Sáh

stará imperiální a americká jednotka délky

Sáh je historická antropometrická délková míra odvozená od rozpětí rozpažených rukou dospělého člověka. Její velikost se v různých kulturách a obdobích pohybovala většinou od 1,8 do 1,9 metru, některé sáhy ale byly kratší než 1,7 nebo naopak delší než 2 metry. Anglický (imperiální) nebo vídeňský sáh se rovnal 6 stopám.

Antropometrické délkové míry přirovnané k lidskému tělu

Tabulka

editovat

Název sáh v různých jazycích uvádí tabulka níže spolu s délkou příslušné místně používané jednotky. Délka sáhu se v některých zemích průběhem času měnila a v důsledku toho se někde změnil i její název.

Jazyk Název Délka v metrech

Poznámka

angličtina fathom 1,8288       přesně (od 1959), 2 yardy = 6 stop
čeština sáh 1,7928      
čínština bu (噚) 1,66          
dánština favn 1,883124  
estonština süld 2,1336      
finština syli 1,852        
francouzština toise (kolem r. 1150), brasse (1409) ~1,949        
hindština Sana lamjel Manipur
chorvatština hvat 1,8964838 vídeňský sáh
italština braccio ~1,65          
japonština hiro (尋) ~1,818        
litevština sieksnis 1,95          
maďarština öl 1,8964838 vídeňský sáh
maltština qasba ~2,096        
němčina Klafter, Faden = 6 Fuß — resp. ~ 1,8            
nizozemština vadem, vaam 1,883679  
norština favn (Bokmål), famn (Nynorsk) 1,882         [1]
polština sążeń 1,728        
portugalština braça 2,2             v r. 1862 při konverzi na metrický systém
ruština morskaja sažeň (морская сажень) 1,852        
sanskrt vyama
slovenština siaha 1,8964838 vídeňský sáh, 6 stop
srbština hvat (хват) 1,8964838 vídeňský sáh, 6 stop
starořečtina orguia 1,8542      
španělština braza 1,6718      
švédština famn 1,7814      
thajština wa (วา) 2,0            
turečtina kulaç 1,83          

Sáh v českých zemích

editovat

V Česku byly historicky používány český (dnes staročeský) a vídeňský sáh, rozšířený v celé rakouské monarchii a na Balkáně. Staročeský sáh byl roven třem pražským loktům a do jedné české míle jich bylo 4 200.[2]

Sáh v Uhersku

editovat

Uhersku včetně Slovenska se sáh používal i jako plošná, objemová a hmotnostní jednotka, podobně jako v Británii. Čtvereční sáh byl základní plošnou mírou, která je uváděna v tereziánském urbáři (3,5996 m2). Prostorovým sáhem se měřil objem dřeva, jednalo se objem kvádru výšky a délky jednoho sáhu a šířky půl sáhu a jeho objem byl 3,4 m3. Mimo to se sáh používal k měření hmotnosti sena a představoval asi 1 725 kg. [3]

Angloamerická měrná soustava

editovat

V angloamerické měrné soustavě patří sáh (fathom) dnes k nautickým jednotkám a má délku 1,8288 metru a užívá resp. užíval se zejména při stanovení hloubky dna, délky kotevního lana a řetězu nebo délky šňůry velrybářské harpuny (standardně až 150 sáhů). Proto se graf hloubky dna nazývá fathogram, mořské vrstevnice fathomové čáry atp. Hloubkoměrné lano do asi 100 sáhů mívalo vždy po sáhu hmotnou značku, např. uzel pro počítání sáhů hloubky podle zvuku, čemuž se říkalo "in soundings", delší byly bez takových značek "offsoundings".

Sáh (fathom) je roven:

Až do „nedávné“ minulosti (prvních desetiletí 20. století) byl fathom v Anglii (Spojeném království) také běžná suchozemská, ale i plošná, objemová a hmotnostní jednotka, podobně jako v Uhersku.

Reference

editovat
  1. Norskeordboker [online]. [cit. 2009-09-08]. Dostupné online. 
  2. Jednotky.cz: Převody jednotek
  3. Slovenská terminologická databáza - siaha [online]. data.juls.savba.sk, 17.4.2008, rev. 24.6.2008 [cit. 2008-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-26. (slovensky) 

Externí odkazy

editovat