Wikipedista:Lucie144/Pískoviště

ÚPRAVA A DOPLNĚNÍ ČLÁNKU O ČASOPISU KWĚTY

Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.[1]

Kwěty, 1834–1848

editovat

S titulem Kwěty české a podtitulem zábawník pro Čechy, Morawany a Slezany, vznikl v roce 1834 první ročník listu, přejmenovaného z dosavadního časopisu Jindy a nyní, který v roce 1833 převzal a redigoval Josef Kajetán Tyl. Od druhého ročníku (1835) vycházel již pod zkráceným titulem Kwěty. Název měl vyjadřovat rozkvět českého písemnictví, publikovaly se v něm prozaické příspěvky, poezie i krátké glosy, které sloužily hlavně k organizování českého národního hnutí a šíření českého jazyka.

Jeho hlavním cílem bylo tlumočit potřeby české společnosti, vzdělávat ji a sloužit k osvětě. Květy byly odrazovým můstkem pro nadějné literáty, mezi jejich přispěvatele patřili například Karel Sabina, Josef Jaroslav Langer, Karel Hynek Mácha či Karel Jaromír Erben. Tyl nesměl být v tiráži časopisu uveden, protože byl vojenským úředníkem, oficiálně list vedl nakladatel Jan Hostivít Pospíšil a Tylovy příspěvky vycházely pod pseudonymem nebo anonymně. Díky redakční práci J. K. Tyla (1834–1836, 1841–1845) a redaktora Václava Filípka (v ostatních letech) zde vznikala kvalitní literární i divadelní kritika a list měl až 900 odběratelů, což bylo v 19. století úctyhodné číslo.

Navzdory dlouholeté redakční práci byl Josef Kajetán Tyl ke konci svého působení vystaven kritice ze strany Františka Ladislava Čelakovského a Karla Havlíčka Borovského, kteří ho obvinili z naivity, přehnaného vlastenčení a používání prázdných výrazů v románu Poslední Čech. Tyl krátce na to v roce 1845 odešel hrát potulné divadlo.

Květy, 1865–1872

editovat

Časopis od roku 1865 vycházel s titulem Květy a s podtitulem Týdenník beletristický a lehce poučný. Jednalo se o velký ilustrovaný týdeník s beletristickým, naukově popularizačním a informativním obsahem, určený širším čtenářským kruhům. Jeho iniciátory se stali Vítězslav Hálek a Jan Neruda, kteří navázali na tradici Tylových Květů a kladli tak důraz zejména na původní tvorbu.[2] OPELÍK, Jiří, Vladimír FORST a Luboš MERHAUT. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. sv. 2, sv. 2, s. 1091. ISBN 80-200-0797-01. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:924b8b98-7516-4bc2-969e-95b9e75bbdba

Každé číslo zpravidla zahajovala próza, román nebo povídka na pokračování. Po nich následovala báseň a drobná próza polobeletristická nebo populárně naučná. Týdeník byl doplněn oddílem Fejeton obsahující rozsáhlejší články, úvahy, drobné glosy, básně, zajímavosti ze světa kultury a krátké historické nebo životopisné zprávy. Součástí Květů byla rovněž příloha Česká včela, která předkládala články z oblasti literárního a kulturního života.

V roce 1867 Jan Neruda redakci opustil a Hálek ji od té doby vedl sám. Časopis byl rovněž pozměněn na velký obrázkový týdeník (začal otiskovat kresby a reprodukce obrazů) s módní přílohou, která nahradila přílohu Česká včela. Módní příloha si kladla za cíl konkurovat berlínskému časopisu Bazar. V konkurenci však neobstála a roku 1869 byla nahrazena českým překladem německého Bazaru. Cílem nastalých změn v časopise byla snaha pozměnit jej na rodinný časopis, který by pomáhal vytlačit z rodin německou četbu, seznámil čtenáře s hodnotami českého výtvarného umění, ale také konkuroval časopisu Světozor. Skladba příspěvků stejně jako okruh přispěvatelů však zůstala zachována.

V červenci roku 1872 vydávání Květů skončilo. Mezi hlavní důvody patřily velké finanční náklady za vydávání přílohy Bazar, a také skutečnost, že tehdejší poměry neumožňovaly vydávat vedle Světozoru ještě druhý velký obrázkový časopis.[3] (tamtéž, s. 1091-1092).

