Bystrá (Polsko)
Bystrá[1][2][3] (polsky Bystra, německy Bistrai) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Wilkowice. Leží v suburbánní zóně Bílska-Bělé na úpatí Slezských Beskyd na obou stranách historické těšínsko-osvětimské hranice tvořené řekou Bělou. Severní Slezská Bystrá (Bystra Śląska) (původně součást Těšínska a později Bílského knížectví) a jižní Krakovská Bystrá (Bystra Krakowska) (součást Osvětimského knížectví), obě založené v 16. století jako dřevorubecké osady, byly spojeny do jednoho správního celku v roce 1956. Obě katastrální území však nadále existují. V roce 2009 zde žilo 4 024 obyvatel, zhruba polovinu katastrálního území zaujímají horské lesy a část katastru se nachází v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.
| Bystrá Bystra | |
|---|---|
 Jižní pohled na obec | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°45′43″ s. š., 19°4′20″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Bílsko-Bělá |
| Gmina | Wilkowice |
  Bystrá | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,79 km² |
| Počet obyvatel | 4 024 (2009) |
| Hustota zalidnění | 291,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Żywisław Zasiadczuk |
| Telefonní předvolba | (+ 48) 33 |
| PSČ | 43-360 |
| Označení vozidel | SBI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Další informace
editovatBystrá je od druhé poloviny 19. století populárním letoviskem. Navštěvovali ji mj. Maria Konopnicka, Zofia Kossak-Szczucka, Gustaw Morcinek, a také socialističtí politici Ignacy Daszyński a Tadeusz Reger, kteří zde zemřeli. Impresionistický a realistický malíř Julian Fałat si v Bystré nechal postavit secesní vilu, v níž žil a tvořil od roku 1910 do své smrti v roce 1929. Dnes ve Fałatovce působí jeho muzeum. Lázeňský status byl udělen obci Slezská Bystrá v roce 1912. Funkcionalistická budova ústavu pro léčbu tuberkulózy z roku 1934, ve které dnes působí Centrum pneumologie a thorakochirurgie, patří k významným památkám meziválečné architektury v regionu.
Vesnicí prochází krajská silnice č. 942 spojující Bílsko-Bělou se Szczyrkem a Vislou, rychlostní silnice S1 ve směru Bílsko-Bělá – Żywiec a železniční trať Katovice – Bílsko-Bělá – Żywiec – Čadca (stanice Wilkowice Bystra). Jezdí sem autobusy bílské MHD (linka č. 57).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 938.
- ↑ Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Govini - bžunda, s. 1009
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 23.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystra na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bystrá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Webové stránky gminy Wilkowice
