Wikipedista:MIGORMCZ/Pískoviště4
Námrazová stanice Studnice
editovat_-_zku%C5%A1ebn%C3%AD_veden%C3%AD_pro_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD_n%C3%A1mrazy_obr01.jpg)
Námrazová stanice Studnice je měřicí stanice vybudovaná roku 1980 Výzkumným ústavem energetickým u Studnic. Stanice do roku 2022 částečně zasahovala také do katastru Rokytna. Původně se skládala ze tří stožárů připomínajícími stožáry zvláště vysokého napětí; z nichž nejvýše položený se nacházel ve výšce 806 m n. m.; umístěnými na úpatí vrchu Kopeček (822 m n. m.). Stanice poskytuje údaje o vlivu námrazy na elektrickou přenosovou soustavu a v plném rozsahu fungovala až do roku 2020. Následující rok došlo ke snesení lan mezi stožáry a v roce 2022 došlo k demolici krajních stožárů. Prostřední stožár nadále slouží k měření námrazy a k telekomunikačním účelům. Provozovatelem stanice je společnost EGÚ Brno.[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14]
Popis
editovatStanice se skládala ze tří stožárů podobných stožárům vysokého napětí, mezi nimiž byla napnuta ocelová lana. K samotnému měření byl určen prostřední stožár, který zůstává v provozu i po snesení krajních stožárů.
Měřicí technika
editovatHistorie
editovatLokalita u Studnic je co se týče tvorby námrazy podobná horským oblastem. K jejímu výzkumu tak začala sloužit už v roce 1929.[5][6][8][9][11] Kontinuální měření zde pak začalo probíhat roku 1940,[6][7][8] kdy bylo výzkumné zařízení modernizováno[6] (naměřená data jsou dochována od roku 1940[6] nebo 1946[10][11]). Toto prvotní měření probíhalo na dřevěných konstrukcích a sloupech, mezi nimiž byly nataženy vodiče. Změna nastala po kalamitě roku 1974, při níž došlo k rozsáhlým škodám na elektrické přenosové soustavě. V roce 1980 tak byly u Studnic postaveny tři ocelové 50 metrů vysoké stožáry[5][6][7][8] s parametry pro vedení 400 kV.[6] Ty byly povoleny jako dočasná stavba na 10 let.
https://www.plotove-systemy.cz/index.php/novinky/oploceni-stendu-egu-brno-a-s
https://samosprava.nmnm.cz/wp-content/uploads/sites/26/2020/12/31.pdf
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Observation of Icing on the Stand at Studnice [PDF online]. Jokohama: 10/2007 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠABATA, Jaroslav; ZEMAN, Lubomír. Icemetr tests at Studnice Station [PDF online]. Andermatt: EGÚ Brno, 2009-09-08 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠABATA, Jaroslav. Studnice Test Station (UGÚ Brno) [PDF online]. Andermatt: EGÚ Brno, 2009-09-08 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Výzkumná stanice u Žďáru trnem v ekologickém oku. ČT24 [online]. Česká televize, 2011-08-22 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c BLAŽEK, Tomáš. Největší stanice svého druhu v republice měří námrazu už přes 85 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-02-06 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g BLAŽEK, Tomáš. Stožáry a dráty, které nikam nevedou. Unikátní zařízení roky měří námrazu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-12-27 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c BLAŽEK, Tomáš. Unikátní námrazové stožáry musí pryč, nelíbí se správě Žďárských vrchů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-01-30 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BLAŽEK, Tomáš. Dva námrazové stožáry už leží na zemi, rozhodnutí o třetím teprve padne. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-12-13 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Redakce. Stožáry měřící námrazu u Studnic stále stojí. Žďárský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-03-17 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b SÁBLÍKOVÁ, Radka. Stožáry na měření námrazy u Studnic šly k zemi, osud posledního je nejistý. Žďárský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-12-12 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c DRÁPALÍK, Martin. Námrazové stožáry u Studnic se poroučely k zemi. Podívejte, jak mizí z krajiny. Žďárský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-12-09 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ V CHKO Žďárské vrchy zbourali dva ze tří stožárů k měření námrazy, neměly už povolení. Ekolist.cz [online]. BEZK, z.s., 2022-12-11 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. ISSN 1802-9019.
