Wikipedie

Zákon triviality

Zákon triviality je teze C. Northcote Parkinsona z roku 1957, že lidé v organizaci běžně nebo typicky přikládají neúměrnou váhu triviálním záležitostem.[1] Parkinson uvádí příklad fiktivní komise, jejímž úkolem bylo schvalovat plány na jadernou elektrárnu a většinu času trávila diskusí o relativně malých, ale snadno pochopitelných otázkách, jako je například to, jaké materiály použít na kolárnu pro zaměstnance, přičemž se zanedbává návrh samotného zařízení, což je mnohem důležitější a mnohem obtížnější a složitější úkol.

Jev byl pozorován při vývoji softwaru a dalších činnostech.[2] Pojem efekt kolárny (bike-sharing effect, bike-shed effect či bike-shedding) byl vytvořen na základě Parkinsonova příkladu. V komunitě Berkeley Software Distribution jej popularizoval dánským vývojářem softwaru Poul-Henning Kamp v roce 1999[3] a díky tomu se od té doby stal populárním v oblasti vývoje softwaru obecně.

Popis

editovat
 
Kolárna

Princip byl prvně představen jako důsledek obecnějších, byrokracii satirizujících Parkinsonových zákonů. Autor „zákon triviality“ demonstruje na příkladu jednání výboru o atomovém reaktoru a staví jej do protikladu k jednání o kolárně. Uvádí: "Čas strávený na jakémkoli bodu programu bude nepřímo úměrný částce, o kterou se jedná." Reaktor je tak nesmírně drahý a komplikovaný, že mu průměrný člověk nerozumí (viz. averze k nejistému), takže se předpokládá, že ti, kdo na něm pracují, mu rozumí. Každý si však dokáže představit levnou, jednoduchou kolárnu, takže plánování může vést k nekonečným diskusím, protože každý zúčastněný chce realizovat svůj vlastní návrh a prokázat osobní přínos.[4]

Při návrhu na vybudování něčeho nového pro obec, jako je kolárna, nastanou problémy, když se všichni zúčastnění začnou dohadovat o detailech. Tato metafora naznačuje, že není nutné se přít o každou maličkost jen pro to, že o ní něco víme. Někteří lidé poznamenali, že pozdvižení vyvolané změnou je nepřímo úměrné složitosti změny.[3]

Zákon triviality je podpořen i výzkumy chování. Lidé mají tendenci trávit více času malými rozhodnutími, než by měli, a méně času velkými rozhodnutími, než by měli. Jednoduché vysvětlení je, že během procesu rozhodování je také třeba posoudit, zda bylo nashromážděno dostatek informací k rozhodnutí. Lidé při tomto posuzování mají tendenci uzavřít velká rozhodnutí příliš brzy. Důvodem je, že velká rozhodnutí vyžadují dlouhodobější shromažďování informací. To ponechává více prostoru na to, aby se člověk unáhleně rozhodl bez dostatku informací. Naopak u malých rozhodnutí, která by lidé měli učinit rychleji, mohou omylem pokračovat ve zvažování neúměrně dlouho.[5]

Související principy a formulace

editovat

Existuje několik dalších principů známých ze specifických oblastí vyjadřujících obdobné.

Wadlerův zákon,[6] pojmenovaný po počítačovém vědci Philipu Wadlerovi, je princip, který tvrdí, že převážná část diskuse o návrhu programovacího jazyka se soustředí na syntaxi (která je pro účely tohoto argumentu považována za vyřešený problém), na rozdíl od sémantiky.

