Wolkenstein
Wolkenstein je město v německé spolkové zemi Sasko v zemském okresu Krušné hory. Má přibližně 3 800[1] obyvatel. Nachází se v Krušných horách zhruba 25 km jihovýchodně od Saské Kamenice a necelých 20 km severně od hranic s Českem ve Vejprtech. Samotné město stojí na ostrohu nad řekou Zschopau poblíž místa, kde do ní ústí Přísečnice (německy Preßnitz). Na kraji tohoto ostrohu poblíž náměstí stojí stejnojmenný zámek, po kterém je nazváno i samotné město. Součástí města je i místní část Warmbad s lázněmi, které se označují za nejstarší a nejteplejší v Sasku.[2][3]
| Wolkenstein | |
|---|---|
,_das_Rathaus.jpg) Pohled na místní radnici na náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°39′16″ s. š., 13°4′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 553 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Krušné hory |
| Administrativní dělení | 10 místní části |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,5 km² |
| Počet obyvatel | 3 837 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 125,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Wolfram Liebing |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 13 09429 Wolkenstein |
| Telefonní předvolba | 037369 |
| PSČ | 09429 |
| Označení vozidel | ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatO místních hradu a jeho majitelích pánech z Waldenburgu pojednává první písemná zmínka z roku 1241. Samotné město je zmiňováno v souvislosti s dolováním v roce 1293 a z roku 1323 pochází zmínka o vlastní mincovně. Po vymření zmíněného rodu pánů z Waldenburgu hrad převzal rod Wettinů a přestavili ho v pozdně gotickém stylu kolem roku 1500. Zároveň z něj učinili jedno ze sídel saských kurfiřtů. Historicky město obklopovaly také hradby, ze kterých se zachovala Mlýnská brána (Mühltor). Za třicetileté války město značně utrpělo při obléhání, které zde probíhalo celkem sedmkrát. Také četné městské požáry ovlivnily vzhled města, přičemž ten největší zde vznikl v roce 1802.
Vzpruhu pro městský rozvoj představovalo přivedení železnice ze Saské Kamenice do Annabergu v roce 1866. Další železniční spojení přineslo otevření úzkokolejné trati Preßnitztalbahn do Jöhstadtu v roce 1892. Rozvíjel se spíše lehký průmysl a řemesla, kde pracovala většina obyvatel. Kromě toho zažíval rozkvět místní spolkový život včetně turistických horských spolků. To společně s místními lázněmi v části Warmbad vedlo k rozkvětu cestovního ruchu.[4] Lázně převzala městská správa v roce 1926 a během války sloužily i jako nemocnice pro Wehrmacht, ozdravovna, uprchlický tábor nebo ubytovna Rudé armády. Po válce se vrátily k původní funkci.[5]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 719 | 4 617 | 4 358 | 4 325 | 4 094 | 3 905 | 3 886 |
Správní členění
editovatWolkenstein se oficiálně dělí na těchto 10 místních částí[8]:
- Kohlau
- Falkenbach
- Floßplatz
- Gehringswalde
- Heinzebank
- Hilmersdorf
- Huth
- Niederau
- Schönbrunn
- Warmbad
Doprava
editovatMezi samotným Wolkensteinem a místní částí Gehringswalde se stýkají 2 spolkové silnice (Bundesstraße) B 101 vedoucí z Berlína do Aue, která spojuje město s nedalekým městem Annaberg-Buchholz, a ve Wolkensteinu začínající B 171 pokračující do sousedního Marienbergu a dále do Dippoldiswalde. Z B 101 se lze také napojit v části Hilmersdorf na B 174 pokračující do Zschopau a dále do Saské Kamenice.
Ve městě se nachází také dvě stanice (Warmbad a samotný Wolkenstein) na trati z Flöhy do Annaberg-Buchholz zvané podle umístění v údolí řeky Zschopau Zschopautalbahn. V roce 2022 zde provoz zajišťovaly Deutsche Bahn v rámci svého regionálního systému Erzgebirgsbahn ze Saské Kamenice do Cranzahlu.[9] Z města Annaberg-Bucholz vede mimo jiné trať do českých Vejprt.
