Zaniklé stavby v Hradci Králové
Tento článek pojednává o významných stavbách v Hradci Králové, které v průběhu dějin zanikly.
Kostely
editovat
V Hradci Králové na počátku 15. století fungovalo hned 15 kostelů (případně včetně klášterů), čímž se toto město řadilo k největším v Čechách. Většina těchto církevních staveb však zanikla během husitských válek a následujícího období (1419–1436) či během přestavby města na barokní bastionovou pevnost (1766–1778). Tehdy musela být z příkazu Josefa II. zbořena všechna hradecká předměstí a nuceně vznikaly nové osady dál od města.
O zániku církevních staveb v husitské době se zmiňuje již v roce 1904 Antonín Cachner v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, svazku XIX. Politický okres Královéhradecký: „Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter Minoritský s kostelem sv. Jana Křt., připomínaný již r. 1241, a Dominikánský klášter s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Martina, sv. Vavřince a sv. Václava.“[1]
Kostely, které dnes již neexistují, byly na území města stavěny v průběhu 11. až 16. století a tvořily důležitou součást Hradce Králové.[2] Většina kostelů i další zástavby byla na návrších, kde je nemohla zatopit voda z tehdy neregulovaných toků řek. Kostely se špitály však byly právě kvůli dostupnosti vody umisťovány do blízkosti řek (sv. Anna, sv. Antonín a sv. Jakub).
| Kostel | Lokalita | Vznik | První zmínka | Zánik | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| kostel sv. Anny | Pražské Předměstí | 1344 | 1344 | stavba pevnosti (1776) | také špitál; nový kostel sv. Anny vybudován v tehdy nově založené osadě Kukleny (1777–1784) |
| kostel sv. Mikuláše | Pražské Předměstí | 13. století | 1346 | husitská revoluce (1436) | |
| kostel sv. Jiří | Pražské Předměstí | 12. století | 1277 | husitská revoluce | také klášter dominikánek |
| kostel sv. Kříže | Pražské Předměstí | 12. století | 15. století | husitská revoluce (1436) | |
| kostel sv. Antonína | Slezské Předměstí | do 1379 | 1379 | stavba pevnosti (1766) | také špitál; nový kostel sv. Antonína vybudován v tehdy nově založené osadě Nový Hradec Králové |
| kostel sv. Jakuba | u třídy Čs. armády | 12. století | ? | stavba pevnosti (1766) | také špitál |
| kostel sv. Jana Křtitele | u třídy Čs. armády | 11. století | ? | husitská revoluce (1419) | nejstarší známý kostel na území Hradce Králové, na hradě |
| kostel P. Marie | u třídy Čs. armády | 12. století | 1225 | husitská revoluce (1419) | u hradu, také dominikánský klášter (v muzea) |
| kostel sv. Martina | Mýtské předměstí | 12. století | 1352 | husitská revoluce (po 1420) | |
| kostel sv. Václava | Mýtské předměstí | raný středověk | poč. 15. stol. | husitská revoluce | přesná poloha není známa |
| kostel sv. Pavla | Mýtské předměstí | poč. 16. stol. | 1514 | stavba pevnosti (1776) | nový kostel sv. Pavla vybudován v tehdy nově založené osadě Pouchov |
| kostel sv. Petra | Pražské Předměstí | raný středověk | 1352 | stavba pevnosti (1778) | nový kostel sv. Petra vybudován v Plotištích nad Labem, již dříve existující vsi |
| kostel sv. Štěpána | u Kydlinovské ulice | raný středověk | 1384 | husitská revoluce | nejvzdálenější od centra |
| kostel sv. Vavřince | u soutoku | raný středověk | 1342 | husitská revoluce (příp. třicetiletá válka) |
Kostel sv. Anny se špitálem a klášterem (Pražské předměstí)
editovatKostel sv. Anny se špitálem byl založen v roce 1344 rychtářem Janem, jeho manželkou Markétou, vdovou Kristýnou a kramářem Folklinem. Po husitské epoše kostel nezanikl, naopak byl zvětšen a stal se farním kostelem Pražského Předměstí. Roku 1512 je při kostele doloženo literátské bratrstvo. V roce 1621 zde byl zřízen minoritský klášter. Kostel i klášter zanikly kvůli výstavbě hradecké pevnosti v roce 1776.[3] Boření kvůli stavbě pevnosti museli obstarávat sami majitelé, za což jim bylo ponecháno stavivo k novým stavbám. Stavební materiál byl přesunut do Kuklen, kde posloužil k vybudování nového kostela sv. Anny s klášterem (1777–1784).[3]
Roku 1776 byl původní klášter sv. Anny se špitálem a zahradou odhadnut na 25 344 zlatých a 46 krejcarů. Obsahoval 4 150 čtverečných sáhů[4]. Ještě téhož roku minorité obdrželi zmíněné peníze. Dne 3. července 1776 začali minorité bořit[5], a to nejprve svůj klášter. Později museli opustit i kostel. 11. srpna 1776 konali v kostele sv. Anny poslední bohoslužbu[6] a po ní odnesli velebnou svátost a křtitelnici v procesí do filiálního kostela sv. Petra, kde nadále konali své bohoslužby. S bouráním kostela sv. Anny se začalo dne 16. srpna 1776[7].
