Wikipedista:Qvalita/Pískoviště
číslo v katalogu Pofis | série | datum vydání | návrh | rytec | náklad | objekt na známce | hodnota | barva |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
3019 | Krásy naší vlasti | 22. července 1992 | Martin Činovský | 850 000 | Georg Rafael Donner: Sousoší sv. Martina | 7 Kčs | vícebarevná | |
3020 | Krásy naší vlasti | 22. července 1992 | Pavel Kovářík | 870 000 | Zámek Lednice | 8 Kčs | vícebarevná | |
3021 | ||||||||
3022 | ||||||||
3023 | 200. výročí Slovenského učeného tovaryšstva | 6. října 1992 | Josef Baláž | Martin Činovský | 7 930 000 | Anton Bernolák a Juraj Fándly | 5 Kčs | vícebarevná |
3024 | Města – Český Krumlov | 19. října 1992 | Josef Herčík | Josef Herčík | 80 000 000 | Český Krumlov | 3 Kčs | vícebarevná |
3025 | Umění | 2. listopadu 1992 | Koloman Sokol | Bedřich Housa | 532 000 | Starý pltník | 6 Kčs | vícebarevná |
3026 | Umění | 2. listopadu 1992 | Georges Braque | Bedřich Housa | 529 000 | Zátiší s hroznem | 7 Kčs | vícebarevná |
3027 | Umění | 2. listopadu 1992 | Toyen | Bedřich Housa | 558 000 | Opuštěné doupě | 8 Kčs | vícebarevná |
3028 | Vánoce | 9. listopadu 1992 | Karel Franta | Bedřich Housa | 29 930 000 | Dva muzikanti | 2 Kčs | vícebarevná |
3029 | Den čs. poštovní známky | 18. prosince 1992 | Bedřich Housa | Bedřich Housa | 5 870 000 | Rytec Jindřich Schmidt | 2 Kčs | vícebarevná |
Jindřich „(Jindra)“ Schmidt (24. června 1897, Račice – 12. března 1984, Praha) byl český rytec, tvůrce mnoha poštovních známek a bankovek.
Život a dílo
editovatNarodil se v rodině zlatníka, chtěl započít studium na pražské UMPRUM, ale později se vyučil u pražského dřevorytce Karla Kabelky. Po roce 1918 studoval u profesora Arnošta Hofbauera, zároveň vystudoval soukromou malířskou školu Rudolfa Váchy. Na svém pozdějším pracovišti, v tiskárně Politika pracoval při tisku prvních československých bankovek. Po založení Státní tiskárny Cenin opět pracoval na tvorbě bankovek, tentokrát bankovky ryl. Jedněmi z jím vyrytých bankovek byly bankovky platící v Terezíně, zpracované na námět Petera Kiena[1]. Jeho první vyrytou poštovní známkou byla v roce 1943 známka zobrazující Adolfa Hitlera vyhlížejícího z Pražského hradu na Malou Stranu, další známky pak tvořil i po válce, jeho první poválečnou sérií byla v roce 1945 série portrétů československých státníků. Později ryl na známky portrét nejen Klementa Gottwalda, ale i portréty všech dalších komunistických prezidentů, ovšem nikoliv portrét posledního prezidenta – Gustáva Husáka. Svou poslední známku (ku příležitosti XII. mistrovství světa ve fotbale) vyryl v roce 1982, dva roky před svou smrtí[2]. Významná byla jeho spolupráce s grafiky Maxem Švabinským a Karlem Svolinským. Jeho spolupráce se Svolinským činí čtvrtinu jeho ryteckého díla na známkách[3].
Své známky signoval JS či Jindra S.[4] Jím ryté známky vyšly také v Albánii, Bulharsku, Iráku, Etiopii, v Lybii a ve Vietnamu. Na konci roku 1992 vyšla poslední československá známka, jejím motivem byl právě tento famózní rytec. V roce 2007 pak dále vyšla česká známka (Po. 502) ze série Tradice české známkové tvorby, na které byl zobrazen motiv známky z roku 1953 (Po. 738) s Josefem Slavíkem, vyrytá právě Jindřichem Schmidtem[5]. Další známka z této série s původním Schmidtovým námětem byla vydaná v roce 2001 (Po. 281).
Reference
editovat- ↑ (německy) Biografie J. Schmidta
- ↑ Jinřich Schmidt
- ↑ Katalog známek Československo 1945-1992, Pofis 2011
- ↑ 'Tajné' rytecké značky a nápisy v obrazech známek poválečného Československa
- ↑ Tradice české známkové tvorby
Literatura
editovat- HOŘEC, Jaromír. Jindřich Schmidt. Praha: Academia, 2002. 149 s. ISBN 80-200-0909-4.
Kategorie:Narození 1897
Kategorie:Úmrtí 1984
Kategorie:Čeští rytci
Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách
Kategorie:Rytci československých známek
Bedřich Housa (* 12. dubna 1926, Praze) je český rytec, grafik, akademický malíř a tvůrce československých a českých známek.
Život a dílo
editovatVe 40. letech 20. století studoval rytectví u jiného významného československého rytce – Jaroslava Goldschmieda, poté ještě vystudoval akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Silovského. Svou první známku vyryl v roce 1949 ku příležitosti Dne horníků (Po. 522). Ve své práci pokračoval i po rozdělení Československa, svou doposud poslední známku vyryl v roce 2011[1]. Je autorem více jak 300 českých a československých známek[2]. Na známky přepracoval řadu starých mědirytin, např. od Albrechta Dürera či od Václava Hollara, tzv. dělá „rytecké přepisy“[3]. K jeho 86. narozeninám v roce 2012 bylo vyrobeno speciální příležitostné razítko, otiskované na poště Praha 1[4].
