Wikipedie

Davle

městys v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Davle (jednotné číslo; německy Dawle) je městys v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se přibližně 22 kilometrů jižně od centra Prahy, na soutoku Vltavy a Sázavy. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Davle
Davle od severovýchodu, z vyhlídky u Oleška
Davle od severovýchodu, z vyhlídky u Oleška
Znak městyse DavleVlajka městyse Davle
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJílové u Prahy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°53′32″ s. š., 14°24′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 833 (2024)[1]
Rozloha7,47 km²[2]
Nadmořská výška325 m n. m.
PSČ252 06
Počet domů571 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseNa náměstí 63
252 06 Davle
starosta@obecdavle.cz
StarostaMgr.Jiří Prokůpek
Oficiální web: www.obecdavle.cz
Davle na mapě
Davle
Davle
Další údaje
Kód obce539163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Březová-Oleško, Hradištko, Petrov, Líšnice, Hvozdnice, Klínec, Měchenice a Štěchovice.

Svou polohou je startovním, případně cílovým místem pro turistické výlety. V rekreačním období se počet obyvatel obce několikanásobně zvyšuje přítomností rekreantů, pravidelných (majitelů chat v Davli a okolí) či projíždějících, kteří využívají místních služeb. Pro okolní obce plní Davle funkci přirozeného centra.

Historie

editovat

První zmínka o obci Davli je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele, který založil v roce 999 na vltavském ostrově sv. Kiliána (před soutokem se Sázavou) český kníže Boleslav II. Přestože je osada pravděpodobně staršího původu než klášter, ke kterému náležela jako jedna z 31 osad a vsí, bere se rok 999 za rok, kdy lze poprvé historicky prokázat její existenci. V bule papeže Klimenta V. z roku 1310 se o Davli hovoří jako o městysi. Davle již od středověku měla znak a trhové právo. Význam vyplynul přirozeně z polohy místa u důležitých vodních cest, podél kterých vedly i pozemní stezky.

 
Kaple Navštívení Panny Marie

Klášter byl roku 1517 opuštěn. V kraji byla rozvinuta řemesla, například hrnčířství, kovářství, sedlářství a obuvnictví. V druhé polovině 13. století se v okolí soutoku těžilo zlato. Obec byla i významným bodem pro voroplavbu i jinou vodní dopravu na obou řekách. V roce 1848 byla obec součástí panství Slapy a Davle a patřila k Berounskému kraji.

Od roku 1900 vede do Davle železnice. Od roku 1905 je v Davli most, v letech 1906–1909 byl zregulován tok Zahořanského potoka, který se do Vltavy zprava vlévá v osadě Libřice, přičemž v rámci prevence půdní eroze byly zalesněny okolní svahy.

V létě roku 1968 se v Davli natáčely scény k filmu Most u Remagenu. Remagenský most byl ve filmu představován starým davelským mostem.

Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[4]

Vybavení obce, kulturní život a slavní obyvatelé

editovat

V historii obce působilo mnoho spolků: sbor dobrovolných hasičů, sokolská jednota, divadelní ochotníci, včelaři i zahrádkáři. Nejvýznamnější byl plavecký spolek Vltavan, založený roku 1897, který sdružoval plavce (voraře, šífaře), ledaře, pískaře, rybáře a další profese spojené s vodou. Vltavan se věnoval též sociální a kulturní činnosti, je s ním spojeno i jméno místního skladatele Antonína Borovičky.

V Davli v mládí žil spisovatel Vladislav Vančura, žili zde například konstruktér Vojtěch Kryšpín, akademická malířka Cyrila Dítětová, spisovatelka a učitelka Božena Hoffmeisterová, kontrabasista České filharmonie Zdeněk Benda, narodil se zde stavitel František Troníček.

Obec má základní síť prodejen, zdravotnické zařízení, základní školu, poštu, sportovní halu, společenský sál, spořitelnu a knihovnu. Nachází se zde také výjezdové stanoviště soukromé záchranné služby Asociace samaritánů České republiky. V roce 2006 byla budována kanalizace a čistírna odpadních vod.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

editovat

V městysi Davle (přísl. Měchenice, Sloup, Svatý Kilián, 1560 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, přístav, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, 2 nákladní autodopravci, biograf Sokol, 2 cihelny, továrna na elektromotory, holič, 16 hostinců, hotel Helgoland, hrnčíř, kapelník, 2 klempíři, konsum Včela, 3 kováři, kožišník, 3 krejčí, 4 nákladní lodní dopravci, lom, malíř pokojů, obchod s materiálním zbožím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, palivo, 2 pekaři, pila, pokrývač, realitní kancelář, 9 rolníků, výroba kožených rukavic, 4 řezníci, sadař, 10 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek pro Davli, 3 stavitelé, 4 švadleny, 5 trafik, 5 truhlářů, obchod se zemskými plodinami.

