Konice (zámek)

Konice
	Konický zámek a kostel Narození Panny Marie
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	1705
Stavebník	Norbert Želecký z Počenic
Další majitelé	Klášter Hradisko
Poloha
Adresa	Kostelní 46, Konice, Česko
Ulice	Kostelní
Souřadnice	49°35′20,78″ s. š., 16°53′27,49″ v. d.
	Zámek Konice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24473/7-5571 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.mekskonice.cz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konický zámek se nachází v jihovýchodní části města Konice vzdáleného asi 21 km severozápadně od Prostějova a ležícího na předělu Zábřežské a Drahanské vrchoviny. Na místě dnešního zámku stála tvrz, mající za úkol chránit obchodní cesty vedoucí z Moravy a Slezska do Čech. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Nádvoří zámku

Ves Konice je poprvé zmiňována ve falzu ze 14. století, které se hlásí k roku 1200. Roku 1305 ves postoupil král Václav II. Adamovi z Choliny. Tvrz v Konici – tehdy již městečku – se poprvé připomíná v roce 1351 a jejím držitelem byl Ješek z Konice, který tvrz se vsí zapsal coby své věno manželce Cecílii z Cimburka.

V roce 1379 získali zboží, k němuž patřilo městečko Konice s tvrzí, hrad Strážiště a několik okolních vsí bratři Štěpán a Ješek Kropáčové z Holštejna. Následně přechází panství do rukou pánů z Cimburka a Tovačova, když jej koupil v roce 1386 Ctibor z Cimburka. Majetky zůstaly přes dvě století v držení Cimburků až do roku 1446, kdy zboží koupili bratři ze Švábenic. Koničtí ze Švábenic pak drželi zboží až do roku 1655. Z tohoto období pochází i nejstarší známá pečeť použitá na listině z roku 1446. Za nich se také v roce 1618 naposledy připomíná zdejší tvrz. Ta zanikla pravděpodobně za třicetileté války.

Ve druhé polovině 17. století se vinou majetkových rodinných sporů začalo panství drobit a upadat. Vystřídalo se zde několikero majitelů, až v roce 1699 nastala pro Konici významná změna, kdy konické zboží koupil klášter Hradisko u Olomouce. Opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic pak dal v roce 1705 postavit na místě původní tvrze barokní zámek, jako letní klášterní rezidenci. Kromě zámku dává Opat Želecký z Počenic v letech 1702–1703 přestavět rovněž konický kostel Narození Panny Marie. Stavbu zámku a přestavbu kostela provedl olomoucký stavitel Lukáš Glöckel.

Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1784 připadlo panství se zámkem Náboženskému fondu ve správě státu. V roce 1825 jej zadlužený a zchátralý koupil brněnský továrník Karel Příza, který provedl nákladné opravy a roku 1830 se do Konice přestěhoval. Jeho potomci (mj. Leopold Příza) měli zámek v držení až do roku 1945.

Dnes slouží zámek potřebám města Konice jako koncertní a obřadní síň. Nachází se tu také knihovna a Mateřské centrum Srdíčko.

Architektura

Socha svatého Floriána před zámkem

Jednopatrová barokní budova zámku má v ose průčelí nad vjezdem s kamenným portálem dvojité okno a po stranách po třech oknech. Nad dvojitým oknem je pískovcová socha opata Norberta Želeckého s monstrancí a palmou. Ve čtyřkřídlém nádvoří jsou v přízemí i patře barokní arkády s křížovými klenbami, v přízemí otevřené, v prvním poschodí zasklené. V bývalé jídelně, která dnes slouží jako obřadní síň, je umělecky cenný freskový obraz Večeře Páně, snad dílo Bedřicha Diviše Strausseho (1660–1720), který vyzdobil freskovými malbami i klášter Hradisko.

Dodnes jsou zachovány erby rytířů ze Švábenic a pět kamenných náhrobků jejich rodu v Konici.

Expozice

V zámku sídlí městské kulturní středisko a jediné informační centrum na Konicku. V jeho interiéru se nachází expozice lidových řemesel, pořádají se zde také různá kulturní vystoupení. Zajímavostí expozice je největší sbírka seker čítající bezmála 500 kusů různých druhů sekyrek a před zámkem se nachází největší sekera v České republice. Expozice i sekera před zámkem jsou zapsány v České knize rekordů.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-19]. Identifikátor záznamu 135539 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

Literatura

Hilmera J. a kol., Burgen u. Schlösser in den böhmischen Ländern, Prag 1965
Pinkava V., Hrady, zámky a tvrze moravské, Olomouc/Brno, 1905-1927
Burian B., Konický okres, Brno 1939
Gardavský Z., Hrady a zámky severozápadní Moravy, Ostrava 1962
Kšír J., Stavební památky kraje. In: Olomoucký kraj, Praha 1951
Spurný F. a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1983
PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice do roku 1848. Konice: Městský úřad Konice, 1993. 159 s.
PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice : Období 1848-1918.. Konice: Městský úřad Konice, 1995. 200 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Konice na Wikimedia Commons
Městské kulturní středisko Konice

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-19]. Identifikátor záznamu 135539 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[1]