Sayreův zákon je obecnější princip, který (kromě jiných formulací) říká, že „v jakémkoli sporu je intenzita pocitu nepřímo úměrná hodnotě sporných otázek“. Mnohé formulace tohoto principu se zaměřují na akademickou obec.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Law of triviality na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PARKINSON, C. Northcote. Parkinson's law, or The pursuit of progress. Repr. with an introduction by H.R.H. the Duke of Edinburgh. vyd. Harmondsworth: Penguin 122 pages s. Dostupné online. ISBN 0-14-009107-6, ISBN 978-0-14-009107-6. OCLC 15018814 
  2. ↑ KAMP, Poul-Henning. Why Should I Care What Color the Bikeshed Is?. Frequently Asked Questions for FreeBSD 7.X, 8.X, and 9.X [online]. FreeBSD, 1999-10-02 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KAMP, Poul-Henning. The Bikeshed email. phk.freebsd.dk [online]. 1999-10-02 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ FORSYTH, Donelson R. Group dynamics. 5th ed. vyd. Belmont, Calif.: Wadsworth Cengage Learning xx, 680 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-495-59952-4, ISBN 0-495-59952-2. OCLC 318104476 S. 317. (anglicky) 
  5. ↑ DESCAMPS, Ambroise; MASSONI, Sébastien; PAGE, Lionel. Learning to hesitate. Experimental Economics. 2022-02, roč. 25, čís. 1, s. 359–383. "In an experiment, we find that participants deviate from optimal information acquisition in a systematic manner. They acquire too much information (when they should only collect little) or not enough (when they should collect a lot).". Dostupné online [cit. 2022-08-05]. ISSN 1386-4157. DOI 10.1007/s10683-021-09718-7. (anglicky) 
  6. ↑ Wadler's Law - HaskellWiki. wiki.haskell.org [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Karl Fogel, Producing Open Source Software: How to Run a Successful Free Software Project, O'Reilly, 2005, ISBN 0-596-00759-0, "Bikeshed Effect" pp. 135, 261–268 (also online)
  • Grace Budrys, Planning for the nation's health: a study of twentieth-century developments in the United States, Greenwood Press, 1986, ISBN 0-313-25348-X, p. 81 (see extract at Internet Archive)
  • Bob Burton et al., Nuclear Power, Pollution and Politics, Routledge, 1990, ISBN 0-415-03065-X, p. ix (see extract at Google Books)
  • Darren Chamberlain et al., Perl Template Toolkit, O'Reilly, 2004, ISBN 0-596-00476-1, p. 412 (see extract at Google Books)
  • Donelson R. Forsyth, Group Dynamics, Brooks/Cole, 1990, ISBN 0-534-08010-3, p. 289 (see extract at Internet Archive)
  • Henry Bosch, The Director at Risk: Accountability in the Boardroom, Allen & Unwin, 1995, ISBN 0-7299-0325-7, p. 92 (see extract at Google Books)
  • Brian Clegg, Crash Course in Personal Development, Kogan Page, 2002, ISBN 0-7494-3832-0, p. 3 (see extract at Google Books)
  • Richard M. Hodgetts, Management: Theory, Process, and Practice, Saunders, 1979, ISBN 0-7216-4714-6, p. 115 (see extract at Google Books)
  • Journal, v. 37–38 1975–1980, Chartered Institute of Transport, p. 187 (see extract at Google Books)
  • Russell D. Archibald, Managing High-Technology Programs and Projects, John Wiley and Sons, 2003, ISBN 0-471-26557-8, p. 37 (see extract at Google Books)
  • Kishor Bhagwati, Managing Safety: A Guide for Executives, Wiley-VCH, 2007, ISBN 3-527-60959-8, p. 54 (see extract at Google Books)
  • Jan Pen, Harmony and Conflict in Modern Society, (Trans. Trevor S. Preston) McGraw–Hill, 1966 p. 195 (see extract at Internet Archive)
  • Derek Salman Pugh et al., Great Writers on Organizations, Dartmouth, 1993, ISBN 1-85521-383-4, p. 116 (see extract at Google Books)
  • The Federal Accountant v. 13 (September 1963 – June 1964), Association of Government Accountants, Federal Government Accountants Association, Cornell University Graduate School of Business and Public Administration, p. 16 (see extract at Google Books)
  • Al Kelly, How to Make Your Life Easier at Work, McGraw–Hill, 1988, ISBN 0-07-034015-3, p. 127 (see extract at Google Books)
  • Henry Mintzberg, Power in and Around Organizations: Dynamic Techniques of Winning, Prentice–Hall, 1983, ISBN 0-13-686857-6, p. 75 (see extract at Google Books)
  • The Building Services Engineer v.40 1972–1973, Institution of Heating and Ventilating Engineers (Great Britain), Chartered Institution of Building Services (see extract at Google Books)
  • Charles Hampden-Turner, Gentlemen and Tradesmen: The Values of Economic Catastrophe, Routledge, 1983, ISBN 0-7100-9579-1, p. 151 (see extract at Google Books)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zákon_triviality&oldid=23195599“