Conturella

Muzeum regionu Valašsko, p. o.

Muzeum regionu Valašsko je příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Slučuje vlastivědná muzea ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí. Spravuje několik památkově chráněných objektů: vsetínský zámek, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, Lapidárium Trojice a zámecký areál v Lešné. V r. 2005 se stala součástí muzea i vsetínská hvězdárna. Jeho ředitelem je Ing. Tomáš Vitásek, který je současně předsedou Zlínské krajské sekce Asociace muzeí a galerií České republiky. = Muzeum regionu Valašsko se profiluje jako muzeum více oborové v oblasti přírodních, technických a společenských věd. Hlavní náplní odborných oddělení je péče o svěřené fondy, včetně akviziční, prezentační a publikační činnosti a realizace kulturně výchovných a vzdělávacích programů, a to i na poli environmentálního vzdělávání. V současné době má velký potenciál v oblasti edukace a řadí se tak výchovně-vzdělávacím institucím. Prokazuje snahu se co nejvíce otevřít školám a mládeži, rodinám s dětmi a seniorům. Formou her

pro děti i dospělé dosahuje především toho, aby byly expozice co nejvíce živé. Díky této interaktivní podobě už slova slova jako nesahat, nevstupovat, nesedat si už neplatí.

Informace o aktuálním dění v muzeu možno nalézt na webu: http://www.muzeumvalassko.cz/

Muzejní časopis Valašsko, vlastivědná revue

Muzeum v rámci své publikační činnosti vydává populárně-naučným časopis Valašsko, Vlastivědná revue. Jedná se o periodikum, specifické svým zaměřením na region Valašsko. Uveřejňuje příspěvky z oboru společenských (historie, umělecká historie, etnografie aj.) a přírodních věd. Významnou součástí obsahu je prezentace muzejních sbírek, činnosti muzea a výsledků odborných výzkumů muzejních pracovníků.

Valašsko, vlastivědná revue vychází již více než 15 let; 2x ročně od roku 1998. Je nástupcem muzejního Zpravodaje Okresního vlastivědného muzea Vsetín a současně pokračuje v tradici uchovávání odkazu minulosti i obrazu přítomnosti, jak tomu bylo u dnes již legendárních regionálních časopisů Naše Valašsko z 30. let 20. stol. a časopisu Valašsko z 50. let 20. století.

Časopis má standardní formát A4 a jeho rozsah se pohybuje v rozmezí 40–60 stran. Prostřednictvím rozsáhlých obrazových příloh a obrazových seriálů přitažlivou formou dokumentuje minulost i současnost života na Valašsku. Obsah zpestřuje i řada rubrik; např. na zajímavá místa v regionu zve sloupek Navštivte..., do tvůrčích prostředí umělců čtenář zavítá s rubrikou V ateliéru, v oblíbené rubrice Čím je pro mne Valašsko? se osobnosti vyznávají ze svého vztahu k regionu, Folklorní momentky zprostředkovávají novinky ze světa valašského folkloru atd. Od čísla 31 došlo k inovaci grafické a typografické úpravy časopisu, novinkou je i členění do tematických celků (historie – příroda – lidé a společnost – lidová kultura a folklor – umění – události).

Více na http://www.muzeumvalassko.cz/publikace/valassko-vlastivedna-revue/

Zámek Vsetín

Představení

Seznamuje návštěvníky s historií lidových bouří na Vsetínsku v 17. a 18. stol., s uměleckohistorickými muzejními sbírkami a sbírkami užitého umění, včetně unikátního souboru ohýbaného nábytku zn. Thonet a J. & J. Kohn, částá národopisná demonstruje místní lidovou výrobou. Expozice „V tom vsetínském zámku“ v kostce představuje historii zámku a bývalých majitelů vsetínského panství. Součástí této expozice je i ukázka archeologických nálezů ze Vsetínska a ze zámeckých sklepů, které jako nejstarší části zámecké budovy byly odkryty v 60. letech minulého století.

Během celého roku probíhají v muzeu současně dvě krátkodobé výstavy. Galerie v 1. patře je zaměřena na výtvarné umění a hostí významné regionální umělce i celorepublikové špičky ve svém oboru. Ve výstavních sálech v přízemí probíhají výstavy se zaměřením na historii, přírodovědu, etnografii aj. Pro školy i další zájemce je k výstavám vytvořen doprovodný zábavně naučný program.

