Zábřežská vrchovina

geomorfologický celek Jesenické oblasti

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Zábřežská vrchovina
Lázek, nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny
Nejvyšší bod715 m n. m. (Lázek)
Rozloha734 km²
Střední výška426,5 m n. m.

Nadřazená jednotkaJesenická oblast
Sousední
jednotky
Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda, Hornomoravský úval, Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Bouzovská vrchovina, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Zábřežská vrchovina na mapě Česka
Zábřežská vrchovina na mapě Česka
PovodíSvitava, Morava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVC-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky

editovat

Poloha a rozloha

editovat

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

Geologie

editovat

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

editovat

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

 
Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií ChorniceČechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

  • Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

  • Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:[1]

  • Provincie: Česká vysočina
    • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
      • Podsoustava: Jesenická podsoustava
        • Celek: Zábřežská vrchovina
          • Podcelek: Bouzovská vrchovina
            • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
            • Okrsek: Přemyslovická pahorkatina
          • Podcelek: Mírovská vrchovina
            • Okrsek: Maletínská vrchovina
            • Okrsek: Žádlovická pahorkatina
          • Podcelek: Drozdovská vrchovina
            • Okrsek: Rovenská pahorkatina
            • Okrsek: Zborovská vrchovina

Hydrologie

editovat
 
Třebůvka mezi obcemi Kadeřín a Doly

Vegetační stupně

editovat

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

editovat
 
Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

editovat

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

Chráněná území

editovat

Národní přírodní památky

editovat
 
Přírodní památka Taramka

Přírodní památky

editovat

Národní přírodní rezervace

editovat

Přírodní rezervace

editovat
 
Přírodní rezervace Průchodnice

Přírodní park

editovat
 
Přírodní park Kladecko

Živočištvo

editovat

Turistika

editovat

Hrady, zámky, tvrze

editovat
 
Kostel Narození Panny Marie a zámek Konice

Historické zajímavosti

editovat

Vodácké možnosti

editovat

Fotogalerie

editovat

Panorama

editovat
360° panoramatický pohled na obec Nová Roveň, v okolí se rozkládá přírodní park Bohdalov-Hartinkov, kde se zalesněná část střídá s mozaikou polopřirozených luk

Reference

editovat
  1. Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.