídla zelenáčka jsou zelená s výrazným kovovým leskem, zadní křídla mají šedou barvu. Stejný zelený lesk můžeme pozorovat i na tykadlech. Ta jsou zakončena rovnou, na konci mírně zaoblenou špičkou. U větších samečků jsou tykadla hřebenovitá. Oproti tomu známé černo-červené vřetenušky mají na konci tykadel háčkovitě ohnutou špičku. Tělo je dlouhé 14 mm, rozpětí křídel 28 mm. V klidu skládá křídla nad tělem do mírně střechovitého tvaru. Hlava ani hruď nejsou nijak výrazné.[1]
Tento motýlek není příliš nápadný. Právě ona zelená kovová barva ho velmi dobře a účinně chrání. Většinou ho tedy zpozorujeme, jen pokud je velmi blízko.[2]

 

Výskyt

editovat
 

Je velmi rozšířený, můžeme se s ním setkat na lesních světlinách a vlhkých loukách. Někdy se také vyskytuje hojné množství jedinců na jednom místě. Usedají na chrastavce, kohoutky a jiné kvetoucí rostliny. Nemá v oblibě zastíněná místa.[1] Jeho stanovištěm je celá Evropa.[2] Tohoto motýlka můžeme pozorovat od května do srpna.

Chování

editovat

Způsob života

editovat

Zelenáček, stejně jako všechny ostatní příbuzné druhy, je aktivní ve dne a navštěvuje květy.[1]

Potrava

editovat

Hlavní složkou potravy housenek jsou všechny druhy šťovíku (odtud název).[1]

Rozmnožování

editovat

Na listy šťovíku klade samička shluky vajíček. Dospělé housenky přezimují. Na jaře se zakuklí do měkkého zámotku. Ročně dochází k vývinu jedné generace.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
  2. a b c http://adscita.statices.cs.wikiax.biz/[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat