Zeleň svinibrodská

Zeleň svinibrodská (triarsenitan-octan měďnatý; také Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň) je vysoce toxická anorganická sloučenina. Má podobu smaragdově zeleného krystalického prášku. Používala se jako syntetické barvivo, rodenticid a insekticid, může být též použita jako modré barvivo do ohňostroje.

Zeleň svinibrodská
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	bis(trisarsenitan)-bis(octan) tetraměďnatý
Triviální název	zeleň svinibrodská, Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň
Anglický název	Paris green, copper(II) acetate triarsenite
Německý název	Schweinfurter Grün
Sumární vzorec	C₄H₆As₆Cu₄O₁₆
Vzhled	smaragdově zelený krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	12002-03-8
PubChem	22833492
UN kód	1585
SMILES	CC(=O)[O-].CC(=O)[O-].[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2]
InChI	InChI=1S/2C2H4O2.6AsHO2.4Cu/c2*1-2(3)4;6*2-1-3;;;;/h2*1H3,(H,3,4);6*(H,2,3);;;;/q;;;;;;;;4*+2/p-8
Vlastnosti
Molární hmotnost	1 011,213 553 112 Da
Teplota tání	>345 °C
Teplota varu	rozkládá se
Hustota	>1,1 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustná
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	nerozpustná v alkoholu, rozpustná a nestabilní v kyselinách
Bezpečnost
GHS06 GHS07 GHS08
H-věty	H300 H319 H350 H361 H370 H372
P-věty	P201 P202 P260 P264 P270 P280 P281, P301+310, P305+351+338, P307+311, P308+313 P314 P321 P330, P337+313 P405 P501
Nebezpečný pro životní prostředí (N) Toxický (T)
R-věty	R23/25 R50/53
S-věty	S1/2 S20/21 S28 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

Zeleň svinibrodská může být vyrobena reakcí octanu měďnatého a oxidu arsenitého. Zeleň byla poprvé připravena roku 1814 chemiky Russem a Sattlerem v bavorském městě Schweinfurtu (Svinibrodu). Snažili se tehdy vynalézt vylepšený pigment, který by neměl nedostatky Scheeleovy zeleně (nedostatečná stálost a tmavnutí vlivem vzniku sulfidů).

Přírodními ekvivalenty s podobnou barvou jsou minerály chalkofylit, konichalcit, cornubit, cornwallit a lirokonit.

Použití

Plechovka s barvou

Zeleň svinibrodská
Polygrafické vzorníky
CMYK	( 60; 0; 40; 22 )
Technické vzorníky
RGB desítkově	( 80; 200; 120 )
RGB šestnáctkově	#50C878
HSV	( 140; 60; 78 )

Na počátku 20. století bylo hojně rozšířeno (zejména v Americe, ale i jinde) použití směsi zeleně svinibrodské a hydrogenarseničnanu olovnatého jako insekticidu v pěstování jablek. Podle záznamů tato směs spálila listí i trávu okolo stromů, neboť se jednalo o vysoce toxickou směs. Ve 40. letech 20. století byla zeleň svinibrodská rozprašována z letadel na Sardinii a Korsice kvůli ochraně proti malárii. Svinibrodská zeleň byla též použita na hubení krys v pařížské kanalizaci, proto si vysloužila svůj název pařížská (anglicky Paris green).

Zeleň svinibrodská byla oblíbena u malířů, využívali ji anglický krajinář William Turner, impresionisté Claude Monet a Auguste Renoir i postimpresionisté Paul Gauguin, Paul Cézanne a Vincent van Gogh. Malíři si ji oblíbili pro zářivý zelený odstín, dobré krycí schopnosti, světelnou stálost a odolnost vůči vlivům povětrnostních podmínek.

Během 19. století byla zeleň svinibrodská zdrojem četných otrav. Smrtelná dávka LD₅₀ činí 22 mg/kg.

Odraz v kultuře

• Rychlé šípy si v 24. pokračování komiksu (Rychlé šípy na pramici) nově získanou pramici natírají svinibrodskou zelení
• V komiksu Čtyřlístek, čísle 46 Příliš mnoho detektivů (s. 10), odpovídá Fifinka na dotaz Lorda Setra, že její oblíbenou barvou je „zeleňsvinibrodská“
• V knize Hostinec U kamenného stolu Karla Poláčka v 6. kapitole je lázeňský dům ozdoben mj. „košatým stromem honosícím se svinibrodskou zelení a jasně žlutými plody“.
• V 95. epizodě seriálu M*A*S*H se kapitán B. F. Pierce zmiňuje, že tímto odstínem vymaloval svůj byt.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris green na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zeleň svinibrodská na Wikimedia Commons

Portály: Chemie