Mezi lety 1892 až 1986 z nádraží ve Wolkensteinu vedla také úzkorozchodná trať do Jöhstadtu zvaná Preßnitztalbahn. Zatímco část z Wolkensteinu nebyla obnovena, na části dráhy ze Steibachu do Jöhstadtu byl obnoven muzejní provoz v roce 2000.[10]
Pamětihodnosti
editovat- Historické lázeňské domy v části Warmbad
- Kostel sv. Bartoloměje - Sálový městský kostel poprvé zmíněný v roce 1385, zničený při požáru v roce 1689 a následně obnovovaný do roku 1710.
- Mlýnská brána - Původně součást městského opevnění, ze kterého se zachovaly jen kratší úseky. Původem ze 16. století.
- Poštovní sloup (milník) na náměstí z roku 1730
- Řada hrázděných a roubených domů - především ve vesnických místních částech města
- Zámek Wolkenstein - Původně hrad postavený koncem 12. století přestavěný po převzetí rodem Wettinů na začátku 16. století a později mírně upravován v 19. století pro účely okresního soudu.[11]
-
Příklad historické lázeňské architektury v části Warmbad -
Kostel sv. Bartoloměje s roubeným měšťanským domem vlevo -
Mlýnská brána (Mühltor) -
Poštovní milník na náměstí před budovou radnice (vlevo) -
Příklad hrázděného vesnického domu v obci -
Vstup do místního zámku
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Partnerská města
editovat
Bad Bentheim, Německo (1991)- Ruppertshofen, Německo (1992)
Postoloprty, Česko (2012)[12]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolkenstein (Erzgebirge) na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ Domovská stránka [online]. Stadt Wolkenstein [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Nejteplejší termální léčivý pramen a nejstarší lázně Saska: Lázně Warmbad [online]. Kur- und Gesundheitszentrum Warmbad Wolkenstein [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Historie Wolkensteinu [online]. Stadt Wolkenstein [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ LIEBING, Wolfram. Warmbad [online]. Stadt Wolkenstein [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Wolkenstein, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-08-06]. S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ Erlebnisland Erzgebirge: Wolkenstein und seine Ortsteile [online]. WMS-Werbung, 2020 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Fahrpläne: Fahrpläne 2022 [online]. DB Erzgebirgsbahn [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Preßnitztalbahn: Ältere Nachrichten und Geschichte [online]. Interessengemeinschaft Preßnitztalbahn [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Město Wolkenstein [online]. Stadt Wolkenstein [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Partnerstädte [online]. Stadt Wolkenstein [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (německy)
Literatura
editovat- Zwischen Wolkenstein, Marienberg und Jöhstadt (= Werte der deutschen Heimat). 1. vyd. Svazek 41. Berlin: Akademie Verlag, 1985. (německy)
- Neue Sächsische Kirchengalerie, Ephorie Marienberg: Die Parochie Wolkenstein. Leipzig: Strauch Verlag Dostupné online. S. 733–782. (německy)
- GROHMANN, Max. Das Obererzgebirge und seine Städte. Annaberg: Verlag Graser, 1903. (německy)
- HEINSSE, Carl Gottfried. Beschreibung des Wolkensteiner Bades, zum Gebrauche für dasige Badegäste, und Unterricht für alle, die eine Badekur brauchen wollen. Freiberg: Craz & Gerlach, 1808. Dostupné online. (německy)
- KÖHLER, Friedrich Wilhelm. Historische Nachrichten von der chursächsischen alten freyen Bergstadt Wolkenstein im meißnischen Obererzgebürge. Schneeberg: [s.n.], 1781. (německy)
- SCHUMANN, August. Vollständiges Staats-, Post- und Zeitungslexikon von Sachsen: Wolkenstein (Stadt). Svazek 13. Zwickau: Schumann, 1826. Dostupné online. S. 298–307. (německy)
- RIEDEL, Anja; PETZOLD, Guntram. Burg und Stadt Wolkenstein. Hamburg: Verlag Monumente & Menschen, 2012. OCLC 699748466 (německy)
- SCHMIED, Andreas; HAASE, Christoph. Wolkenstein - alte Bergstadt neu entdeckt. [s.l.]: Bildverlag Böttger, 1992. ISBN 3-9806125-1-1. (německy)
- WERNECKE, Ingrid. Wie alt is Wolkenstein? - Eine Studie zur Geschichte der Herrschaft und Stadt Wolkenstein. Erzgebirgische Heimatblätter. 1980, čís. 5, s. 110–113. Dostupné online. ISSN 0232-6078. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolkenstein na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
