Otto horsky

Životopis:

Otto Horský se narodil 13. dubna 1938 v Prostějově, ve městě, v němž od nepaměti přežíval duch podnikatelských aktivit. Zde také absolvoval základní školní vzdělání a gymnázium. Otto se narodil jako třetí syn ze šesti dětí. Po skončení gymnázia se přihlásil ke studiu přírodních věd, a to geologie. Tento cíl sledoval již od svých třinácti let, kdy našel první zkameněliny korálů ve světoznámém čelechovickém devonu. Během studií geologie na Vysoké škole báňské v Ostravě se postupně zaměřil na inženýrskou geologii. Již tehdy si vytkl jasný cíl - pracovat jako expert v zemích Latinské Ameriky a poznat osobně život indiánů. Svému cíli se začal přibližovat ihned po dokončení studií. Již v posledním roce studia vroce1960 nastoupil do Geotestu Brno (až do roku 1968 Geologický průzkum Brno), kde postupně prošel řadou odborných a hospodářských funkcí, od oborového geologa pro inženýrskou geologii až po vedoucího geologického odboru na podniku v Brně a vedoucího detašovaného pracoviště v Ostravě. Mezi stěžejní odborné práce během praxe patřil inženýrsko-geologický průzkum pro československou nejvyšší přehradu a přečerpávací elektrárnu v Dalešicích a průzkum pro více než dvacet dalších přehrad, z nichž zejména dvě stojí za zmínku, a to přehrada Josefův Důl v Jizerských horách a Slezská Harta v Jeseníkách. Od roku 1967 řešil havarijní situaci Oravské přehrady, kde navrhl způsob sanace břehů jako opatření proti abrazi a sesouvání svahů a vypracoval metodu prognózy přetváření břehů, která byla postupně ověřována dalšími měřeními až do roku 1994, kdy byla ukončena sanace břehové linie. Výsledky uvedených prací posloužily v praxi při řešení analogických případů a byly publikovány doma a i v zahraničí. Metodika moderně pojatého inženýrsko-geologického průzkumu pro přehrady na příkladu nejvyšší přehradní hráze v Dalešicích se stala tématem jeho kandidátské práce, kterou obhájil v roce 1978. Této tematice se věnoval po celou dobu odborné praxe a dále ji s využitím vlastních poznatků rozpracoval. Doplněny o zahraniční zkušenosti byly výsledky jeho prací knižně zpracovány a vydány i ve španělské verzi. V zahraničí vykonával inženýrsko-geologickou a geotechnickou poradenskou službu pro hydrotechnické stavby v Peru (1974 až 1976) a na Kubě (1978 až 1982), kde působil jako hlavní inženýr ministerstva stavebnictví. V této funkci navštívil a poskytoval poradenskou činnost na mnoha významných stavbách Kuby, ať již to byla vodní díla, tepelné elektrárny, komunikace nebo průmyslové celky. Některé odborně náročné práce osobně řídil. Součástí jeho kontraktu byla i výchova kubánských odborníků a kontrola činnosti a řízení expertů pracujících v oborech inženýrské geologie a geotechniky. Mimo rámec kontraktu byl pověřen československou stranou koordinováním činnosti československých poradců pracujících na Kubě ve stavebnictví. V letech 1984 až 1988 vedl inženýrsko-geologický průzkum pro přečerpávací elektrárnu na Kubě v pohoří Escambray a současně koordinoval práce další československé expedice v provincii Oriente. Zejména práce v Escambray byly vysoce náročné, neboť prakticky neexistovaly výchozí geologické podklady a bylo nutno se nejdříve podrobně zabývat geologickou stavbou pohoří. Práce v československé expedici se postupně zúčastnilo více než 30 československých expertů, 170 kubánských pracovníků a výsledky byly průběžné oponovány předními pracovníky Akademie věd Kuby a československými experty. Závěrečná zpráva jako podklad k prováděcímu projektu stavby byla kubánské straně předána koncem roku 1988 a její oponentura vyzněla v ocenění vysoké úrovně československé inženýrské geologie a geotechniky. V roce 1974 byl pověřen Ministerstvem zahraničního obchodu Československa, aby v Peru v Limě vybudoval první experimentální technickou kancelář. Úkolem této kanceláře bylo poskytovat bezplatné služby a poradenskou činnost s cílem získávání prací v různých oborech. Zejména v jeho oboru se tato myšlenka osvědčila. Bylo podepsáno několik kontraktů, které byly postupně realizovány prostřednictvím předních československých expertů. Z nich můžeme jmenovat rozšíření hydrocentrály Machu Picchu, projekt na sanaci sesuvu na řece Mantaro, projekt geotechnického průzkumu pro hydrocentrálu El Sheque, řadu expertních posudků a poskytnutých konzultací zejména pro vodní stavby. Pracovní činnost v Peru, kde zároveň zastával diplomatickou pozici obchodního přidělence, znamenala uskutečnění jeho přání být blízko života indiánů, poznávat jejich zvyky a mentalitu a dokonce s nimi i spolupracovat. V roce 1991 odešel do Španělska, kde byl jako generální ředitel pověřen vedením první