Muzeum spravuje rozsáhlé historické, etnografické a umělecké sbírky.. V zámku se nachází také knihovna regionálních tisků, která je pro veřejnost přístupná po předchozí domluvě s pracovníky muzea.

V zámeckých prostorách se konají i svatby a jiné společenské akce a je možné si je pronajmout.

Historický vývoj

Původní renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. století (první zmínka z r. 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pozdějšími majiteli - uherskou šlechtou z rodu Illésházy - byla zámecká budova v průběhu 18. století několikrát přestavována a upravována. (V r. 1708 zámek vyhořel na holé zdi.)

Dnešní klasicistní podobu získal vsetínský zámek v letech 1833-1834 za posledního šlechtického majitele Josefa z Wachtlerů. V této době byl založen také přilehlý zámecký park se vzácnými dřevinami. Požár zámku v r. 1915 zničil celou střechu i s věží. Tehdejší majitelé zámku - Thoneti - nechali v r. 1924 opravit zámek do původní podoby před požárem. Posledními soukromými vlastníky zámku od r. 1938 byli Marie Baťová se synem Tomášem. V únoru 1949 byl zámek převzat do národní správy. V padesátých letech, díky nerozvážnému umístění nejrůznějších státních institucí v budově zámku, došlo ke značnému poškození zámeckých interiérů. Proto se v letech 1963 - 1974 muselo přistoupit k nákladné generální opravě budovy, která byla veřejnosti zpřístupněna 9. 5. 1975.

Více na http://www.muzeumvalassko.cz/objekty/zamek-vsetin/

Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí

Představení

Zámek Kinských nabízí dvě stálé expozice. První je věnovaná osvětlovacímu sklu a gobelínům. Tato uměleckoprůmyslová výroba má ve městě dlouholetou tradici a ukazuje šikovnost a zručnost zdejších lidí. Součástí výstavy je i výtvarná prezentace místní střední uměleckoprůmyslové sklářské školy. Druhá, s názvem „Jak se žilo na zámku“, ukazuje dobově zařízené zámecké pokoje. Pokoj hraběte Kinského, ložnice manželů Seilernových a reprezentační místnost zámeckého salónu. Na ni navazuje zámecká herna pro děti i dospělé s komorní expozicí „Hračky ze zámku a podzámčí“.

Během celého roku probíhají v muzeu současně dvě krátkodobé výstavy se zaměřením na historii, výtvarné umění, přírodovědu, etnografii aj. Pro školy i další zájemce je k výstavám vytvořen doprovodný zábavně naučný program. Muzeum spravuje rozsáhlé umělecké, historické, etnografické a přírodovědné sbírky.. V zámku se nachází také knihovna regionálních tisků, která je pro veřejnost otevřena každou středu od 9 do 17 hodin.

V zámeckých prostorách se konají i svatby a jiné společenské akce a je možné si je pronajmout.

Historický vývoj

Tento empírový zámek vznikl na místě původní správní budovy rožnosvsko-krásenského panství, která byla v roce 1854 za majitele hr. Eugena Kinského přestavěna na panské sídlo. Došlo ke zvýšení budovy o poschodí s provedením mansardové střechy, kryté přírodní břidlicí. Tato přestavba vtiskla objektu v podstatě dnešní podobu. K zámku přiléhá rozsáhlý park se vzácnými dřevinami, založený na rozhraní 18. a 19. století. Pravděpodobně v období přestavby správní budovy v empírový zámek se uskutečnila i rozsáhlá úprava parku, určující v zásadě jeho dnešní ráz. Park má rozlohu 6,297 ha. Bývalý úřednický dům s ovocnou a okrasnou zahradou, později zámek s anglickým parkem, byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Po roce 1945 se stal zámecký objekt majetkem státu. V letech 1949 - 1950 došlo k přestěhování valašskomeziříčského muzea do uvolněných místností zámku. V části objektu byly zřízeny byty, mateřská škola a depozitáře Okresního archivu. Zámek Kinských v Krásně je od r. 1949 nepřetržitě až dodnes sídlem muzea.