Pozůstatky původního kostela byly objeveny v roce 1911 při bagrování v řečišti Labe. Kostel se nacházel na někdejším ostrově v prostoru poblíž dnešního Tyršova mostu.[3]
Kostel svatého Mikuláše (Pražské předměstí)
editovatKostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně v průběhu 13. století. První zmínka se datuje k roku 1346. Zanikl po husitských válkách v roce 1436. Jednalo se o farní kostel pro západní část Pražského Předměstí. Vznikl na místě staršího pohřebiště, jehož kostrové hroby byly objeveny při rekonstrukci náměstí 28. října v letech 2012–2013.
Kostel sv. Jiří s klášterem (Pražské předměstí)
editovatKostel sv. Jiří na dnešním Pražském Předměstí (poblíž dnešní třídy Karla IV.) vznikl patrně již ve 12. století. V druhé polovině 13. století u kostela vybudovaly svůj kláštery sestry dominikánky (klášter doložen k roku 1277). Klášter zanikl v husitském období, patrně na počátku 30. let 15. století. V následujících staletích na historii místa upozorňoval používaný pomístní název Klášteřiště.[3]
Kostel sv. Kříže (Pražské předměstí)
editovatKostel sv. Kříže byl jednou z mnoha kostelních staveb na území dnešního Pražského Předměstí. Vznikl snad již ve 12. století, prameny jej ovšem uvádějí až na počátku 15. století. Zanikl roku 1436. V závěru 18. století v místech kostela vznikla tzv. Pražská flošna, při jejímž rozebírání a při stavbě obytných domů byly nalezeny hroby.[3]
Kostel sv. Antonína se špitálem (Slezské Předměstí)
editovatKostel sv. Antonína vznikl za východním okrajem centra Hradce Králové, v oblasti Slezského Předměstí. Vznikl nejpozději v roce 1379. Stavba vznikla z iniciativy městského rychtáře a konšelů. Po husitské epoše se stal farním. Téměř zničen byl za třicetileté války v 17. století. Na počátku 18. století byl obnoven, ale definitivně zbořen byl v roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Vzhled kostela před zničením za třicetileté války jen zachycen na malbě na dřevěné desce varhan v chrámu sv. Ducha z roku 1638. Stejně jako v případě dalších kostelů zaniklých při stavbě pevnosti, i v tomto případě byl použit stavební materiál ke stavbě nového svatostánku stejného zasvěcení na novém místě. Nový kostel sv. Antonína Poustevníka vznikl v nově budované osadě Nový Hradec Králové.
Kostel sv. Jakuba s komendou
editovatKostel sv. Jakuba pravděpodobně vznikl již ve 12. století. V polovině 13. století jej získal řád německých rytířů a vybudoval si u něj malou komendu. V okolí návazně vznikla osada, která měla v průběhu 14. století vlastní samosprávu. Součástí komendy byl i špitál a kaple sv. Alžběty. V husitském období komenda zanikla. Kostel byl následně jako hřbitovní obnoven v 16. století (za Martina Cejpa z Peclinovce). Znovuzřízen byl špital a zařízení pro malomocné. Zánik kostela i hřbitova je datován do roku 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Na zdivo staveb i pozůstatky hřbitova se narazilo při výstavbě na konci 19. a v první polovině 20. století, když se stavěla současná zástavba mezi ulicemi Šimkova a 'Ludovíta Štúra. Část z nálezů je uložena ve sbírkách Muzea východních Čech.[3]
Kostel sv. Jana Křtitele
editovatKostel sv. Jana Křtitele byl nejstarším známým kostelem na území Hradce Králové. Vystavěn byl v prostorách slovanského hradeckého hradu patrně již v 11. století, tedy ještě před vznikem samotného města. Po vzniku města jej v závěru první čtvrtiny 13. století získali do správy minorité. U kostela si zřídili výstavní klášter, který padl za oběť husitským bojům již v roce 1419. Zbytky klášterních staveb zanikly při výstavbě vojenské nemocnice v roce 1787. Za doklad kostela je považována mj. románská dlaždice s motivem lva, dnes uložená ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.[3]
Kostel Panny Marie
editovatKostel Panny Marie vznikl v podhradí slovanského hradu, a to patrně ve 12. století. V době kolem vzniku města (kolem 1225) se u kostela usadili dominikáni, a vznikl klášter. V druhé půli 13. století byl kostel s klášterem raně goticky přestavěny. Z této přestavby se dochovalo několik architektonických fragmentů, které byly následně použity při výstavbě hradební zdi. Z roku 1406 pochází písemné doložení kaple sv. Kateřiny a oltáře sv. Ludmily. Při klášteře fungovala také škola. K zániku areálu došlo na počátku husitské revoluce roku 1419. Místo bylo poničeno při stavbě pevnosti po roce 1766. Na zbytky původních staveb se narazilo při stavbě obytných domů v Kotěrově ulici na počátku 20. století.[3]
