Wikipedie:Rozlišovač

Rozlišovač je údaj v závorce na konci názvu článku, který slouží k rozlišení článků stejného názvu. Kromě článků se výjimečně používá i u jiného druhu stránek, například u kategorie.

Pod názvem bez rozlišovače se umísťuje článek o hlavním, nejběžnějším významu. Ostatní významy se v názvu odliší pomocí rozlišovače, případně jiným způsobem. Stránka s odkazy na jednotlivé významy jednoho názvu se nazývá rozcestník a umisťuje se pod název s rozlišovačem „rozcestník“: Název (rozcestník). Pokud název nemá jeden hlavní význam (např. zámek), umístí se rozcestník přímo pod název bez rozlišovače.

Příklad

• Ucho – hlavní význam (článek o sluchovém orgánu), název bez rozlišovače
• Ucho (film) – rozlišovač „film“ upřesňuje význam vlastního názvu Ucho
• Ucho Jidášovo – název houby, použití rozlišovače není potřeba

Rozlišovačem může být například unijní stát: Praha (Texas), geografické upřesnění: Desná (přítok Kamenice), povolání: Julius Fučík (skladatel), rok narození: Bohumil Kulínský (1910) a mnoho dalších.

Rozlišení bez rozlišovače

Velmi často může být vhodné rozlišení uvést přímo v názvu článku jako přirozená, obvyklá slovní spojení, jako například Vojenský prostor Ralsko místo Ralsko (vojenský prostor), Okresy v Česku místo Okresy (Česko), Rozpočet stavby spíše než Rozpočet (stavebnictví), dále obdobně Státní rozpočet, Stanice metra nebo Lidská hlava, spíše než Hlava (člověk). Tedy tak, jak lze předpokládat, že bude heslo hledané. Často je vhodné vytvořit navíc i heslo s rozlišovačem (v závorkách) jako přesměrování, tedy vytvořit i Okresy (Česko) směřující na vlastní článek Okresy v Česku.

Přitom je zpravidla žádoucí na začátku článku doplnit Odkaz na další významy, jak se popisuje dále.

Volba rozlišovače

V rozlišovači uveďte jen ten údaj, který je nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků stejného názvu, ale přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat a tedy jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat. Rozlišovač by neměl obsahovat žádné nadbytečné části, které ve skutečnosti nemají rozlišovací schopnost. Rozlišovač nemá za úkol nahradit kategorie ani klíčová slova.

Ve výjimečných případech, pokud naprostá většina článků se souvisejícími tématy má jednotný rozlišovač, se připouští použití rozlišovače pro jediný význam bez potřeby rozlišní, viz část #Povinné rozlišovače. Vhodnější řešení může být vložit pod název s očekávaným rozlišovačem přesměrování na článek s názvem bez rozlišovače.

Praxe používání rozlišovačů není všude ustálená ani jednotná a bývá předmětem diskusí a sporů. Sledujte proto vžitou praxi i probíhající diskuse.

Obvyklé rozlišovače

Rozlišovačem, v závislosti na zvyklostech oboru a konkrétní potřebě rozlišení, zpravidla bývá:

1. zahrnutí do většího celku, širší souvislosti
   • název oboru, zejména v případě abstraktních a teoretických pojmů používaných ve více oborech či podoborech, např. Identita (matematika), Korelace (zpracování signálu)
   • hyperonymum, nadřazený pojem (v případě biologické taxonomie ve formě názvu taxonu, tedy v plurálu): např. Salát (pokrm), Písek (materiál), Pavel Švanda (spisovatel), Rokytka (přítok Vltavy)
   • holonymum, název vyššího celku, zejména u geografických a organizačních celků, např. Lhota (okres Kladno)
2. upřesňující synonymum, např. živočišné Houby (Porifera) na rozdíl od Houby (fungi)
3. jiný rozlišující atribut, údaj, například u osoby rok narození, u uměleckého díla rok zhotovení, u kopce nadmořská výška

Standardní rozlišovače

U názvů určitého typu je vhodné používat stejné nebo stejným způsobem utvářené rozlišovače. Zde jsou uvedené některé nejčastější a „povinné“, které se obvykle vkládají i bez potřeby rozlišení.

Nejčastější rozlišovače

Rozlišovač se do názvu vkládá pouze tehdy, je-li třeba článek rozlišit od jiných článků téhož názvu.

