Wilhelm Srb-Schlossbauer

Wilhelm Srb-Schlossbauer (7. července 1890 Karlovy Vary – 6. února, event. 9. února, 1972 Wolfratshausen, Geretsried Gartenberg, Bavorsko) byl sudetoněmecký sochař a pedagog působící na Karlovarsku, Sokolovsku a později též v Praze, po odsunu německých obyvatel po roce 1945 pak v Bavorsku.

Prof. Wilhelm Srb-Schlossbauer
Rodné jméno	Wilhelm
Narození	7. července 1890 Karlovy Vary Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. února 1972 (ve věku 81 let) Wolfratshausen Geretsried Gartenberg
Národnost	německá
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	sochař, pedagog
Aktivní roky	ve středních desetiletích 20. století
Rodiče	Wenzel Srb Josepha Srb, roz. Schloßbauer
Manžel(ka)	Marta Srb-Schloßbauer
Děti	jedno
Příbuzní	osm sourozenců Julius Srb (bratr)[6] Hedwig Pecher, roz. Srb (sestra) Marie Srb (sestra) + pět dalších
Významná díla	Jeden den ze života horníka
Ocenění	Umělecká cena německého kulturního spolku v Čechách Plaketa Josefa Hoffmanna Medaile Adalberta Stiftera k 80. narozeninám
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov, Bavorsko

Reliéfy na domě Červený jelen v Karlových Varech symbolizující běžný život v lázeňském městě

Reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově

Památník chmelařského spolku v Žatci s portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele, nedochováno

Bronzová deska z pomníku k 700. výročí města Litoměřice, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

Život

Wilhelm se narodil 7. července 1890 v Karlových Varech. Rodiče, otec Wenzel Srb, obecní lesní úředník (narozen 30. června 1849 v dnes již téměř zaniklé obci Činov/Schönau, kraj Žlutice/Ludnitz) a matka Josepha (narozena 28. října 1853 v Andělské Hoře/Engelhaus), měli ještě dalších osm dětí. Bratr Julius byl významným karlovarským stavitelem. Wilhelmova manželka Marta (narozena 2. února 1904) pocházela z bavorského Geretsriedu. Manželé Srb-Schlossbauerovi měli jednoho potomka.

Wilhelm studoval v letech 1904–1908 na Odborné škole keramické v Teplicích a poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Stanislava Suchardy. Po roce však přešel na Akademii výtvarných umění do Vídně, kde studoval figurální plastiku u profesora Edmunda von Helmer.

Na počátku první světové války narukoval k pěchotě, ale brzy upadl do italského zajetí. Po návratu z války v roce 1918 se rozhodl usadit v rodném městě Karlových Varech, kde působil jako profesionální sochař. Ateliér si zde zařídil teprve v roce 1926. V letech 1938–1943 byl předsedou Metznerbundu, od roku 1943 působil krátce na Německé vysoké škole technické v Praze.

Po druhé světové válce byl odsunut. V Německu se usadil nejprve v Einödhofu a po několika letech přesídlil do Gartenbergu.

Zemřel ve věku 81 let dne 6. února, event. 9. února, 1972 v Bavorsku (Wolfratshausen/Geretsried/Gartenberg).

Profesní kariéra

Wilhelm Srb-Schlossbauer byl činným sochařem a uznávanou osobností. Pracoval hlavně v západních Čechách, později měl zakázky i v Praze. Proslavil se především jako sochař portrétní plastiky, které se věnoval před i po druhé světové válce. Vytvořil portrét své matky, či např. básníka E. G. Kolbenheyera, malíře a grafika Walthera Klemma, architekta Fritze Lehmanna, lékaře a rektora německé Karlovy univerzity profesora Grossera, lidového badatele Josefa Hofmanna nebo básníka a spisovatele Emila Merkera. K vynikajícím pracím z období první Československé republiky patřily figurální skupiny na budovách, reliéfní vlysy, především na moderních novostavbách.

V roce 1943 se stal profesorem na Německé vysoké škole technické v Praze, kde na fakultě architektury vyučoval figurální kresbu a modelování.

Ještě v roce 1914 se podepisoval pouze „Srb“, teprve později si přidal jméno své matky za svobodna „Schloßbauer“.

