Dolnoslezské vojvodství

polské vojvodství
(přesměrováno z Województwo dolnośląskie)

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihozápadě země u hranic s Českou republikou a Německem. Patří k němu většina historického Dolního Slezska (ale nikoli celé) a také bývalé Kladské hrabství i polská část Horní Lužice. Hlavním městem je Vratislav. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie
Dolnoslezské vojvodství – znak
znak
Geografie
Hlavní městoVratislav
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha19 946,7 km²
Časové pásmoUTC+01:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 962 651 (2021[1])
Hustota zalidnění98,4 obyv./km²
Jazykpolština
Národnostní složeníPoláci: 97,1 %;[2]
Ukrajinci, Lemkové a další
Správa regionu
StátPolskoPolsko Polsko
Druh celkuvojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • městské: 4
 • venkovské: 26
Gminy
 • městské: 35
 • městsko-vesnické: 57
 • vesnické: 77
Vznik1. ledna 1999
VojvodaMaciej Mirosław Awiżeń
MaršálekPaweł Gancarz
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-02
NUTSPL51
Označení vozidelD
Oficiální webwww.duw.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Dolnoslezské vojvodství a dřívější územní správní jednotky

Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.

Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919–1938 a 1941–1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.

Symboly vojvodství

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Dolnoslezského vojvodství.

Vlajka Dolnoslezského vojvodství je tvořena žlutým listem o poměru stran 5:8. Uprostřed listu je černá slezská orlice ze znaku vojvodství. Orlice je vysoká 7/10 a široká 3/5 šířky listu.

Znak Dolnoslezského vojvodství je tvořen slezskou orlicí na žlutém štítu.

Geografie a ekonomika

editovat

Dolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 946,70 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).

Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí:

Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku.

 
Stolové hory
 
Typická dolnoslezská vesnice

Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.

Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m.), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m.). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky – Krkonošský a Stolové hory – a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.

V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016).[3] Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici.

 
Důl Turów

Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku.[4] Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.

Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.

 
Administrativní mapa vojvodství
 
Města v Dolnoslezském vojvodství
 
Vratislav
 
Valbřich
 
Lehnice
 
Jelení Hora

Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 57 městsko-vesnických a 77 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2020)
  Okres Bolesławiec (Powiat bolesławiecki) Bolesławiec 90 032
  Okres Dzierżoniów (Powiat dzierżoniowski) Dzierżoniów 100 519
  Okres Góra (Powiat górowski) Góra 34 698
  Okres Hlohov (Powiat głogowski) Hlohov 88 852
  Okres Jawor (Powiat jaworski) Jawor 49 937
  Okres Kamienna Góra (Powiat kamiennogórski) Kamienna Góra 43 055
  Okres Kladsko (Powiat kłodzki) Kladsko 157 191
  Okres Krkonoše (Powiat karkonoski) Jelení Hora 63 388
  Okres Lehnice (Powiat legnicki) Lehnice 55 210
  Okres Lubáň (Powiat lubański) Lubáň 54 070
  Okres Lubin (Powiat lubiński) Lubin 106 106
  Okres Lwówek Śląski (Powiat lwówecki) Lwówek Śląski 45 770
  Okres Milicz (Powiat milicki) Milicz 36 913
  Okres Oława (Powiat oławski) Oława 76 831
  Okres Olešnice (Powiat oleśnicki) Olešnice 107 328
  Okres Polkowice (Powiat polkowicki) Polkowice 63 082
  Okres Slezská Středa (Powiat średzki) Slezská Středa 55 356
  Okres Strzelin (Powiat strzeliński) Strzelin 43 456
  Okres Svídnice (Powiat świdnicki) Svídnice 156 550
  Okres Trzebnica (Powiat trzebnicki) Trzebnica 85 401
  Okres Valbřich (Powiat wałbrzyski) Valbřich 55 414
  Okres Wołów (Powiat wołowski) Wołów 46 725
  Okres Vratislav (Powiat wrocławski) Vratislav 153 876
  Okres Ząbkowice Śląskie (Powiat ząbkowicki) Ząbkowice Śląskie 64 486
  Okres Zhořelec (Powiat zgorzelecki) Zhořelec 88 770
  Okres Złotoryja (Powiat złotoryja) Złotoryja 43 274

Města s postavením okresu

editovat
Město Počet obyvatel (2020)
  Jelení Hora (Jelenia Góra) 78 778
  Lehnice (Legnica) 99 072
  Valbřich (Wałbrzych) 110 603
  Vratislav (Wrocław) 643 782

Reference

editovat
  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-21 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski. Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011 [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2015 [cit. 2022-03-20]. S. 44. Dostupné online. ISBN 978-83-7027-597-6. (polsky) 
  3. Turyści kochają Wrocław [online]. Visit Wrocław [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Wskaźnik urbanizacji [online]. eregion.wzp.pl [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

editovat