Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Hejnice
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Faigl.ladislav (diskuse) 22. 2. 2014, 15:55 (UTC)
Obsah
Kolegyně a kolegové, sepsal jsem článek o městě Hejnice nacházející se na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Město je kromě jiného známé svým poutním kostelem Navštívení Panny Marie.
Článek v rámci WikiProjektu Kvalita postupně lektorovali Mates, Jana Lánová, JAn, Jan.Kamenicek a Faigl.ladislav. Jazykovou redakci jeho textu navíc přislíbil pan profesor Sokol. Všem uvedeným, ale též dalším recenzentům a vylepšovatelům, moc děkuji. Nyní jej předkládám i ostatním ve snaze dosažení statutu Nejlepšího článku. Má na to? --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 21:53 (UTC)
Hlasování
editovatS ohledem na průběh nominace, můžeme, myslím, přistoupit k hlasování o zařazení Hejnic mezi Nejlepší články. To ukončíme po 14 dnech, a sice 11. února 2014 ve 22.22. Podpoříte zařazení článku mezi nejlepší? --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2014, 22:22 (UTC) Se souhlasem autora prodlužuji do 21. února 2014.--Jann (diskuse) 13. 2. 2014, 19:00 (UTC)
Pro zařazení
editovat- Kvalitně zpracovaný a čtivý článek, jsem pro zařazení mezi nejlepší. --Jan Kovář BK (diskuse) 28. 1. 2014, 22:57 (UTC)
- Pro zařazení, velmi pěkně zpracovaný článek, naprosto vyčerpávajícím způsobem. --Mates (diskuse) 29. 1. 2014, 19:49 (UTC)
- Krása, není co dodat.--Konvalín (diskuse) 30. 1. 2014, 19:30 (UTC)
- Vynikající heslo --Jana Lánová (diskuse) 2. 2. 2014, 15:01 (UTC)
- Velmi zdařilý článek (jsem rád, že jsem mohl poznat p. Rabana v MCDO, „zasvěceném“ to místě klidu seminářů).--Kacir 5. 2. 2014, 08:40 (UTC)
- Proč ne… ♥ K123456 5. 2. 2014, 10:04 (UTC)
- Zasluhuje ocenění, dobře zpracované téma, relevantní odkazy. --Zemanst (diskuse) 6. 2. 2014, 09:30 (UTC)
- Důkladně zpracované, zohledňující dodatečné připomínky. Díky za článek! --Faigl.ladislav slovačiny 9. 2. 2014, 18:15 (UTC)
- Článek si to zaslouží. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 2. 2014, 09:02 (UTC)
- Výborně zpracováno --Petr1888 (diskuse) 10. 2. 2014, 09:04 (UTC)
- Velmi kvalitní, --Jann (diskuse) 10. 2. 2014, 13:07 (UTC)
- Skvělý článek a drobnosti lze dopracovávat i po zařazení, na které už má dávno. --Palu (diskuse) 12. 2. 2014, 09:38 (UTC)
- I já, coby autor, přidám svůj hlas. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 09:52 (UTC)
- Nemám, co bych dodal, jedině tento hlas PRO zařazení :-) Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 2. 2014, 21:37 (UTC)
- Určitě pro, velmi precizně zpracováno. --Leotard (diskuse) 22. 2. 2014, 15:12 (UTC)
Proti zařazení
editovatDiskuse během hlasování
editovatNevím, jestli se to s hlasováním trošku neuspěchalo, když lidé ještě psali do diskuse připomínky. Sám jsem si v knihovně objednal k tématu nějaké publikace, ale zatím je ještě nemám doma, takže možná budu mít nějaké dotazy později. Všiml jsem si totiž, že mezi citovanými publikacemi není žádná, která by se věnovala čistě Hejnicím. Zatím jsem nalezl Hejnice = Heindorf (Pavel D. Vinklát, 2011) a Heindorf: listy z rodinné kroniky (Heda Kaufmannová, 2002). Nebylo by ještě něco dalšího?
- Během vyhlašování hlasování byl, alespoň jsem měl ten dojem, již celkem klid. Některé postřehy se objevily až později. Teď už to asi zastavovat nebudeme a snad se vše podaří vysvětlit do doby jejího uzavření. To se týká i Vámi půjčovaných publikací z knihovny. Smím se pro rozšíření vlastních obzorů pozeptat, o které publikace se jedná? --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
- Zatím vím jen o o těch, které jsem přímo zmínil :-) --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 1. 2014, 22:08 (UTC)
Vyřešeno Taky jsem si všiml, že Hejnice figurují na obalech různých jazzových CD, např. [1], není tam nějaké významnější nahrávací studio? Na internetu se mi zatím nic bližšího nedaří zjistit. Jan.Kamenicek (diskuse) 29. 1. 2014, 16:47 (UTC)
- O té ferdinandovské firmě jsem ani nevěděl. Díky za upozornění na ni. Do článku jsem ji snad správně doplnil. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
Vyřešeno Aby to nezapadlo, tak ještě jednou poukazuji na věci k dodělání. Momentálně chybně vztahuješ strukturální zaměstnanost k roku 2007, když jsou data ze SLDB 2001. Každopádně v uvedené revizi jsem ti dal odkaz na nový statistický lexikon obcí, který tyto údaje uvádí za SLDB 2011. Dle tohoto lexikonu by chtělo aktualizovat i zbývající informace v článku, kde řada údajů (např. za části obce) dosud nebyla za poslední census známá.