Typ stránky:

• (rozcestník) – rozcestníky, pokud mají rozlišovač např. Praha (rozcestník)

Nadřazený územní celek:

• (<stát>) – například Neunkirchen (Rakousko)
• (okres <název okresu>) – místopisné články o českých či slovenských obcích, je-li třeba obec rozlišit od stejnojmenných obcí v jiných okresech, která mají stejný nebo podobný status a význam; např. Merklín (okres Karlovy Vary), a nejde-li o článek o okresním městě (s výjimkou Mostu a Písku).
• (<obec>) – místopisné články o částech obcí k rozlišení od stejnojmenných míst v jiných obcích; např. Horky (Tábor), články o ulicích k rozlišení od stejnojmenných ulic nebo lokalit, např. Americká (Plzeň), články o kostelích, např. Kostel svatého Josefa (Brno), články o rybnících apod. Ve vztahu k historii a místním urbanistickým poměrům může být někdy vhodnější použít název části obce, čtvrtě či neoficiální vžité označení místa.
• (<geomorfologický celek>) – články o vrších, kopcích, horách – např. Poledník (Šumava); pokud celek není pro rozlišení více vrcholů dostatečný, použije se první nižší jednotka (podcelek, okrsek), která dostatečná je; pro rozlišení více vrcholů ve stejném okrsku se název okrsku doplní nadmořskou výškou oddělenou čárkou.

Druh objektu/tématu:

• (řeka), (potok), (rybník) – je-li třeba odlišit řeku od potoka, případně vodní tok od města apod., například Bílina (řeka)
• (město), (obec), (městys), (část obce) – je-li třeba rozlišit sídelní územní útvar od stejnojmenného útvaru jiné úrovně nebo např. hradu, zámku, řeky či jiného stejnojmenného objektu, pokud uvedení nadřazeného územního celku rozlišovací funkci nemůže splnit
• (nádraží) – k rozlišení železniční stanice od obce nebo místa, po kterých je pojmenovaná; rozlišovač je vhodné použít vždy, když slovo "nádraží" není obsaženo přímo v názvu nádraží
• (železniční zastávka) – k rozlišení železniční zastávky od obce nebo místa, po kterých je pojmenovaná; rozlišovač je vhodné použít vždy, když slovo "zastávka" není obsaženo přímo v názvu zastávky
• (křestní jméno) – články o křestním jménu; např. Blažej (křestní jméno)
• (příjmení) – články o příjmení; např. Havel (příjmení)
• (hudební skupina) – články o hudebních skupinách; např. Lucie (hudební skupina)
• (film) nebo (film, <rok>) – články o filmech, například Titanic (film, 1997)
• (zámek), (hrad) a (tvrz) – pro označení staveb tohoto druhu, zápis „Lhota (tvrz)“ preferovaný nad zápisem „Tvrz Lhota“.

Jiný údaj o objektu/tématu:

• (přítok <řeky>) – články o vodních tocích; zejména k rozlišení stejnojmenných vodních toků, např. Blanice (přítok Otavy)
• (<rok narození>–<rok úmrtí>), u žijících (<rok narození>) – k rozlišení stejnojmenných osob, pokud je nelze rozlišit vhodnějším rozlišovačem, například (spisovatel).
• (<příjmení autora>) – u děl téhož charakteru k odlišení dle autorů, např. Rekviem (Dvořák)

Povinné rozlišovače

Podle v minulosti dohodnutých a zavedených zásad se v následujících typech článků uvádí rozlišovač vždy, tedy i tehdy, neexistuje-li jiný článek téhož názvu. Mnoho wikipedistů však s touto zásadou nesouhlasí.

• (planetka) – články o planetkách; např. Patroclus (planetka)
• (trpasličí planeta) – články o trpasličích planetách; např. Pluto (trpasličí planeta)
• (měsíc) – články o měsících; např. Titan (měsíc)
• (stanice metra), případně (stanice metra v(e) <městě>) – články o stanicích metra; např. Můstek (stanice metra), Moskovskaja (stanice metra v Samaře)

Odkaz na různé významy

Článek s názvem bez rozlišovače by měl mít v úvodu odkaz na další významy tohoto názvu. Například článek Praha o českém hlavním městě odkazuje na rozcestník Praha (rozcestník), v němž jsou odkazy na další články se jménem Praha.

Odkaz se vkládá pomocí šablony {{Různé významy}} a odkazuje se buď přímo na druhý článek s rozlišovačem (pokud jsou jen dva významy), nebo na rozcestník dalších významů – Název (rozcestník).

Jiné použití závorky v názvu

Závorka v názvu je vyhrazena pro rozlišovače a jiné její využití může být pro čtenáře matoucí. Proto je nevhodné používat údaj v závorce, který by byl např. vysvětlením, doplněním nebo synonymním zopakováním názvu článku, pokud to není vhodné k rozlišení od článků s jinak shodným názvem.

Příklady nevhodných údajů v závorce:

• Extensible Markup Language (XML) – zkratka opakující název článku
• Cvikov (Zwickau) – jinojazyčný název

Nedílná součást názvu

Výjimečně může být údaj v závorce přímo součástí názvu článku a není přitom rozlišovačem – pokud je závorka nedílnou součástí názvu toho, o čem článek pojednává. Je-li to možné, doporučuje se takovým názvům při zakládání článku vyhnout.

Příklady: Abenakiit-(Ce), December's Children (And Everybody's), One (Always Hardcore)…

Související témata

Podrobnější rady a informace o dohodnutých zásadách naleznete na stránkách:

• Wikipedie:Název článku
• Wikipedie:Pojmenování kategorií
• Wikipedie:Rozcestníky
• Wikipedie:Chybějící primární články