Wikipedie

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina

česká společnost

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, příspěvková organizace (ZZS KV, do 26. října 2004 Územní středisko záchranné služby Jihlava, příspěvková organizace, poté do 3. května 2012 pod názvem Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina, příspěvková organizace[1]) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné služby v Kraji Vysočina. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Kraje Vysočina podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 6 795 km² pro více než 500 tisíc obyvatel. V oblasti Kraje Vysočina je k dispozici 28 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 21 výjezdových základnách.[2]

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina
ZkratkaZZS KV
Vznik15. května 2004
Typpříspěvková organizace
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko Jihlava, Česko
PůsobnostKraj Vysočina
ŘeditelIng. Vladislava Filová (od roku 2009)
OceněníCena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2018)
Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2022)
Oficiální webwww.zzsvysocina.cz
Datová schránkamvwtd9x
Dřívější názevÚzemní středisko záchranné služby Jihlava
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina
IČO47366630 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Záchranná služba na Vysočině zahájila činnost v roce 1976, a to nejprve na Pelhřimovsku[3] a v prosinci 1976 také v Třebíči.[4] Záchranná služba v Třebíči patřila k prvním v Československu, jež byla zajišťována od svého vzniku v nepřetržitém 24hodinovém režimu.[4] Záchranná služba vznikla na obou místech jako součást anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) spádových nemocnic. V roce 1978 vznikla záchranná služba při oddělení ARO také v Havlíčkově Brodě.[5] V Jihlavě byla do nepřetržitého provozu záchranná služba uvedena v roce 1982.[6] V roce 1984 byla do provozu uvedena posádka rychlé lékařské pomoci v Novém Městě na Moravě.[7]

V roce 1983 se záchranná služba v Jihlavě oddělila od ARO a fungovala jako samostatné nemocniční oddělení.[6] Podobně se osamostatňovaly i další záchranné služby na Vysočině, avšak stále fungovaly jako součást oblastních nemocnic. Letecká záchranná služba (LZS) vznikla v Jihlavě v roce 1991[6] a o rok později vzniklo středisko letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě.[5] Po roce 1993 se většina záchranných služeb oddělila od nemocnic a na území jednotlivých okresů vznikly samostatné okresní organizace, které sloučily jednotlivé výjezdové základny i dispečinky.

Po roce 1990 začal také narůstat počet výjezdových základen. V roce 1992 vznikla výjezdová základna v Počátkách[3], v průběhu roku 1994 byly otevřeny výjezdové základny v Ledči nad Sázavou[5], Bystřici nad Pernštejnem[7] a Telči[6] a na sklonku tisíciletí, v roce 1999, vznikla základna v Chotěboři.[5] V roce 2000 byly otevřeny výjezdové základny v Pacově[3] a Moravských Budějovicích.[4] O rok později vznikla základna také v Náměšti nad Oslavou.[4]

V roce 1993 vzniklo v Jihlavě Středisko územní záchranné služby, jehož zřizovatelem se stalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.[6] Organizace zahrnovala také výjezdovou základnu v Telči. V roce 1998 byl změněn název na Územní středisko záchranné služby v Jihlavě. K další velké změně došlo k 1. červenci 2004, kdy vznikla Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina.[6] Postupně byly pod organizaci začleněny jednotlivé okresní záchranné služby. Jako poslední se 1. ledna 2005 připojila záchranná služba okresu Havlíčkův Brod.[6]

Organizační struktura

editovat
 
Krajské zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě
 
Volkswagen Transporter T5 Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina určeny pro výjezdy v režimech rychlá zdravotnická pomoc a rychlá lékařská pomoc
 
Mercedes-Benz Sprinter
 
Budova sídla a výjezdové základny v Jihlavě
 
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 12
 
Bývalý vrtulník Bell 427 letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina

Kraj Vysočina je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do pěti oblastí, které čítají dohromady 21 výjezdových základen.[2] Hranice oblastí respektují víceméně hranice okresů. Výjimkou je oblast okresu Žďár nad Sázavou, kde oblastním střediskem není Žďár nad Sázavou, ale Nové Město na Moravě.[2] Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny z krajského zdravotnického operačního střediska.

