Zárodečník
Zárodečník (archegonium) je drobný samičí pohlavní orgán (gametangium) rostlin, v němž se vyvíjejí pohlavní buňky. Vytvářejí se na gametofytu mechorostů, výtrusných cévnatých rostlin (kapraďorosty) a nahosemenných rostlin (např. borovice). Oproti samičímu jednobuněčnému gametangiu stélkatých rostlin (oogonium) je zárodečník mnohobuněčný. Obdobným samčím orgánem jsou pelatky (antheridia).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Archegonium.jpg/250px-Archegonium.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/NSRW_Archegonium_of_Moss.png/121px-NSRW_Archegonium_of_Moss.png)
Stavba
editovatZárodečníky mají lahvicovitý tvar. Skládají se ze dvou částí, protáhlého krčku tvořeného jednou vrstvou buněk a rozšířené báze. V bázi je uložena samičí nepohyblivá pohlavní buňka (oosféra). Nad oosférou směrem k vrchní části krčku se táhne břišní a hrdelní kanálková buňka, které při dozrání zárodečníku slizovatí a umožňují průchod spermatozoidu k oosféře.
Umístění
editovatVětšinou jsou zárodečníky umístěny na povrchu rostlinné stélky. U některých druhů (hlevíky) mohou být chráněny obalnými lístky. U nahosemenných rostlin jsou zárodečníky umístěny v různém počtu ve vajíčku a to naproti otvoru klovému.
Zralý zárodečník
editovatPři dozrání zárodečníku břišní a hrdelní kanálkové buňky slizovatí a umožňují tak průchod samčí pohyblivé pohlavni buňce (spermatozoid) k oosféře. Samičí pohlavní buňky také produkují rozmanité sloučeniny, které otvorem ve stěně samičího gametangia vylučují. Tyto sloučeniny dráždí spermatozoidy a usměrňují jejich pohyb do zárodečníku. K oplození dochází pouze ve vodním prostředí (za deště, rosy), přičemž z oplozené vaječné buňky (zygota) vyrůstá diploidní generace (sporofyt).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Archegonium na anglické Wikipedii.
Literatura
editovat- ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967.
- ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. Praha : Scientia, 2003. ISBN 978-80-86960-23-4