Obyvatelstvo

editovat

Počet obyvatel

editovat

Počet obyvatel je uváděn za Davle podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[12][13] V celé davlecké aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 057 1 129 1 089 1 291 1 218 1 100 1 426 1 431 1 566 1 355 1 353 1 217 1 168 1 463
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
147 153 164 178 179 180 289 649 276 337 349 401 414 459

Území obce

editovat

Obec má dvě katastrální území (Davle a Sázava u Davle), v nichž jsou stanoveny tři části obce:

  • Davle (na levém břehu Vltavy, ke k. ú. Davle patří také osada Libřice na pravém břehu Vltavy u ústí Zahořanského potoka, osada Račany na vyvýšenině nedaleko západně od samotné Davle a lokalita Svatý Kilián v jižní části území obce.)
  • Sloup (na levém břehu Vltavy na kopci, patří ke katastrálnímu území Davle, které zaujímá celou šířku hřebene až k Bojovskému potoku)
  • Sázava (též samostatné katastrální území Sázava u Davle, na pravém břehu Vltavy a Sázavy)

Davle sousedí na jihu u řeky se Štěchovicemi, podél Sloupu s Hvozdnicí, na Bojovském potoku s Klíncem, na severu na levém břehu s Měchenicemi. Na pravém břehu Vltavy sousedí na severu s Oleškem (obec Březová-Oleško), na západě s katastrálním územím Sázava u Petrova (místní část Chlomek obce Petrov). Přes Sázavu sousedí davelská část Sázava s obcí Hradištko.

Největšími vrcholy na území obce jsou Suchý vrch (381 m n. m.) nad Svatým Kiliánem, Řeřichový vrch (367 m n. m.) západně od Sloupu, Stará hora (324 m n. m.) severozápadně od Sloupu.

Pamětihodnosti

editovat
  • Ostrov (zřícenina kláštera svatého Jana Křtitele)
  • Kostel svatého Kiliána (v jižní části Davle), jediný tohoto zasvěcení v Čechách
  • Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1897 (v centru Davle; v roce 2010 prohlášena za kulturní památku)
  • Statek v místní části Sázava, s chráněným památkovým dubem

Mosty

editovat
 
Starý Davelský most z pravého břehu Vltavy

V obci jsou dva mosty přes Vltavu: Starý davelský most z roku 1905, který je nyní rekonstruován na lávku, a silniční most Vltavanů, zprovozněný v roce 1991. Přes Sázavu v blízkosti soutoku žádný most ani přívoz nevede (v minulosti zde však přívoz byl[14]), nejbližší sázavský most spojuje Petrov a Pikovice asi 3 kilometry před soutokem. V Davli zasahuje na obě řeky vzdutí vodní nádrže Vrané, starý davelský most byl kvůli ní pro umožnění plavby parníků v roce 1934 ve středním poli o 1,5 metru zvyšován. V minulosti byly v Davli přes Vltavu tři přívozy: jeden od sv. Kiliána k hospodě Mandát, druhý u soutoku se Sázavou a třetí z Libřice do Davle.[14]

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Železnice – Podél pravého břehu Vltavy a Sázavy vede železniční trať 210, tzv. Posázavský pacifik od Prahy do Jílového a Čerčan. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Skochovice - Jílové u Prahy zahájena roku 1900. V okolí Libřice prochází trať třemi tunely, z nichž pouze třetí je na území Davle. Nádraží Davle je umístěno mezi oběma davelskými mosty. Železniční zastávka Libřice, později Davle-Libřice, mezi druhým a třetím tunelem byla v provozu do 1. května 1975 a byla zrušena byla v rámci rekonstrukce přilehlých tunelů; chystaná elektrizace trati nebyla dosud realizována. Při západním okraji území Davle vede údolím Bojovského potoka druhá, dobříšská větev této trati.
  • Pozemní komunikace – Centrem Davle prochází silnice II/102 (Praha–Štěchovice), která Davlí prochází pod názvy ulic Na Javorce, Školní, Na náměstí, K pivovaru a Kiliánská. Po ní je vedena nejvýznamnější část autobusové dopravy, linek Pražské integrované dopravy. Mimoúrovňovým křížením přes most Vltavanů na ni kolmo navazuje silnice II/104 přes Davli-Sázavu na východ do Jílového. Z Davle odbočuje též (jako ulice Vltavská) silnice III. třídy na západ (jihozápad), k níž se na hřebeni připojuje silnice od Měchenic a která dále pokračuje přes Davli-Sloup, Bojanovice a Čisovice do Mníšku pod Brdy.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z městyse vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hradištko, Jílové u Prahy, Kamenice, Milevsko, Neveklov, Nová Ves pod Pleší, Nový Knín, Praha Smíchov, Sedlčany.
  • Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Davle jezdilo denně 12 párů osobních vlaků.

Turistické trasy

editovat

Přes Libřici vede pobřežní vltavsko-sázavská červená turistická značená trasa č. 0001 od Vraného, dále podél železniční tratě a proti toku Sázavy k Pikovicím. Žlutě značená trasa č. 6075 vede rovněž na východ, podél silnice II/104 směrem na Chlomek a Petrov a k Jílovému; po podobné trase vede cyklotrasa č. 19 (zatím jediná značená cyklotrasa na území Davle). Z Libřice je modře značena trasa č. 1037 na východ údolím Zahořanského potoka. Zeleně značená trasa č. 3041 vede z Davle na západ přes Sloup do Bojova.

Fotografie

editovat
  •  
    Davle – pohled z mostu Vltavanů
  •  
    Nákupní středisko Jednota na náměstí
  •  
    Občerstvení v Libřici u řeky
  •  
    Most Vltavanů zprovozněný roku 1991
  •  
    Nádraží Davle
  •  
    Davle most pro pěší - 2022 rok
  •  
    Davle přístav - 2022 rok

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
  5. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 184. (česky a německy)
  12. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Ladislav Ryšánek: Přehled českých přívozů, poznámky

Literatura

editovat
  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Davle, s. 200-211. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Davle&oldid=24239768“