Slezská Středa
Slezská Středa (polsky Środa Śląska, německy Neumarkt in Schlesien) je polské město v dolnoslezském vojvodství, v okresu Slezská Středa. V roce 2019 v něm žilo 9 516 obyvatel.
| Slezská Středa Środa Śląska | |
|---|---|
 Pohled na náměstí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°9′50″ s. š., 16°35′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 103–104 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Slezská Středa |
| Gmina | Slezská Středa |
  Slezská Středa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,94 km² |
| Počet obyvatel | 9 525 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 637,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Adam Ruciński |
| Vznik | 1235 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Wolności 5 55-300 Środa Śląska |
| Telefonní předvolba | +48 |
| PSČ | 55-300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
editovatMěsto leží v rovině v úrodné oblasti na řece Średzka Woda (Středská voda), která se 11 kilometrů jižně od města vlévá do Odry a 31 kilometrů severozápadně od Vratislavi. Město tvoří střed geologického útvaru Středská plošina, která se rozprostírá mezi Odrou, Kačabou (Kaczawa), Nysou Szalonou a Střehomskou.
Historie
editovat_Schlesien_p078_-_Neumarkt.jpg)
Tržní osada se zde připomíná od 12. století, byla nazvána podle týdenního trhu, který povolil osadě piastovský kníže Jindřich I. Bradatý podle magdeburského práva ve středu. Situace respektovala hospodářské potřeby a obchodní zájmy všech sídel kraje, měla každá obec právo prodávat své plodiny a produkty jeden den v týdnu kromě neděle. V roce 1223 vratislavský biskup Vavřinec zmiňuje villu Středa. V roce 1229 měla svého starostu a soudního vykonavatele. V roce 1238 se nazývá městem (civitas).
Město bylo vysazeno německými kolonisty na pravidelném půdorysu s pravoúhlou uliční sítí a obehnáno cihelnými hradbami. Románská apsida kostela Panny Marie prozrazuje vznik chrámu ve 12. století. Farní kostel sv. Ondřeje je doložen k roku 1233. Kolem roku 1253 již existoval knížecí hrad, spojený s prvním purkrabstvím z roku 1269. Františkánský klášter byl založen během 13. století; písemně je doložen k roku 1318 jako součást saské provincie řádu minoritů. Rozdělením Slezského vévodství v letech 1248–1251 byla Slezská Středa podřízena Vratislavskému vojvodství a s ním v roce 1327 jako léno k připojena k České koruně. Po smrti posledního vratislavského knížete Henryka VI. V roce 1335 byl hrad podřízen přímo králi Janu Lucemburskému, který jmenoval svého purkrabí a hrad dočasně zastavil. Od vlády Karla IV. až do roku 1742 byla Slezská Středa součástí zemí České koruny. Město vzkvétalo díky řemeslům a obchodu. Mělo právo tří ročních veletrhů, mílové práv a bezcelní obchod se solí; roku 1323 vzniklo sdružení vinařů. Od roku 1349 bylo zdejší proboštství podřízeno Opatovickému klášteru benediktinů, po jeho zničení husity sem v roce 1421 uprchli zbylí mniši i s opatem a pobývali až do roku 1535.
Po první slezské válce v roce 1742 padlo celé Slezsko do správy Pruska. Během Sedmileté války pruský král Fridrich II. Veliký nedaleko odtud 4. prosince 1757 svedl bitvu u Leuthenu. Po reorganizaci Pruska patřilo město od roku 1815 do jeho provincie Slezsko a od roku 1816 bylo sídlem okresu. Hospodářský význam zde mělo pěstování tabáku a kožedělný průmysl. Železniční trať z roku 1843 vedla 4 kilometry od města přes Lehnici až do Berlína. Teprve v roce 1926 byla vytvořena přípojka do města. Ke konci druhé světové války bylo město obsazeno Rudou armádou a jeho architektura značně poškozena.
Roku 1957 byl historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací a jeho stavby následně až do počátku 21. století opraveny[2]
Památky
editovat
- Kostel sv. Ondřeje – trojlodní gotická bazilika, založená roku 1388, v letech 1540-1620 protestantská; v roce 1670 upravená, hlavní oltář barokní, se sochami patronů sv. Ondřeje a Hedviky z roku 1716; uvnitř i vně gotické a renesanční náhrobní desky; samostatně stojící zvonice z 15. století
- Špitální kostel Panny Marie Pomocné - nejstarší ve městě, připomínaný k roku 1220, dochována románská apsida a gotická loď s krovem; ze zrušeného hřbitova pocházejí mj. tři smírčí kříže [3]
- Protestantský kostel Povýšení Sv. Kříže, přestavěn z původního františkánského kostela; tvoří památkový areál:
- Bývalý františkánský klášter – gotická stavba z 15. století s pozdějšími úpravami
- Bývalý dominikánský klášter – barokní stavba z roku 1726
- Radnice – ve 13. století vznikla jako obchodní dům při průjezdní komunikaci, od 15. století radnice, k ní postupně připojeny stavby radničního špalíčku; vstupní křídlo nynějšího Městského muzea je z 1. poloviny 15. století; další části a věž pochází ze 2. poloviny 16. století a z 19. století
- Městské muzeum - regionální sbírky archeologické, historické, umělecké a židovské kultury; nejvýznamnějším exponátem byl gotický poklad českých korunovačních klenotů, vykopaný ve sklepě židovského domu při hradební zdi v roce 1979. Po restaurování a popularizaci jej do své expozice odvezlo Národní muzeum ve Vratislavi. V expozici z něj zůstaly jen mince z let 1290–1346. Vystaven je poklad šperků kupecké rodiny Pavlů z 19.– počátku 20. století[4]
- Ruiny hradu ze 13.–14. století; při Hřbitovní ulici (Cmentarzna ul.)
- Městské hradby s věžemi, ze 13. století, za vlády Jana Lucemburského byly roku 1341 zesíleny
- Kašna se sochou rytíře Rolanda, ochránce městských práv, trhu a řemesel; socha byla rekonstruována po roce 1957[5]
- Panský palác s lipovou alejí
- Budova pošty z let 1886-1888
- Židovský hřbitov – založen roku 1844[6]
- Historická železnice s nádražím
Slavnosti vína
editovat- Slavnosti vína se konají každoročně druhý zářijový víkend, jsou spojené s jarmarkem.
Slavní rodáci
editovat- Jan ze Středy (1310–1380), kancléř Karla IV., biskup litomyšlský a olomoucký; donátor umění
- Hugo Ewald von Kirchbach (1809–1887), pruský generál
- Hugo Magnus (1842–1907), lékař oftalmolog a historik okultismu
- Piotr Śliwka (*1956) polský kněz, spojený s hnutím Solidarita
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
- ↑ Soupis nemovitých dolnoslezských památek, strana 157. www.nid.pl [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-01.
- ↑ Dehio 2005, s. 913-914
- ↑ http://www.mr.powiat-sredzki.pl/
- ↑ Dehio, 2005, s. 923-924.
- ↑ https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/s/1917-sroda-slaska
Literatura
editovat- Bartkiewicz Kazimierz: Dzieje Ziemi Kłodzkiej w wiekach średnich. Wroclaw 1977
- Musil, František: Kladsko, edice Stručná historie států. Libri: Praha 2007, ISBN 978-80-7277-340-4
- Dehio, Georg (ed.): Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Schlesien. Deutscher Kunstverlag München 2005, ISBN 3-422-03109-X, s. 919-924.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezská Středa na Wikimedia Commons - Kultura polského Slezska: https://www.kulturwerk-schlesien.de/polnische-version/home1/index.html