- Neboj, vím o ní. Včera jsem to dodělal a pouze jsem sem do diskuse nenapsal, že je tato část již hotova. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
Vyřešeno Ještě jednou bych chtěl požádat o úpravu tabulky s počtem obyvatel, aby byla méně matoucí. Takto není zřejmé, proč se u některé z částí obce objevují údaje o počtu obyvatel až od určitého data. Mohlo by to vyvolat dojem, že před oním datem daná část obce neexistovala.
- Úpravě tabulky se nebráním. Pokud Tě napadne něco geniálnějšího, jak ji zpracovat. :-) Mne napadlo místo poznámek u Bílé Potoka a Lázní Libverdy uvést přímo do tabulky text, že dané obce byly součástí města jen od roku X do roku Y. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
Část věnovaná obyvatelstvu se, až na onu tabulku, věnuje pouze současnosti. Měla by obsahovat trendy ve vývoji obyvatelstva Hejnic ve sledovaném období (tj. 1869 až současnost), dozajista informaci o odsunu německého obyvatelstva i zde. Rovněž tak zde krátce zmínit poválečné dosídlení. Chtělo by též doplnit národnostní složení za První republiky. Kupříkladu je dozajista zajímavá informace, že se v roce 1930 plných 91 % obyvatel Hejnic přihlásilo k německé národnosti. Za tím účelem jsem ti dnes poslal podklady z prvorepublikových censů. --Faigl.ladislav slovačiny 29. 1. 2014, 23:50 (UTC)
- Já jsem tam nechtěl některé údaje opětovně uvádět (například dosidlování), ale není problém, doplním je tam. Za poslání a starostlivost o Frýdlantsko moc děkuji. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
- Na základě Tebou získaných podkladů jsem text upravil. Může to takhle být? --Jan Polák (diskuse) 31. 1. 2014, 00:12 (UTC)
- Mnohem lepší, ale myslím – a v tom souhlasím s Honzou Kameníčkem –, že by více zasluhovalo rozvést to dominantně německé osídlení.--Faigl.ladislav slovačiny 5. 2. 2014, 18:58 (UTC)
- Na základě Tebou získaných podkladů jsem text upravil. Může to takhle být? --Jan Polák (diskuse) 31. 1. 2014, 00:12 (UTC)
Jan.Kamenicek
editovatOmlouvám se, že se vracím až nyní, ale bohužel jsem se do knihovny pár dní nedostal a oni mi ty knihy mezitím vrátili do skladu, takže jsem musel žádat znovu.
Co se týče publikace Hejnice = Heindorf (Pavel D. Vinklát, 2011), tak jde o velmi útlou brožurku, která však obsahuje některé zajímavé informace, které nám zatím v hesle chybějí. Namátkou:
Vyřešené připomínky Jana.Kamenicka |
---|
Vyřešeno Co se týká druhé publikace Heindorf: Listy z rodinné kroniky (Heda Kaufmannová, 2002), tak jde spíše o vzpomínání autorky židovského původu, jejíž rodina byla zle zasažena holokaustem. Možná by se z toho vzpomínání dala nějaká informace vytěžit, ale je otázka, nakolik by bylo možné se spolehnout na její věcnou přesnost. Dávám ale ke zvážení, jestli by autorku nestálo za to uvést aspoň v sekci Osobnosti.
Dále jsem si všiml, že roku 1930 uvádíte ve městě 2504 obyvatel, a jinde zase, že během roku 1945 z města odešlo či bylo odsunuto 1116 Němců a roku 1946 dalších 1179. Vzhledem k tomu, že jde prakticky o úplné vylidnění, tak mi to přijde velmi nedoceněné a málo rozpracované. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 2. 2014, 16:30 (UTC) No, to jsme si úplně nerozuměli.
@Jan Polák a Jan.Kamenicek: Dohodnete se, že nevypořádané připomínky pořešíte po uzavření nominace? Nebo radši prodloužíme hlasování? Dokud nebude jasno jak s odsunem, případně krácením o spadlé kluky... Bez prodloužení je také hlas autora sotva platný a jeho diskuze se Silesianem poněkud zbytečná :-) --Jann (diskuse) 12. 2. 2014, 17:39 (UTC)
|
Ostatně podobné otázky lze vznést i co se týká doby, kdy město obsadili Němci. Co znamená "snažili se o vystěhování českých rodin?" Znamená to, že to byla jen snaha a nakonec se žádné české rodiny nevystěhovaly? Pokud vystěhovaly, kolik? Doprovázely stěhování nějaké podmínky ze strany Němců? Vrátili se ti lidé po válce?