česko-španělské akciové společnosti pracující v geologii, hydrogeologii a ekologii. Ve Španělsku pracoval až do roku 1994 a realizoval ve spolupráci s českými podniky a experty více než třicet studií a projektů zejména pro vodní stavby, ale i pro silnice a úsek dálnice, pro linku metra v Madridu, pro průmyslové celky a pro sanaci havarijních stavů staveb. V roce 1994 začal samostatně podnikat v oblasti provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací v inženýrské geologii a v oblasti zprostředkovatelských služeb. Po návratu ze Španělska se tyto činnosti staly jeho hlavními aktivitami, a to zejména ve vztahu ke Španělsku a latinskoamerickým zemím. V rámci těchto aktivit navštívil Mexiko, Chile, Kubu a ve spolupráci s Geotestem Brno, a.s., realizoval další práce ve Španělsku a na Kanárských ostrovech. Od 60. let se zabýval i vědeckou činností, a to nejdříve jako člen pracovního týmu, který řešil výzkumný úkol „Metodika inženýrsko-geologického mapování v měřítku 1:10 000 ". Od roku 1968 se systematicky začal zabývat problematikou deformací břehů přehradních nádrží a posléze koordinoval celorezortní výzkumný úkol „Abraze břehů přehrad". Jeho celoživotní výzkum se soustředil na moderní metody inženýrsko-geologického průzkumu pro vodní stavby, kde dosažené výsledky byly prakticky uplatňovány (Oravská přehrada, Dalešice, Slezská Harta, Josefův Důl, atd.). Od roku 1971 pracoval jako externí učitel inženýrské geologie na Vysokém učení technickém v Brně, a to až do roku 1974, kdy odejel na dlouhodobý služební pobyt do Peru. V přednáškách na Vysokém učení technickém v Brně pokračoval i v čase mezi Peru a Kubou (1976 až 1978) a po návratu z Kuby (1989 až 1991). Jeden rok externě přednášel inženýrskou geologii na Vysoké škole báňské v Ostravě (1985). Přednášková činnost a výchova odborníků byly rovněž součástí jeho práce na Ministerstvu stavebnictví Kuby, kde vydal řadu skript a směrnic, pracoval na státních normách pro inženýrsko-geologický průzkum a pro geotechniku a zorganizoval postgraduální kurs. Přednášel rovněž na univerzitách ve Španělsku, v Mexiku a v Peru. Již krátce po dokončení studií v roce 1961 uskutečnil studijní cesty do Rakouska (1963), do Egypta, kde navštívil ve výstavbě přehradu Asuán (1966), do Španělska (1967), do Itálie (1969), do SSSR (1970), do Rumunska (1971), do Jugoslávie (1972), dále do Německa, Polska, SSSR, Bulharska, Řecka a Španělska (vedoucí delegace na světový kongres o přehradách - 1972 a na světový kongres inženýrské geologie -1978). Většinu těchto cest si sám financoval a považoval je za cílevědomou přípravu pro budoucí práci zahraničního experta. Uveřejnil více než 150 odborných publikací, z toho více než sto v Československu a České republice, zbývající v zahraničí (Španělsko, Brazílie, Peru, Rusko, Nizozemsko, Austrálie, Portugalsko, Řecko a Kuba). Během své odborné praxe pracoval jako hlavní řešitel na mnoha významných stavbách v Československu a v zahraničí, zpracoval několik desítek závěrečných zpráv velkého rozsahu jako podklady pro projekty vodních staveb a desítky zpráv a posudků pro inženýrské stavby různého charakteru. Nelze opomenout jeho činnost recenzní. Vždy projevoval zájem o popularizaci svého oboru a zkušeností ze zahraničních cest a expedicí. Je autorem námětů a spoluautorem scénářů televizních filmů Peruánské postřehy (1976), Geologové z Mantara (1977), Přečerpávací elektrárna Centro Cuba (1988). Dále spolupracoval na scénářích filmů Člověk proti horám (1977) a Lidé v podzemí (1977). Byl spoluautorem hodinového televizního filmu o Československu, který byl uveden v Peru v roce 1975, a dále půlhodinového televizního filmu s toutéž tematikou na Kubě při příležitosti Dnů Československa (1981). Opakovaně vystupoval v československé televizi a rozhlase. Publikoval čtyři desítky populárně vědeckých článků. Poslední léta se věnuje hlavně literární práci.V roce 2004 vyšla jeho kniha "Peruánské postřehy", v roce 2007 pak kniha "Osm roků na Kubě". Ve španělské verzi vyšla v roce 2003 jeho odborná kniha :"Investigaciones Ingenierogeológicas para las Obras Hidrotécnicas". V roce 2004 se zúčastnil odborné expedice Titicaca 2004.CZ, jejímž cílem byl historicko-topografický popis jezera a jeho pevninského zázemí, od geografických a biologických souvislostí po zaznamenání současných informací o stavu dědictví hmotné kultury a společností obývajících břehy a ostrovy jezera. Jedním z výsledků expedice je jeho objev záhadných skalních obrazců nad ruinami Incahuasi poblíž města Huaytara. Získané poznatky z expedice publikoval, představil na několika výstavách fotografií a o nich přednášel. Další podrobnosti na : www.horsky.org