- ↑ DRIENOVÁ, Doris. Dva ze tří stožárů k měření námrazy na Žďársku musely padnout k zemi. NášREGION.cz [online]. A 11, 2022-12-08 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Dva krajní stožáry námrazové stanice na Studnicích jsou již minulostí [online]. AOPK ČR, 2022-12-15 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu MIGORMCZ/Pískoviště4 na Wikimedia Commons
Obloukový most přes Svitavu a železniční trať (Blansko)
editovat- https://zdopravy.cz/konec-dlouheho-cekani-u-zavor-stat-schvalil-penize-na-novy-most-pres-koridor-v-blansku-65952/
- https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/premosteni-v-blansku-mistni-uz-vyhlizi-novy-most-a-podchod-pod-trati-20201113.html
- https://www.archiweb.cz/n/domaci/most-v-blansku-bude-o-ctvrtinu-drazsi-nez-se-puvodne-ocekavalo
- https://zdopravy.cz/premosteni-svitavy-a-zeleznicniho-koridoru-v-blansku-postavi-metrostav-diz-83543/
- https://www.idnes.cz/brno/zpravy/most-pres-koleje-blansko-kolony-stavba.A210201_592234_brno-zpravy_krut
- https://zdopravy.cz/v-blansku-zacala-stavba-noveho-mostu-pres-koridor-jde-o-nejvetsi-letosni-investici-kraje-86473/
- https://www.blansko.cz/clanky/2021/07/v-blansku-zahajili-stavbu-premosteni-za-vice-nez-ctvrt-miliardy-korun
- https://zdopravy.cz/v-blansku-byl-otevren-novy-most-pres-svitavu-a-koridor-zatim-jen-pro-motoristy-136585/
- https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3552112-blansko-spojuje-novy-most-nahrazuje-nebezpecny-prejezd
- https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/most-v-blansku-otevrou-v-pondeli-jeho-ocel-pochazi-z-okupovaneho-mariupolu-20221.html
- https://brno.rozhlas.cz/silnicari-otevreli-most-v-blansku-propojuje-dve-casti-mesta-pres-zeleznicni-trat-8893878
- https://www.idnes.cz/brno/zpravy/most-blansko-trat-doprava-otevreni-brnenska.A221220_142211_brno-zpravy_zubr
- https://zdopravy.cz/v-blansku-otevreli-s-pulrocnim-zpozdenim-novy-most-pres-svitavu-a-koridor-za-348-milionu-korun-155754/
- https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3580600-novy-most-v-blansku-zacal-plne-slouzit-autum-i-pesim
- https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/novy-most-blansko-stare-blansko-premosteni-predani-stavby-ridici-auta-pesi.html
- https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/novy-most-v-blansku-dnes-zacal-plne-slouzit-mohou-na-nej-i-chodci-zpra
Arnošt z Pardubic (loď)
editovat| Arnošt z Pardubic | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Typ | osobní loď |
| Majitel | Pardubická plavební a.s. |
| Domovský přístav | Praha |
| Uvedena do služby | 12. října 2000[1] |
| Panenská plavba | 28. října 2000[1] |
| Technická data | |
| Délka | 27,0 m |
| Šířka | 5,4 m |
| Výška | 4,4 m |
| Ponor | 0,9 m |
| Pohon | NANNY Diesel 2×115 HP |
| Palivo | motorová nafta |
| Posádka | 2 |
| Pasažéři | 75 |
Arnošt z Pardubic je česká osobní loď vyrobená v roce 2000[1] pro společnost Pardubická plavební. Od roku 2011, kdy loď prošla modernizací, ji provozuje Dopravní podnik města Pardubic.[1][2][3]
Historie
editovatLoď byla vyrobena roku 2000[1] (podle jiných zdrojů v roce 2001[2]), křest proběhl 12. října 2000[1][4] a první plavba s cestujícími se konala na trase z Pardubic do Srnojed dne 28. října 2000.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g Pardubická plavební a.s. [online]. Parpedie [cit. 2022-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b O LODI [online]. www.lod.cz - Arnošt z Pardubic a.s. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Osobní restaurační a výletní motorová loď - " Arnošt z Pardubic " [online]. JESKO CZ s.r.o. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Arnošt z Pardubic [online]. Parpedie [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu MIGORMCZ/Pískoviště4 na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Arnošt z Pardubic v Plavebním rejstříku Státní plavební správy
Bratislava-Lamač
editovat| Bratislava-Lamač | |
|---|---|
 Pohled na staniční budovu | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Město | Bratislava |
| Souřadnice | 48°11′5,73″ s. š., 17°3′2,02″ v. d. |
  Bratislava-Lamač | |
| Provozovatel dráhy | ŽSR |
| Tratě | 100, 110 |
| Nadmořská výška | - m n. m. |
| V provozu od | 20. 08. 1848 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
| Návazná doprava | Autobus |
Bratislava-Lamač je železniční stanice v bratislavské městské části Lamač. Je součástí 49. kilometru železniční tratě ŽSR 100 a 110. Trať má rozchod 1435 mm a je elektrifikována. Bezpečný přechod pěších přes trať umožňuje nadchod. Ve stanici se nachází výpravná budova.