Více nahttp://www.muzeumvalassko.cz/objekty/zamek-kinskych/

Lapidárium Trojice ve Valašském Meziříčí

Představení

Muzejní lapidárium Trojice se nachází v areálu bývalého hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice ve Valašském Meziříčí. Je zde umístěna expozice architektonické, sepulkrální (náhrobníky, epitafy, náhrobky) a oltářní plastiky. Exponáty pocházejí z poloviny 16. až z počátku 20. století a provenienčně souvisí s místním prostředím, popřípadě s regionem v širším slova smyslu.

Vedle sbírkových předmětů Muzea regionu Valašsko a rožnovského skanzenu jsou vystaveny deponáty převzaté od města Valašského Meziříčí a od valašskomeziříčského a hošťálkovského římskokatolického farního úřadu.

Lapidárium je otevřeno jen v létě - červenci a srpnu, denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin.

Historický vývoj

Muzejní lapidárium Trojice se nachází v areálu bývalého hřbitovního kostela Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí. Památkově chráněný polodřevěný kostel je příkladem provinciální slohové církevní stavby ze 16. století s přístavbami z období baroka. V architektonickém tvarosloví se dozvuky gotického slohu pojí se záměrnými gotizujícími reminiscencemi a barokním slohem.

První zmínka o hřbitovním kostelíku sv. Trojice pochází z r. 1605. Jeho malá boční kaple je z r. 1754. Z téže doby je i dřevěná loď kostela lemovaná zvenčí ochozem. Uvnitř je zasazen ve zdi náhrobní kámen s plastikou rytíře Jana Žernovského z Žernoví z r. 1585.

Roku 1908 se jednalo o jeho zbourání, ale zásahem předsedy MS prof. E. Domluvila byl kostelík upraven pro bohoslužby studentů z gymnázia. Na svátek sv. Trojice se tu konaly poutě a sloužily bohoslužby.

Roku 1919 byl zrušen hřbitov kolem kostela. Liturgickou funkci plnil kostel do 50. let minulého století. V roce 1963 byl předán k muzejním účelům. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nechalo opravit střechu a dosadilo kostelík novou vížkou. Vlastivědný ústav ve Vsetíně převzal objekt do své správy v roce 1971. Po opravě a rekonstrukci byla v roce 1980 zpřístupněna první expozice lapidária. Ve druhé polovině 90. let si budova vyžádala rozsáhlou památkovou obnovu a v roce 2001 zde byla otevřena obnovená muzejní expozice - lapidárium.

Více na http://www.muzeumvalassko.cz/objekty/lapidarium-trojice/

Hvězdárna Vsetín

Představení

Vsetínská hvězdárna se stala součástí Muzea regionu Valašsko 1. ledna 2005. Již od počátku existence Hvězdárny Vsetín je její činnost zaměřena na vzdělávání a popularizaci zejména v oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a přírodních věd vůbec. Jsou zde pořádány přednášky a besedy nejen pro zájemce z řad veřejnosti, ale především pro žáky a studenty všech typů škol z východní části Zlínského kraje.

Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktory 200/3000 a 135/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu Newton 300/1700 s CCD kamerou. Pracovníci také připravují programy pro mladé zájemce o astronomii, kteří navštěvují zájmové kroužky a pracují v odborných sekcích. Od roku 1950 navštívilo hvězdárnu více než 500 000 návštěvníků. Od roku 1965, kdy se začala vést podrobnější evidence, uspořádali pracovníci celkem 17 500 akcí.

Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.

Historický vývoj

Z podnětů několika místních kulturních pracovníků - zájemců o astronomii, byla po osvobození ČSR v roce 1948 ve Vsetíně založena pobočka Československé astronomické společnosti. Právě jí se v souvislosti s přípravou výstavy "Valašsko v práci" podařilo prosadit u Okresního a městského národního výboru a za vydatné hmotné pomoci Zbrojovky Vsetín realizaci investorského záměru na výstavbu místní hvězdárny. Tak byla poměrně rychle, do konce roku 1949, postavena hrubá stavba budovy, kterou tvořily pozorovatelna, přednášková síň a klubovna, sloužící i jako kancelář. Všechny další dokončovací práce byly prováděny brigádnicky - početným kolektivem astronomických nadšenců. Byla vyrobena a namontována kopule pozorovatelny s příslušnými ovládacími mechanismy. V tomto stavu byl objekt slavnostně uveden do provozu 30. července 1950. Zájem o astronomii dále vzrůstal a poměrně brzy se zjistilo, že zařízení je nedostačující. Následovalo jeho rozšíření v letech 1952-1956 a dále v letech 1961-1965 výstavbou pomocných provozů v samostatném objektu pod hlavní budovou. Byla zde umístěna mechanická a elektrotechnická dílna, spektrální laboratoř a kotelna. V roce 1970 byl vybudován nový samostatný objekt - sklad a stolařská dílna. Průběžně byly prováděny ostatní stavební práce a úpravy areálu hvězdárny.

