Wilkowice (okres Bílsko-Bělá)

vesnice v Polsku (Bielsko)

Wilkowice (německy Wolfsdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá, která spolu s obcemi Bystrá a Meszna tvoří gminu Wilkowice. Leží na úpatí Malých Beskyd ve Wilkowické bráně (srov. Żywiecká kotlina) na říčkách Wilkówka a Mesznianka, na severu sousedí s Bílskem-Bělou. Prochází tudy rychlostní silnice S1 z Bílska-Bělé směrem ke slovenským hranicím a také stejným směrem vedoucí železniční trať se stanicí Wilkowice Bystra. V roce 2011 zde žilo 6 761 obyvatel.

Wilkowice
U školy
U školy
Wilkowice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaWilkowice
Wilkowice
Wilkowice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,5 km²
Počet obyvatel6 761 (2011)
Hustota zalidnění386,3 obyv./km²
Etnické složeníPoláci
Náboženské složenířímští katolíci
Správa
Telefonní předvolba(+ 48) 33
PSČ43-365
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Vesnice vznikla pravděpodobně mezi roky 1310 a 1320 během cisterciácké kolonizace, kdy opatem v Rudech u Ratiboře byl Balwin, přezdívaný Vlk (polsky Wilk). První zmínka o obci (Abbatisvilla) pochází z roku 1364.[1] Patřila Osvětimskému knížectví a s ním byla součástí nejdřív Českého království, poté v letech 1457–1772 Polska (od roku 1450 v rámci samostatného Żywieckého panství), resp. polsko-litevské říše, a následně Habsburské monarchie. Z hlediska kulturně-geografického se řadí k Malopolsku, resp. Západní Haliči.

V roce 1929 byla k Wilkowicím přičleněna obec Huciska ležící jihovýchodně od vlastních Wilkowic. Do roku 1936 sahají dějiny Železniční nemocnice Wilkowice, původně sanatoria pro léčbu tuberkulózy.

Turistika

editovat

Ve vesnici se nachází katolický kostel sv. Michaela Archanděla (novogotický z roku 1900), vesnice je také východiskem turistických značených cest do Malých Beskyd a Slezských Beskyd.

  •   žlutá turistická značka vede na Klimczok přes Mesznou a chatu na Groni
  •   zelená turistická značka vede na Magurku a opačným směrem také na Klimczok přes sedlo Kołowrót
  •   modrá turistická značka vede na Klimczok přes Bystrou

Partnerské obce

editovat

Reference

editovat
  1. W. Wattenbach (red.). Codex Diplomaticus Silesiae T.2 Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor. Breslau: Josef Max & Comp., 1859. Dostupné online. S. 33. (latinsky) 

Externí odkazy

editovat