Své známky signuje písmenem H[5].
Reference
editovatUpozornění: Implicitní klíč řazení (DEFAULTSORTKEY) „Housa, Bedřich“ přepisuje dříve nastavenou hodnotu „Schmidt, Jindřich“. Kategorie:Narození 1926 Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští malíři Kategorie:Čeští rytci Kategorie:Rytci československých známek Kategorie:Rytci českých známek
Koloman Sokol | |
---|---|
Busta Kolomana Sokola v Liptovském Mikuláši | |
Narození | 12. prosinec 1902 Liptovský Mikuláš |
Úmrtí | 12. leden 2003 Tucson |
Koloman Sokol (12. prosince 1902, Liptovský Mikuláš – 12. ledna 2003, Tucson) byl slovenský malíř a ilustrátor.
Život
editovatDíky svému podporovateli mohl v roce 1920 vystudovat soukromou košickou malířskou školu Eugena Króna, zakladatele košické výtvarné moderny. Později dále ještě studoval soukromou školu Gustava Mallého v Bratislavě, Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Švabinského, Josefa Loukoty a u Františka Šimona. Své znalosti ještě poté utvrdil při pobytu u Františka Kupky ve Francii. Od roku 1937 do roku 1942 vyučoval na mexické Escuela de las Artes del Libro a na Univesidad National de México. Po převratu v roce 1948 se natrvalo odstěhoval do zahraničí. Roku 1991 byl jmenován nositelem řádu T. G. Masaryka. V zahraničí byl velice uznávaný a stal se také čestným členem Svazu mexických grafiků. Ke konci života žil ve Spojených státech amerických, kde i zemřel. Na Slovensko se nikdy nevrátil. Za jeho života, ještě v roce 2002 bylo v Liptovském Mikuláši založeno Centrum Kolomana Sokola, jeho základem se stalo 48 jeho děl, které věnoval rodnému Slovensku[1].
Dle svého přání byl jeho popel uložen na třech místech ve světě, jedním z nich je i jeho rodný Liptovský Mikuláš.
Ocenění
editovat- 1947 – Slovenská národní cena za kulturu
- 1991 – Řád Tomáše Garrigua Masaryka
- 1995 – Cena Miloše Alexandra Bazovského
- 1997 – Řád bílého dvojkříže
- 2001 – Cena ministra kultury Slovenské republiky
Literatura
editovat- ŠEVČÁKOVÁ, Eva. Koloman Sokol. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1963. 201 s. (slovensky)
- SOKOL, Koloman. Koloman Sokol osobne. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2004. 133 s. ISBN 80-8061-174-2. (slovensky)
- GUNDOVÁ-JERGOVÁ, Agneša. Koloman Sokol v kraji Saguaros. Martin: Matica slovenská, 2001. 112 s. ISBN 80-7090-612-X. (slovensky)
Reference
editovatUpozornění: Implicitní klíč řazení (DEFAULTSORTKEY) „Sokol, Koloman“ přepisuje dříve nastavenou hodnotu „Housa, Bedřich“. Kategorie:Narození 1902 Kategorie:Úmrtí 2003 Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Osobnosti z Liptovského Mikuláše Kategorie:Slovenští malíři Kategorie:Výtvarníci československých poštovních známek
Josef Herčík (23. března 1922, Uherský Brod – 9. července 1999, Praha) byl významný český rytec, po roce 1993 ryl nemálo českých poštovních známek. Taktéž se jako tvůrce podílel na tvorbě první české známky – Malého státního znaku (Po. 1).
Život a dílo
editovatRoku 1940 se vyučil rytcem v Uherském Hradišti, o pět let později ještě studoval soukromě Pražskou Akademii výtvarných umění u Vladimíra Pukla. Svou první známku vyryl v roce 1962 v sérii Brouci (Po. 1280). Později vyryl ještě více než 400 československých poštovních známek. V roce 1967 získal cenu Grand Prix za rytecký přepis slavného díla Pabla Picassa Guernica[1]. Jím poslední vyrytá známka byla vydaná v roce 1999 a byly na ní slavné postavy Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka. Za svého života ovšem vytvořil mnoho ryteckých přepisů slavných uměleckých děl. Byl také nositelem mnoha ocenění, viz následující kapitola. Jeho syn Josef Herčík ml. se po jeho vzoru stal také rytcem[2].
Ocenění
editovat- 1967 – neapolská Grand Prix za rytecký přepis díla Guernica (motiv známky Po. 1543 z roku 1966)
- 1968 – III. cena v Miláně za rytecký přepis obrazu Černé jezero od Jana Preislera (motiv známky Po. 1730 z téhož roku)
- 1970 – nejkrásnější známka vydaná ku příležitosti Expa v Ósace (vyhrál jeho rytecký přepis obrazu Hrad Orlík od F. K. Wolfa a obrazu Pohled na Fudžijamu od Kadušiky Hokusaie)
- 1971 – Nejkrásnější známkou se sportovní tematikou byla vyhlášena jeho známka s antickými běžci (Po. 1933)
- byl pětinásobným držitelem Ceny ministra spojů ČSSR za rytecké transpozice
- Zasloužilý umělec
- Řád za zásluhy o výstavbu[3]
Reference
editovat
Kategorie:Narození 1922
Kategorie:Úmrtí 1999
Kategorie:Rytci československých poštovních známek