Dílo

Výběr prací:

• Kazatel (kolem 1930), plastika, terakota, nezvěstné
• Schoulená (kolem 1930), plastika, bronz, v. 23 cm, Národní galerie v Praze
• Děvče s chlapcem (kolem 1930), kresba na papír, Galerie umění Karlovy Vary
• Památník chmelařského spolku (1932), Žatec – se třemi portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele – Theodor Zuleger (1858–1929), Josef Fischer a Hans Damm (1860–1917), nedochováno
• Podíl na sochařské výzdobě průčelí paláce Adria v Praze (1922–1925)
• Pamětní medaile s portrétem J. W. Goetha (1932), bronz
• Jeden den ze života horníka (1925), reliéfní vlys na Hornickém domě, Sokolov; výška 2,5 metrů, délka přes 29 metrů, osm motivů ze života horníka: Loučení s rodinou, Cesta do práce, Fasování nástrojů a fárání, Práce v  dole (dva výjevy), Vyfárání a vracení nástrojů, Cesta domů a Znovu doma.
• Reliéfní vlysy na domě Červený jelen (1935), Karlovy Vary; pro bývalou karlovarskou spořitelnu – alegorie zemědělec, úředník a obchodník, nad vchodem reliéfy symbolizují běžný život v lázeňském městě; témata např.: lázeňský host, Vřídlo, cestovní kancelář, nákupy, hotel, úřad, výroba porcelánu, zednické práce
• Krakonošova kašna ve Waldkraiburgu (1958)
• Vysídleným, pomník v Dachau
• Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov
• Figury nosiček vody na městské kašně v Geretsriedu
• Hlava krušnohorského básníka a písničkáře Antona Günthera
• Oráč z Čech, reliéf, pomník na ministerstvu obchodu v Bonnu
• Pomník k 700. výročí města Litoměřice, reliéf, bronz
• Goethova socha, Karlovy Vary
• Akt sedící dívky, plastika, bronz, Dvořákovy sady, Karlovy Vary

Ocenění

Výběr:

• 1937: Cena Josepha, svobodného pána von Eichendorff za reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově; cena byla předána v pražském Deutsches Haus (vypsána na podporu německých tvůrčích sil na území Československa)
• 1938: Umělecká cena německého kulturního spolku v Čechách
• 1958: Cena sudetoněmeckého krajanského spolku za sochařství
• 1965: Plaketa Josefa Hoffmanna
• 1966: Nordgaupreis des Oberpfälzer Kulturbundes, regionální vyznamenání města Amberg v kategorii výtvarné umění
• 1970: Medaile Adalberta Stiftera k umělcovým osmdesátým narozeninám

Výstavy

Výběr:

• 1930: 1. mezinárodní výstava v Karlových Varech
• 1931: 2. mezinárodní výstava v Karlových Varech
• 1931: Sudetoněmecká výstava v Norimberku
• 1937: Velká retrospektivní výstava v Karlových Varech

Po vyhnání z Československa po roce 1945 mnoho výstav v Německu.

Odkazy

Literatura

• PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Biografický lexikon Sokolovského regionu. 1. vyd. [s.l.]: FORNICA PUBLISHING, 2009. 366 s. ISBN 978-80-87194-09-6. Kapitola SRB-SCHLOSSBAUER, Wilhelm, s. 280–281. 
• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl, L–Ž. 3. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. Kapitola Srb-Schlossbauer, Vilém, s. 477. 
• KOL. AUTORŮ. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Sh–Sr. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. ISBN 80-86171-20-5. Kapitola Srb-Schlossbauer Wilhelm, s. 348–349. 
• HABÁNOVÁ, Anna. Mladí lvi v kleci: Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. 1. vyd. [s.l.]: ARBOR VITAE, Řevnice / Oblastní galerie, Liberec, 2013. 437 s. Kapitola Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, s. 28,37,86,88,89,93,145,187,203,206,207,208,210,211,214,215,217,230. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Srb-Schloßbauer na Wikimedia Commons

Autoritní data	AbARTP: 47130 GND: 130559466 ISNI: 0000 0000 1557 7495 VIAF: 10956632 WorldCat Entities: E39PBJjhDqxccCh6YjgWgQ8KVC