Prvním astronomickým dalekohledem byl reflektor, který zhotovil tehdejší ředitel hvězdárny Oldřich Křenek. Zkonstruoval kvalitní zrcadlový teleskop o průměru objektivu 200 mm. V roce 1957 byla hvězdárna vybavena trojicí nových čočkových dalekohledů, které nahradily původní Křenkův zrcadlový teleskop a byly umístěny na novou paralaktickou montáž. Největší z refraktorů měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V roce 1961 byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitními objektivy od firmy Carl Zeiss Jena a roku 1964 byla též vyměněna paralaktická montáž. Dalekohledy i montáž z počátku šedesátých let slouží v pozorovatelně dodnes. Dne 14. července 2008 byl v pozorovatelně uveden do provozu nejnovější teleskop, který bývá využíván k odborné činnosti. Jedná se o reflektor typu Newton se zrcadlovým objektivem o průměru 300 mm a ohniskové vzdálenosti 1700 mm.

Více na http://www.hvezdarna-vsetin.cz/

Zámek a park v Lešné u Valašského Meziříčí

Představení

V zámku Lešná jsou k vidění dvě stálé expozice. V první části expozice mohou návštěvníci vidět historické pokoje, které jsou vybaveny původním mobiliářem.Pokoje jsou rekonstrukcí dle dochovaných fotografií z přelomu 19. a 20. století.Druhá část je věnována environmentální výchově, návštěvník se zde seznámí s využitím dřeva v historických interiérech – výrobou intarzie a různými druhy zdobení dřeva. Dále je expozice věnována historickým parkům a životu stromu.V průběhu roku probíhají doprovodné výstavy a programy.

Prohlídky jsou organizovány po 30 minutách. Prohlídky historické části jsou vždy o půl a v celou hodinu. Poslední prohlídka odchází půl hodiny před zavírací dobou. V případě, že se v sobotu konají svatební obřady, je možno po tuto dobu navštívit pouze přízemí zámku.V zámeckých prostorách se mohou konat svatební obřady a jiné společenské akce. Místnosti v přízemí zámku je možné, mimo hlavní sezonu (květen - září), pronajmout ke krátkodobým akcím (přednášky, konference, školení, rauty, koncerty a pod.).

Historický vývoj zámku

Počátky lešenského zámku spadají do poloviny 14. století. Poprvé se svobodný statek Lešná uvádí v zemských deskách roku 1355. V první polovině 15. století k němu náležely sousední vsi Perná, Vysoká, Lhotka a v poslední třetině 16. století přibyly ještě Příluky. V držení Lešné se vystřídala řada rodů, např. Pražmové z Bílkova (1481–1628), Podstatští z Prusinovic (1684–1740), Beesové z Chrostiny (1793–1865) a poslední šlechtičtí majitelé Kinští z Vchynic a Tetova (1888–1945).

Ve středověku sídlili zdejší vladykové na tvrzi obklopené vodním příkopem (písemně doložené k roku 1415) a na přelomu 16. a 17. století přestavěné na pozdně renesanční čtyřkřídlý jedno-patrový zámek s arkádovým nádvořím. K dalším stavebním úpravám došlo ve druhé čtvrtině 18. století za Rudolfa Podstatského z Prusinovic, který sídlo zvelebil v barokním stylu. Změn doznalo členění interiéru: panstvo mělo k užívání 13 místností v prvním patře a barokní okázalost se projevila v nové reprezentativní části, takzvaném piano nobile. Později došlo k podstatným terénním úpravám. Byly strženy hospodářské budovy a na jejich místě byly počátkem 19. století položeny základy dnešního parku.

Dílo dokončili až Kinští, kteří objektu vtiskli klasicizující ráz s romantizujícími novogotickými detaily. Sídlili zde až do konce druhé světové války, kdy jim byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Od roku 1948 zde sídlila téměř třicet let mateřská a měšťanská škola. V roce 1975 získalo památkově chráněný zámek spolu s parkem do své správy Okresní vlastivědné muzeum Vsetín, dnešní Muzeum regionu Valašsko.

