Wikipedie

Zalužany

obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci na Příbramsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Zalužany (rozcestník).

Zalužany (německy Saluschan) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 17 km jihovýchodně od Příbrami. Žije zde 329[1] obyvatel.

Zalužany
Kostel v Zalužanech
Kostel v Zalužanech
Znak obce ZalužanyVlajka obce Zalužany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′32″ s. š., 14°5′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel329 (2024)[1]
Rozloha9,56 km²[2]
Katastrální územíZalužany
Nadmořská výška466 m n. m.
PSČ262 84
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduZalužany 145
262 84 Zalužany
obeczaluzany@cbox.cz
StarostaTomáš Pechar
Oficiální web: www.obeczaluzany.cz
Zalužany
Zalužany
Další údaje
Kód obce541613
Kód části obce190764
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se rozkládá převážně v zemědělské krajině nedaleko vodní nádrže Orlík. Obec je členem mikroregionu Povltaví.

Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k němuž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů,[4] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.

Název

editovat

Název vesnice je odvozen z označení jejích obyvatel, které vycházelo z polohy vsi v místech za luhem, tj. zalužanů. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: in Zaluzan (1291, 1313, 1382), „in v. Zaluzanech“ (1414), de Zaluzan (1437), na Zalužanech (1472), Zaliczany (1543), Zaluzany (1547), w Zialužianech (1654), Zalužan a Zalužany (1786), Zalužany (1848), úředně Záluží (1854) a Zalužany (1886).[5]

Historie

editovat

Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[4] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.

V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.[6]

V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat
  • Zalužany (k. ú. Zalužany)

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Sázka. K obci patří také Nová Vachanka a Závist.

Sousedními obcemi sídla jsou Horosedly, Mirovice, Lety, Chraštice a Kozárovice.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[7]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
  • 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[10]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Společnost

editovat

Rok 1932

editovat

V Zalužanech (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, drogerie, holič, tři hostince, dvě kamenictví, kapelník, kolář, dva kováři, dva krejčí, lihovar, obuvník, dva pekaři, dva obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osmnáct rolníků, tři řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, dvě švadleny, dvě trafiky, čtyři truhláři a velkostatek.[12]

Pamětihodnosti

editovat
 
Zámek Zalužany

Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě.[6] V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[13]

V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[4] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.

Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu v obci Zalužany zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Zalužany a Zalužany,ObÚ. U silnici I/4, u čerpací stanice, se nachází zastávka Zalužany,čerpací stanice. Obcí procházejí tři autobusové linky: 407, 488 a 380904. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku, přičemž obsluhuje i další obce a vesnice na své trase. Autobusová linka 380904 spojuje Prahu s Vodňanami a na své trase obsluhuje také Chraštičky, Zalužany, Čimelice, Písek a Protivín.

Turistika

editovat

Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c Zalužany. www.mesta.obce.cz [online]. [cit. 2010-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-28. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zalužany, Senseln, s. 722, 723. 
  6. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Zalužany – zámek, s. 215. 
  7. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1904–1905. (česky, německy) 
  13. ↑ Historie zámku [online]. Zámek Zalužany [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
  • Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291–1991. Zalužany 1991.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století. ISBN 80-239-1867-2. Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zalužany&oldid=24129025“