Kostel sv. Martina
editovatPoblíž řeky Orlice stával kostel sv. Martina, který byl farním kostelem pro někdejší Mýtské Předměstí. Jeho založení je odhadováno do 12. století, první zmínka o něm pak pochází z roku 1352. Zanikl v husitském období po roce 1420. Přesná poloha kostela není známá.[3]
Kostel sv. Václava
editovatKostel sv. Václava vznikl pravděpodobně již v raném středověku. Dochované písemné zmínky pocházejí však až z počátku 15. století. Zanikl během husitského období. Jeho lokalizace není přesně známa. Odborníci uvažují o dvou možnostech. První z nich je dnešní zahrada Rudolfina (někdejšího ústavu hluchoněmých), kde byly v roce 1907 nalezeny kostrové hroby a zbytky zdí z cihel gotického formátu. Druhá uvažovaná poloha kostela je v místě pozdějšího kostela sv. Pavla.[3]
Kostel sv. Pavla (Mýtské Předměstí)
editovatKostel sv. Pavla vznikl pravděpodobně na počátku 16. století. Jednalo se o hřbitovní kostel, v jehož blízkosti stával špitál malomocných, o němž existuje zmínka z roku 1514. V předhusitské době možná na stejném místě stával kostel. sv. Václava. V období středověku a raného novověku se v blízkosti kostela sv. Pavla vyráběly cihly, a tak bývá označován s přízviskem „na cihelnách“ či „na cihelně“. Podle umístění se ovšem někdy uvádí také jako „na Střezině“, což byla část zaniklého Mýtského Předměstí. Kostel zanikl v roce 1776 kvůli budování barokní pevnosti. Stavební materiál byl použit pro výstavbu kostel sv. Pavla v Pouchově, kam byla po dostavbě nového svatostánku přenesena i část původního vybavení.[3]
Kostel sv. Petra
editovatDoba vzniku kostela sv. Petra není přesně známa, první zmínka je až z roku 1352, ale podle zasvěcení, se odhaduje vznik na období raného středověku. Tzv. patronátní právo měl k tomuto kostelu během husitských válek zaniklý klášter benediktinů v Opatovicích nad Labem. Kostel sv. Petra byl také za husitských válek rozbořen (společně s kostely sv. Mikuláše a sv. Kříže), a to z rozkazu kněze Ambrože. K obnově došlo v roce 1480, pořízen byl i nový zvon. U kostela vznikl jeden z městských hřbitovů pozdního středověku a raného novověku. Dokládají to i písemné zmínky o zřízení kostnice v roce 1517 či pozdější koupě zahrady za účelem rozšíření hřbitova v návaznosti na morovou epidemii v roce 1600.[3]
Tento kostel zůstal při stavbě hradecké pevnosti stát jako poslední kostel na hradeckých předměstích. Zbourán byl až roku 1778. Podobně jako v ostatních případech tehdy zbořených kostelů, i tento měl svého následovníka, který byl budovaný částečně ze stavebního materiálu původního svatostánku. Nový kostel sv. Petra vznikl v Plotištích nad Labem. Do nového kostela byl přenesen i zmíněný zvon z roku 1480 (dnes je jedním ze dvou tamních zvonů, další středověké zvony byly zrekvírovány za druhé světové války[8]). Část inventáře však byla přesunuta do kostela sv. Anny v Kuklenách. Na počátku 20. století při výstavbě domů čp. 222 a 467 na třídě Karla IV. byly nalezeny hroby původního hřbitova, které dokládají lokalizaci kostela se hřbitovem.[3]
Kostel sv. Štěpána
editovatKostel sv. Štěpána byl patrně založen již v raném středověku. První dochovaná písemná zmínka o něm pochází ale až z roku 1384. Ze všech zaniklých kostelů na hradeckých předměstích se nacházel nejvíce daleko od centra. Nacházel se pravděpodobně v místech kapličky na rozcestí dnešní Kydlinovské ulice a ulice U fotochemy. Zanikl asi během husitské doby.[3]
Kostel sv. Vavřince
editovatKostel sv. Vavřince byl patrně založen již v raném středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1342. Byl určen pro obyvatele středověké Soukenické ulice poblíž soutoku Labe s Orlicí. Kostel patrně zanikl za husitské revoluce, ale zcela není vyloučeno ani to, že zanikl až za třicetileté války. V roce 1897 byly při stavbě sladovny pivovaru nalezeny kostnice a kostrové hroby, které snad s kostelem sv. Vavřince souvisely. Nálezy však není možné blíže datovat. Dalším dokladem o umístění kostela může být část gotického opukového náhrobku se zbytkem nápisu, která se našla při kladení kanalizace v roce 2014.[3]
Opevnění
editovatVstup do města strážily dvě brány – Pražská a Mýtská (Slezská) brána.[9] V rámci výstavby opevnění vznikly také dvě fortny, branky pro pěší: Rybářská a Soukenická.