Zdravotnické operační středisko

editovat

Zdravotnické operační středisko (ZOS) je jednotné krajské operační středisko, jehož úkolem je řídit a koordinovat činnost výjezdových skupin a skupiny letecké záchranné služby na území celého Kraje Vysočina.[8] V denní směně slouží na zdravotnickém operačním středisku čtyři operátorky, v noční směně je počet snížen na tři.[8]

Výjezdové skupiny

editovat

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 28 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile.[2][9]

Výcvikové centrum

editovat

Od roku 2020 disponuje záchranná služba Kraje Vysočina výcvikovým centrem, které obsahuje simulátor vrtulníku, který je jediný svého druhu v České republice.

Toto centrum je určeno k výcviku nejen záchranářů, ale i hasičů a policistů v celém kraji.

Objekt slouží jako komplexní vzdělávací a výcvikové středisko všech složek integrovaného záchranného systému. Budova je dvoupodlažní. V 1. PP je zádveří se šatnou, výukové učebny - PC učebna, odborná učebna „matiman“ s debriefingovou místností, odborná učebna dekontaminace, technické zázemí (šatny, umývárny, toalety, sprchy) technická místnost (sklad příslušenství dekontaminace), a výcviková hala, ve které se nachází lezecká stěna a dominuje jí maketa vrtulníku pro nácviky práce v podvěsu. V 1. NP je šatna, provozní zázemí odborných učeben, technické zázemí (umývárny, toalety), 3 modulové odborné učebny (XVR, KPR, debriefing), učebny pro praktický výcvik (zásah při hromadném neštěstí a mimořádných událostech, Biohazard tým a trenažer torzo auta) a přednášková učebna s kapacitou 50 osob.

Výjezdové základny

editovat

Na území Kraje Vysočina je zřízeno celkem 21 výjezdových základen, jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Ještě na počátku roku 2010 bylo na území kraje v provozu pouze 16 výjezdových základen. V průběhu roku 2010 byly otevřeny tři základny a v roce 2011 přibyla jedna další. V květnu 2010 byla otevřena nová výjezdová základna ve Velké Bíteši[10][11][12] a o několik dnů později byla do provozu uvedena základna v Přibyslavi.[13][14][15] V červenci 2010 byla otevřena nová výjezdová základna v Jemnici.[16][17]

1. července 2010 vstoupila v platnost dohoda, kterou uzavřela Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina o poskytování přednemocniční neodkladné péče v jihozápadní části Jihomoravského kraje.[18] Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina zřídila novou výjezdovou základnu v Jemnici, odkud posádky zasahují i v Jihomoravském kraji.[18] Zásahy se týkají obcí Lubnice, Uherčice, Mešovice, Vysočany, Vratěnín, Korolupy a Oslnovice. Výrazně se tak zvýšila dostupnost odborné přednemocniční neodkladné péče v oblasti. Pacienti jsou předáváni skupinám Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje z výjezdových základen Šumná (v případě potřeby skupiny rychlé zdravotnické pomoci) nebo Znojmo (v případě potřeby skupiny rychlé lékařské pomoci). Do zdravotnických zařízení v Kraji Vysočina jsou převážení jen ve výjimečných případech.[19]

V červenci 2011 byla do provozu uvedena nová základna v Kamenici nad Lipou.[20][21][22] Výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci z této základny zasahuje v případě potřeby také na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji.[20] K dalšímu rozšíření sítě výjezdových základen došlo v červnu 2014, kdy byla do provozu uvedena nová základna v Habrech na Havlíčkobrodsku.[23][24]

Přehled výjezdových základen

editovat
Oblast Výjezdová základna Poznámka
Jihlava Jihlava 3x RZP

1x RV den+LZS 2x RZP 2X RV noc+LZS

Telč 1x RLP den

1x RZP noc

Pelhřimov Pelhřimov 1x RV

1x RZP

Pacov 1x RZP
Počátky 1x RZP
Kamenice nad Lipou 1x RZP
Humpolec 1x RLP
Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod 1x RLP

1x RV

Chotěboř 1x RZP
Ledeč nad Sázavou 1x RZP
Přibyslav 1x RZP
Habry 1x RZP
Třebíč Třebíč 2x RZP

1x RV den 1x RZP noc

Jemnice 1x RZP
Moravské Budějovice 1x RLP
Náměšť nad Oslavou 1x RLP den

1x RZP noc

Velká Bíteš 1x RZP
Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě 1x RZP

1x RV

Bystřice nad Pernštejnem 1x RZP
Velké Meziříčí 1x RLP
Žďár nad Sázavou 1x RZP

Letecká záchranná služba

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 12.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Jihlavě zahájen 1. května 1991.[6][25] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta byla také provozovatelem samotného vrtulníku, stroje Bell 427. Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 12. Nyní je od 1.1.2021 do roku 2028 provozovatelem společnost DSA. Letecká záchranná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Provozní základna a heliport jsou umístěny v areálu Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě.

