Já999
plán
Velezrada je ústavní delikt, za který může být prezident odsouzen. Kromě toho je možné jej odsoudit také pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Velezradou se přitom rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Žalobu může podat jen Senát, který k tomu však musí získat souhlas Poslanecké sněmovny. Řízení probíhá před Ústavním soudem a jediným trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
V roce 2004 lidovecký senátor Zdeněk Bárta prohlásil, že má připravený návrh na ústavní žalobu proti prezidentu Klausovi pro velezradu, kterého obviňoval z toho, že svým počínám ohrožuje fungování Ústavního soudu České republiky, protože nenavrhuje dostatečně rychle Senátu na schválení kandidáty na pozici jeho soudců. Tento návrh však mezi ostatními senátory podporu nezískal, i když zájem obecně vzbudil. O velezradě také uvažovala v roce 2009senátorka Alena Gajdůšková, a to v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy. Ani v tomto případě však k podání ústavní žaloby nedošlo.
V únoru 2013 podepsal potřebný počet senátorů (28) návrh žaloby na prezidenta Václava Klause především v souvislosti s amnestií vyhlášenou v novoročním projevu, ale i dalšími kroky během funkčního období (nedokončování ratifikace mezinárodních smluv, nenavrhování kandidátů na soudce Ústavního soudu, nerozhodnutí o jmenování či nejmenování Petra Langera soudcem). Tím se měl dopustit jednání směřujícího proti svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Zároveň byla Senátu doručena petice 73 tisíc lidí s výzvou k podání žaloby. Na základě tohoto návrhu proběhla 4. března mimořádná schůze Senátu, která podání ústavní žaloby k Ústavnímu soudu schválila. Ústavní soud však řízení o žalobě z procesních důvodů zastavil, když dovodil, že podle právní úpravy o tomto řízení účinné před 7. březnem 2013 nešlo pokračovat v řízení o této žalobě po uplynutí funkčního období prezidenta.