Rybářská fortna
editovatRybářská nebo také Biřicova[6] branka či fortna stála v místech, kde v 19. století vzniklo schodiště Bono publico.[10]
Soukenická fortna
editovatSoukenická neboli Kozí branka (fortna) stávala v opevnění mezi děkanstvím a někdejším pivovarem, dnes krajským úřadem. Dodnes na tyto názvy a dřívější aktivity odkazuje název ulice Soukenická a také terasy Kozinka v místech, kde se historicky na prudkých svazích pásly kozy.[5]
Mýtská (Slezská) brána
editovat,_M%C3%BDtsk%C3%A1_2.JPG)
Mýtská neboli Slezská brána byla cihlová brána v dnešní Mýtské ulici na východním okraji historického centra Hradce Králové. Jednalo se o součást horní hradební zdi ze 14. století. Na konci 14. století byla označována také jako Nová brána, jelikož se jednalo o druhou bránu po starší bráně, které se později začalo říkat „Pražská“. V bráně se platilo clo, a tak se někdy také nazývala dle pramenů „Celná“.[11]
Pražská brána
editovatPražská brána je jednou ze zaniklých městských bran v Hradci Králové. Jednalo se o cihlovou stavbu, kterou bylo možné vejít do města ze západní strany, tedy ve směru od Prahy. Vznikla jako první z městských bran, a proto byla v době vzniku druhé brány (Slezské) nazývána Starou branou.[12]
K bráně a jejímu přebraní přiléhal důstojnický dům, který dodnes stojí, díky čemuž je zřejmá přesná poloha brány.
Věž Kropáčka
editovatOstatní
editovatMasné krámy
editovatV druhé polovině 19. století zanikly původní masné krámy, které byly umístěny v současné Tomkově ulici. Jejich model potom v roce 1935 vyrobil z popudu místního muzea Jan Kačírek.[13]
Královéhradecký hrad
editovatTéměř zcela zaniklý hrad se nacházel v sousedství kláštera minoritů v nároží města na výrazném pahorku na severu městského centra. Již v 10. století se zde nacházelo slovanské hradiště s tržištěm. V první polovině tu následně vznikl gotický hrad. Stal se centrem Přemyslovců, pobývala zde i královna Eliška Rejčka (1308–1316). Na počátku 15. století hrad s městem dvakrát vyhořel. Po dobytí husity roku 1423 zůstal pobořený. Na jeho místě je městská zástavba se zachovanou částí okrouhlé věže.[14][15][16]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1904 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. ArcGIS StoryMaps [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Václav Vladivoj Tomek, Místopisné paměti města Hradce Králové, Praha 1885, str. 50
- ↑ a b Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 215
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Historický Hradec Králové IV - Pražská brána. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Městské opevnění - Hradec Králové - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2010-12-22 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky projektu | Věnná města českých královen. www.kralovskavennamesta.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklá Pražská brána v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ 750 let Hradce Králové. Zpravodaj Krajské muzeum východních Čech [online]. Krajské muzeum východních Čech, 1975 [cit. 2022-08-17]. Čís. 2. Dostupné online.
- ↑ Hrad Hradec Králové, Hradec Králové. www.hrady.cz [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové. kastelologie.cz [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Hrad a městské hradby Hradec Králové / hrady-zriceniny.cz. hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.