Historie
editovatStanice byla otevřena 20. srpna 1848 jako součást tratě Bratislava–Vídeň. Dříve se zde nakládal kámen z nedalekého kamenolomu, pro jehož dopravu byla v roce 1924 postavena úzkokolejka. Výpravná budova byla v roce 2007 zrekonstruována a zateplena. V roce 2008 bylo vybudováno nástupiště číslo 1 ze zámkové dlažby.
Návazná doprava
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná stanica Bratislava-Lamač na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
editovatMotorový vůz M 273.0
editovat| Motorový vůz řady M 273.0 | |
|---|---|
 Původně vůz M 273 006 po přestavbě na pracovní vůz | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | M 273.0 |
| Obchodní název | Modrý šíp |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Brno-Královopolská továrna na stroje a vagóny, akc. spol. v Brně |
| Výroba v letech | 1934–1938 |
| Počet vyrobených kusů | 10 |
| Provozovatel | ČSD |
| Míst k sezení | 01, 02: 81 03, 04: 76 05–10: 74 |
| Míst k stání | 0 |
| Typ spřáhla | šroubovka |
| Hmotnost a rozměry | |
| Délka přes nárazníky | 01, 02: 19 980 mm 03–10: 23 440 mm |
| Výška skříně od TK | 01, 02: ? 03–10: 3 940 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Celkový rozvor | 01, 02: 16 930 mm 03–10: 19 400 mm |
| Rozvor hnacího podvozku | 3 600 mm |
| Vzdálenost otočných čepů | 01, 02: 13 330 mm 03–10: 15 800 mm |
| Parametry pohonu | |
| Přenos výkonu | elektrický |
| Průměr dvojkolí | 01, 02: 880 mm 03–10: 920 mm |
| Vytápění vozu | horkovodní |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu. | |
Motorové vozy řady M 273.0 byly čtyřnápravové motorové vozy vyráběné v Brně-Královopolské továrně na stroje a vagóny, akc. spol. v Brně v letech 1934–1938. Tato řada vychází z předchozích řad M 221.1, M 221.3 a M 251.2 vyráběných rovněž v Královopolské. Vyrobeno bylo celkem 10 kusů, z nichž první dva ještě odpovídaly předchozí řadě M 251.2. Pro svoji rychlost a zbarvení nesla tato řada pojmenování Modrý šíp (stejně jako řada M 274.0 ze Škody Plzeň a řada M 275.0 z ČKD).
Konstrukce
editovatOdkazy
editovatReference
editovat
Literatura
editovat- CASKA, Jiří. Motorové vozy z Královopolské. Rokycany: Lokálka Group, 2004. 48 s. Kapitola Motorové vozy řady M 273.0, s. 16–25.
Externí odkazy
editovat
Vozy Rybák
editovatVyzy typu Rybák jsou dvounápravové osobní a služební vozy několika řad vyráběné v letech 1939–1955. Jedná se o vozy s celokovovou svařovanou skříní a jednonápravovými podvozky typu Rybák, po kterých dostaly svůj název.
Historie
editovatPopis
editovatOdkazy
editovatReference
editovat
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu MIGORMCZ/Pískoviště4 na Wikimedia Commons
- Osobní vozy s podvozky Rybák na webu VAGONY.CZ
- Podvozek typu Rybák na webu VAGONY.CZ