Základní škola a mateřská škola Gustawa Przeczka s polským jazykem vyučovacím v Třinci

Základní škola a mateřská škola Gustawa Przeczka s polským jazykem vyučovacím v Třinci
Informace
Právní forma	Příspěvková organizace
Zřizovatel	Město Třinec
Zakladatel	Jan Holeček
Datum založení	1851
Zaměstnanci
Ředitel	Mgr. Jolana Kantorová
Poloha
Město	Třinec
Adresa	Nádražní 10, 739 61 Třinec
Zeměpisné souřadnice	49°40′59,39″ s. š., 18°40′6,52″ v. d.
Identifikátory
REDIZO	650019962
Oficiální web	www.pzstrinec.cz
Obory vzdělání
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní škola a mateřská škola Gustawa Przeczka s polským jazykem vyučovacím v Třinci (též Polska Szkoła Podstawowa, PSP) je MŠ a ZŠ s tradicí od roku 1851. Nabízí výuku v polském jazyce vyučovacím dle standardních osnov Ministerstva školství, platných v ČR.^[1] V roce 2023 měla škola přibližně 250 žáků. Škola je pojmenována po svém dlouholetém řediteli (1951–1960) Gustawu Przeczkovi (1913–1974), spisovateli, literátovi, menšinovém aktivistovi, československém politikovi a poslanci Národního shromáždění ČSR.

Historie

Do poloviny 19. století v Třinci škola nebyla, a tak na popud tehdejšího ředitele Třineckých železáren (tehdy podružného podniku Těšínské komory – hlavní závody byly v Ustroni a v Lískovci) Jana Holečka^[2] v roce 1851 vznikla škola pro děti třineckých hutníků, byla to jednotřídka a měla charakter soukromé školy. Výuka probíhala v polském a německém jazyce.

S rozvojem Třineckých železáren došlo k rozvoji Třince a škola se rozrůstala, v roce 1869 byla zavedená povinná školní docházka na základě Hasnerova zákona. V polovině 90. let 19. století to byla již šestitřídní obecná škola (německy Volksschule, polsky Ludowa) a navštěvovalo ji přes 600 žáků^[3]. V školním roce 1899/1900 byly děti rozděleny na dívčí a chlapecké třídy a byla postavena nová budova pro dívky. Stávající hlavní budova byla určena pro chlapce.^[4]

V roce 1931 byla zřízena veřejná třítřídní okresní měšťanská škola (tzv. měšťanka, německy Stadtschule či Bürgerschule, polsky Wydziałowa, po roce 1918 nazývaná i v češtině též občanská škola) s polským vyučovacím jazykem pro starší žáky, kterou řídil Adam Kubala.^[5] Během 2. světové války byly všechny polské školy uzavřeny a byly zavedeny pouze německé. Po 2. světové válce v hlavní budově sídlil Třinecký obecní úřad (samostatný úřad byl obnoven až v roce 1949). Sídlila zde měšťanská škola^[6] a druhá budova byla určena pro obecnou školu. V roce 1953 sloučením obou stupňů vznikla polská osmiletá základní škola v Třinci, později devítiletá základní škola.^[7]

Od roku 1981 byl název školy - Základní škola s polským vyučovacím jazykem, Třinec, Nádražní 10. Od 1. září 2013 je oficiální název školy - Základní škola a Mateřská škola Gustawa Przeczeka s polským jazykem vyučovacím, Třinec, Nádražní 10.^[1]

Součásti komplexu budov školy je Sportovní hala Gustawa Przeczka otevřená v roce 2019. Výstavbou došlo ke sloučení obou budov školy a haly do jednoho celku.

Pobočky

Základní škola a mateřská škola v Oldřichovicích
Mateřská škola v Dolní Lištné
Mateřská škola v Třinci na ul. SNP
Mateřská škola v Třinci na ul. Štefánika
Mateřská škola v Neborech

Ředitelé

Adam Kubala
Gustaw Przeczek (1951-1970)
Tadeusz Szkucik
Anna Jeżová
Jolana Kantorová (od 2024)

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szkoła Podstawowa i Przedszkole im. Gustawa Przeczka w Trzyńcu na polské Wikipedii.

Reference

↑ ^a ^b PSP Třinec. www.pzstrinec.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (polsky)
↑ PSP Třinec / Dla rodziców / Historia szkoły. www.pzstrinec.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (polsky)
↑ BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" 496 s. ISBN 978-83-89188-71-7.
↑ BOGUS-SPYRA, Marzena. Nauczyciele szkół ludowych Śląska Cieszyńskiego w XIX i na początku XX wieku: uwarunkowania prawne i zawodowe. Częstochowa : Czeski Cieszyn: Wydawnictwo im. Stanisława Podobińskiego Akademii im. Jana Długosza ; Kongres Polaków w Republice Czeskiej 517 s. ISBN 978-83-7455-260-8.
↑ Szkolnictwo polonijne w XX wieku: studia i rozprawy. Lublin: UMCS 440 s. ISBN 978-83-227-0069-3.
↑ Prasa polska w Czechosłowacji, „Rocznik historii czasopiśmiennictwa polskiego”, Polska Akademia Nauk. Pracownia Historii Czasopiśmiennictwa Polskiego XIX i XX Wieku, 9, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1970, s. 399.
↑ Zbigniew Zielonka, Geografia życia literackiego polskiego kręgu kulturowego na Śląsku, Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Słupsku, 1994, s. 282.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Základní škola a Mateřská škola na Wikimedia Commons

[:0-1] PSP Třinec. www.pzstrinec.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (polsky)

[2] PSP Třinec / Dla rodziców / Historia szkoły. www.pzstrinec.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (polsky)

[3] BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" 496 s. ISBN 978-83-89188-71-7.

[4] BOGUS-SPYRA, Marzena. Nauczyciele szkół ludowych Śląska Cieszyńskiego w XIX i na początku XX wieku: uwarunkowania prawne i zawodowe. Częstochowa : Czeski Cieszyn: Wydawnictwo im. Stanisława Podobińskiego Akademii im. Jana Długosza ; Kongres Polaków w Republice Czeskiej 517 s. ISBN 978-83-7455-260-8.

[5] Szkolnictwo polonijne w XX wieku: studia i rozprawy. Lublin: UMCS 440 s. ISBN 978-83-227-0069-3.

[6] Prasa polska w Czechosłowacji, „Rocznik historii czasopiśmiennictwa polskiego”, Polska Akademia Nauk. Pracownia Historii Czasopiśmiennictwa Polskiego XIX i XX Wieku, 9, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1970, s. 399.

[7] Zbigniew Zielonka, Geografia życia literackiego polskiego kręgu kulturowego na Śląsku, Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Słupsku, 1994, s. 282.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]