Květy, 1879–1916

editovat

V roce 1879 začaly Květy nově vycházet jako měsíčník s beletristickým, zábavným i naukově popularizačním obsahem určený širším čtenářským vrstvám. Jeho zakladateli se stali Svatopluk Čech a Servác Heller, kteří navázali na tradici Tylových a Hálkových Květů. Záměrem zakladatelů bylo zpřístupnit čtenářům současnou českou literaturu i zajímavosti z domácí a zahraniční kultury. Mezi lety 1879 až 1888 vycházel s podtitulem Listy pro zábavu a poučení s časovými rozhledy, od roku 1888 již bez podtitulu. Podtitul zdůrazňoval odlišnost Květů od vybraných soudobých časopisů s vyhraněným uměleckým programem (Lumír) nebo speciálním zaměřením (Osvěta). Zároveň se snažil promlouvat k co nejvíce čtenářským kruhům a sdružovat veškeré české spisovatele. [4][5][6] (tamtéž, s. 1095)

Časopis tvořila krásná literatura a z velké části próza. Publikovány byly romány, novely, poezie, humoresky, arabesky nebo žánry jako cestopisné črty, obrázky z cest, studie, kresby, ale i naučné a populárně naučné stati o nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Mimo jiné také obsahoval rubriky jako Rozhledy v literatuře, umění a vědě nebo Česká literatura (jinak také Z české literatury), z nichž první se zabývala kupříkladu zajímavostmi z jiných literatur (např. slovanských) a druhá zveřejňovala recenze nově vydaných knih, edic a časopisů. Květy zahrnovaly i články a informace týkající se výtvarného umění (výstavy, divadelní představení, reprodukce děl českých malířů a grafiků).[2]

(tamtéž, s. 1095-1096) + Květy: listy pro zábavu a poučení s časovými rozhledy. Praha: Vladimír Čech, 1879-1916. ISSN 0023.5849. Dostupné online + Květy. Praha: Vladimír Čech, 1889, 11. ISSN 0023-5849. Dostupné online.

Květy, 1951–1990

editovat

Mezi lety 1916 až 1951 bylo vydávaní časopisu zastaveno kvůli válkám, které zmítaly Československem. Časopis začal znovu vycházet až v roce 1951 vydavatelstvím Rudé právo jako týdeník Květy. Týdeník byl určen pro rodiny a zaměřoval se na politické, kulturní a sportovní dění v Československu. Byl však důkladně cenzurován a zaměřoval se na propagandu komunistického režimu. Zveřejňoval budovatelskou prózu a poezii, prezentoval nově chystané filmy, divadelní představení nebo výstavy.[7][8]

Květy. Praha: Rudé právo, 1951. ISSN 0023-5849. Dostupné online.

https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4079/mikyska_2007_bp.pdf?sequence=1 , s. 26-27.

Týdeník Květy, 1991–současnost

editovat

Od roku 1991 vychází časopis jako Týdeník Květy původně vydávaný akciovou společností Kwěty české.[9] Týdeník Květy =: Kwěty české [Založeny roku 1834] : časopis pro celou rodinu. Praha: Kwěty české, 1991, 1(1). ISSN 0862-898X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:48a91c40-7fd9-11e3-a606-005056827e51

Časopis se v devadesátých letech zaměřoval například na rubriky o událostech z domova i ze světa, tuzemské politice, kulturního dění, módě, rubriky na téma pro každého něco nebo dopisy a rozhovory se čtenáři.[10] https://theses.cz/id/t3cw0e/BDP_BARTIK_JAN.pdf, s. 28-30

V současnosti vydává časopis vydavatelství Vltava Labe Media a.s. a ve svém obsahu se zabývá aktuálními tématy, současnými trendy, fenomény, ekonomikou nebo rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa.[11] https://www.vlmedia.cz/casopisy/tydenik-kvety.html

Reference

editovat
  1. Malá československá encyklopedie. Svazek 3. I–L. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 912 s. [Viz str. 683.]
  2. a b OPELÍK, Jiří, Vladimír FORST a Luboš MERHAUT. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. sv. 2, sv. 2, s. 1095-1096. ISBN 80-200-0797-01. Dostupné online.
  3. Tamtéž, s. 1091-1092.
  4. Tamtéž, s. 1095.
  5. Květy: listy pro zábavu a poučení s časovými rozhledy. Praha: Vladimír Čech, 1879-1916. ISSN 0023.5849. Dostupné online.
  6. Květy. Praha: Vladimír Čech, 1889, 11. ISSN 0023-5849. Dostupné online.
  7. Květy. Praha: Rudé právo, 1951. ISSN 0023-5849. Dostupné online.
  8. MIKYSKA, Vít. Týdeník Květy - jeho historie a současnost. Zlín, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce Svatava Navrátilová. s. 26-27. Dostupné online.
  9. Týdeník Květy. Kwěty české [Založeny roku 1834]: časopis pro celou rodinu. Praha: Kwěty české, 1991. ISSN 0862-898X. Dostupné online.
  10. BARTÍK, Jan. Srovnání mediální agendy v Týdeníku Květy v letech 1991 a 2011. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2017, s. 28-30. Dostupné online.
  11. Týdeník Květy. VLMedia.cz [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Květy na Wikimedia Commons
  • Květy v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Květy v Digitální knihovně
  • Michaela Bervidová: Květy: Historie časopisu a digitální edice ročníků 1-3 (1834-1836) (diplomová práce)
  • Květy - digitalizovaný časopis, roky 1834-1888
  • První Květy vznikaly v kasárnách, jejich tvář jim vtiskl Tyl (článek na webu ČT)