V minulosti existovala na území Vysočiny základna letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě. Základna vznikla v roce 1992, nesla volací znak Kryštof 17 a provozovala ji Armáda České republiky.[5][26] Základna zanikla k 31. prosinci 1994.[5][26]

Galerie

editovat
  •  
    Volkswagen Transporter T5
  •  
    Vnitřní zástavba sanitního vozu Volkswagen Transporter T5
  •  
    Vrtulník letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina
  •  
    Vnitřní zástavba vrtulníku letecké záchranné služby
  •  
    Pracoviště operátorek krajského zdravotnického operačeního střediska
  •  
    Výjezdová základna Chotěboř
  •  
    Výjezdová základna Habry

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2014-11-15
  2. ↑ a b c d Počty výjezdových skupin v Kraji Vysočina [online]. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina (dále jen ZZS KV) [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  3. ↑ a b c Historie přednemocniční neodkladné péče v Pelhřimově [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  4. ↑ a b c d Historie přednemocniční neodkladné péče v Třebíči [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  5. ↑ a b c d e f Historie přednemocniční neodkladné péče v Havlíčkově Brodě [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  6. ↑ a b c d e f g h Historie přednemocniční neodkladné péče v Jihlavě [online]. ZZS KV [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  7. ↑ a b Historie přednemocniční neodkladné péče v Novém Městě na Moravě [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  8. ↑ a b Zdravotnické operační středisko ZZS Kraje Vysočina. p.o. [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  9. ↑ Typy výjezdových skupin [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  10. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Rozšíření sítě stanovišť Zdravotní záchranné služby kraje Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2009-03-16 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  11. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vysočina dnes zahájila provoz sedmnáctého výjezdového staviště záchranky ve Velké Bíteši [online]. Kraj Vysočina, 2010-05-12 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  12. ↑ MAŠOVÁ, Lenka. V Bíteši mají stanoviště záchranky [online]. Žďárský deník, 2010-05-13 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Krajská záchranka zasahuje nově i z Přibyslavi [online]. Kraj Vysočina, 2010-05-26 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  14. ↑ PILAŘ, Milan. Záchranná služba pomůže na Přibyslavsku [online]. vysočina-news.cz, 2010-05-26 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  15. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Záchranka má nové stanoviště v Přibyslavi [online]. Havlíčkobrodský deník, 2010-05-27 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ NECHVÁTAL, Jan. Kraj předal nové výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Jemnici [online]. Kraj Vysočina, 2010-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  17. ↑ PILAŘ, Milan. Výjezdové stanoviště zdravotníků začalo fungovat v Jemnici [online]. vysočina-news.cz, 2010-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ a b SMOLA, Vojtěch. Nemocné ze západu Znojemska zachrání sanitky z Vysočiny [online]. iDNES.cz, 2010-07-03 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Komunikace - Z tiskových konferencí a zpráv / Spolupráce s ZZS kraje Vysočina - Vratěnínsko [dokument MS Word]. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-05. 
  20. ↑ a b NECHVÁTAL, Jan. Kraj předal nové výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Kamenici nad Lipou [online]. Kraj Vysočina, 2011-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  21. ↑ PILAŘ, Milan. Kamenice má nové stanoviště zdravotnické záchranné služby [online]. vysočina-news.cz, 2011-07-02 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. ↑ KRCHÁKOVÁ, Irena. Vysočina má nové výjezdové stanoviště záchranné služby [online]. České noviny, 2010-07-04, rev. 2011-07-04 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Nové zázemí pro záchranáře v Habrech [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-03 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  24. ↑ V Habrech se otevřelo nové stanoviště záchranářů na Vysočině [online]. E15, 2014-07-04 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  25. ↑ Provoz LZS v Jihlavě [online]. vrtulník.cz, rev. 2010-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Vojenská záchranka v Havlíčkově Brodě [online]. vrtulník.cz, rev. 2010-08-13 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotnická_záchranná_služba_Kraje_Vysočina&oldid=23411464“