Zchátralý stav objektu a neutěšená situace parku si vyžádaly rozsáhlé rekonstrukční práce. Muzeum nechalo od roku 1983 provést statické zabezpečení budovy, osazení původních dřevěných a zborcených stropů, opravení střechy a fasády. Od roku 1997 má zámek novou fasádu a obnovena byla i střecha. Konečně byla úspěšně završena i rekonstrukce vnitřních prostor a od listopadu 2011 je zámek zpřístupněn veřejnosti jako památkový objekt s částečně původním zámeckým vybavením a dalšími zajímavými muzejními expozicemi.

Historický vývoj zámeckého parku

Anglický přírodně krajinářský park obklopující zámek v Lešné vznikl pod vlivem dobového romantického cítění v polovině 19. století. Už před jeho zřízením se jižně od hospodářského dvora rozkládala okrasná zámecká zahrada užitkového rázu, na jejímž půdorysu byly vysázeny tehdejším majitelem Jiřím Beesem nejstarší dřeviny domácího původu (např. jasan, habr, lípa) doplněné cizími listnáči (jerlín, dřezovec) a jehličnany (douglasky, modříny a tsugy kanadské).

O další rozkvět zámeckého parku se v 80. a 90. letech 19. století zasloužili noví majitelé panství, císařský komoří August hrabě Kinský a jeho syn Filip. Byla zde vysazena řada introdukovaných dřevin (např. turecké lísky, cypřišky, katalpa, břestovec, liliovník, pterokarye, nahovětvec...). Kinští udržovali park i zámek na velmi dobré úrovni a celý areál byl neustále vylepšován: byla zvelebena nedaleká obora se zvěří, založena ovocná školka a postaveny tři skleníky. Zavedení nového vodovodu (1894) umožnilo vystavění kulatého bazénu s vodotryskem před zahradním průčelím zámku. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří, osázený rododendrony a azalkami. V roce 1925 byly založeny dva rybníčky a bažantnice a ke zvýšení exkluzivity přispělo zbudování tenisového kurtu a kuželny.

Konfiskace majetku hraběcího rodu Kinských v roce 1945 vedla k postupné devastaci areálu. Nastal jeho úpadek trvající až do začátku 70. let 20. století. Do parku byl volný přístup, nebyla prováděna pravidelná péče o dřeviny, nebyly vysazovány nové keře a stromy, park zarostl náletovými dřevinami. Místní JZD dokonce v parku zřídilo silážní jámu. Celé toto bezvládí mělo nesporný vliv i na zdravotní stav dřevin v parku. Mnohé stromy uschly a bylo nutno je vykácet. Velké množství náletových dřevin potlačovalo růst dřevin kultivovaných, nedostatečnou údržbou uhynulo mnoho stromů.

V roce 1975 přešel park pod správu Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, které zahájilo od roku 1985 jeho cílenou regeneraci. Zaměřena byla na pěstební opatření, proběhla sanace starých dřevin, výsadba nových, oprava oplocení a zdi ohraničující park a také likvidace černých skládek. Byla zrušena kašna, která neplnila od roku 1975 svou funkci. K velké rekonstrukci a revitalizaci parku došlo až se získáním dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR na konci prvního desetiletí 21. století. Byly realizovány asanace dlouholetého dřevinného náletu a především množství nových výsadeb. Za dobu rekonstrukce bylo vykáceno 894 stromů (nad průměr 10 cm) a vysazeno 2 354 kusů nových dřevin. Celkové náklady na rekonstrukci parku za dobu správy muzea činí téměř 6 miliónů Kč.

Dlouholetá péče a starost o celý objekt byla zakončena slavnostním otevřením parku veřejnosti dne 1. 10. 2000. Symbolické přestřižení pásky provedly osoby nejpovolanější, pan Christian Kinsky z Heidenreichsteinu a jeho sestra Elisabeth Kinsky, zástupci rodu Kinských z Vchynic a Tetova, který byl posledním šlechtickým vlastníkem a zvelebitelem tohoto krásného parku.

Více na http://www.muzeumvalassko.cz/objekty/zamek-lesna/