- Tohle je asi jediný bod, který se nepodařilo dopracovat, ale uznávám, že to bude spíše nedostatkem literatury, která by téma zpracovávala. Pokud by se přece jen něco později objevilo, určitě by bylo vhodné to do hesla doplnit. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 2. 2014, 21:36 (UTC)
Faigl.ladislav
editovatAsi už mě nebudeš mít rád, ale ještě jsem narazil na pár věcí, které by chtěly v článku doplnit. V závislosti na tom, jak budeš připomínky stíhat zapracovávat, bych zvážil možnost prodloužení hlasování. Takže, co mne napadlo:
- Vyřešeno Uvézt využití území (lesní, zemědělské, zatravněné, zastavěné plochy) – vše najdeš zde
- V úvodu sekce „Přírodní poměry“ je uvedeno Největší část rozlohy území (89 %) tvoří lesní půda. Dalších asi 8 % plochy katastrálního území připadá na zemědělskou půdu. Zbývající část je tvořena trvalými travními porosty, zahradami, ornou půdou a zastavěnými či vodními plochami. To je to, co myslíš, ne? Nebo se pletu? --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC)
- Vyřešeno Do hospodářství zmínit počet podnikatelských subjektů (stejný zdroj jako výše)
- Vyřešeno Z demografické ročenky Hejnic v rámci obyvatelstva zmínit, jaký je v posledních letech přirozený přírůstek, migrační saldo a celkový přírůstek (vše v uvést v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu; tato čísla jsou úplně na konci tabulky)
- Vyřešeno Jak už jsem vzpomenul výše u Honzy, v ochraně ŽP ti v rámci chráněných území chybí ptačí oblast. V minulosti na území Hejnic byly dvě národní přírodní rezervace, které zanikly. Alespoň do jedné věty by bylo dobré to zmínit.
To už snad bude z mé strany definitivně vše.--Faigl.ladislav slovačiny 5. 2. 2014, 18:58 (UTC)
Diskuse
editovat- Vyřešeno Rád bych se zeptal na účel předposlední šablony článku (před geografickým okolím), která vkládá podivnou tabulku se třemi položkami: Město Hejnice, Hejnice a Ferdinandov (pouze poslední s wikiodkazem). Nemá žádné popisky, co položky znamenají, navíc je vystrčená až do středu, což v širokém okně nevypadá dobře. Moudřejší jsem nebyl ani při nahlédnutí do článku věnovanému šabloně - ani tam se o účelu nemluví. Mohu se domnívat, že dolní řádek jsou části obce nebo
její katastrální území"základní sídelní jednotky" - proč to není uvedeno v popisu řádku (je-li to tak)? Ale vím, je to problém šablony, která však na závěr pokazí skvělý dojem z pěkného článku. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 13:27 (UTC)- Tak jsem si po listování stránkami obcí odpověděl sám, že jde o navigační box s částmi obce, který by měl umožnit rychlý přechod na tyto části. Bohužel v této minimalistické podobě nevypadá hezky. Doporučoval bych přesto uvážit, zda horní řádek nedoplnit vysvětlivkou "– části", tedy např. Město Hejnice – části, aby se ti blbí jako já nemuseli ptát nebo hledat, co "osiřelá tabulka" znamená. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 14:02 (UTC)
- Ano, je to přesně tak, jak píšeš. Tímto standardizovaným způsobem je u článků o obcích, které mají více částí, uveden výpis jednotlivých částí těchto obcí. Box může mít jen dva prvky (jako v případě Hejnic), ale také třeba devět prvků (jako v případě od Hejnic nedaleko vzdálené obce Višňová). --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 13:59 (UTC)
- Ještě mně napadla jedna myšlenka - co tento navbox připojit těsně k navboxu s geografickými sousedy (jako jsou slité závěrečné navboxy u Plzně)? Pak nebude působit tak osiřele. (Mimochodem, geografickým sousedům, i když tam je to zřejmé i mně :-), by taky slušel (např. šedě podbarvený) nadpis. Ale to jsou drobnosti, nebudu dál otravovat. Článek určitě na NČ má. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 14:14 (UTC)
- Vyřešeno Ještě jsem namátkou procházel článek a chybí mi v něm rozepsání věkové struktury obyvatelstva (zatím je uveden pouze průměrný věk), obyvatelstvo dle nejvyššího dosaženého vzdělání, počet ekonomicky aktivních obyvatel (+ podrobněji se zmínit o obyvatelstvu podle ekonomické aktivity) a struktura zaměstnanosti obyvatel v jednotlivých sektorech. --Faigl.ladislav slovačiny 16. 1. 2014, 21:12 (UTC)
- Je to vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 22:43 (UTC)
- Mám k tomu několik poznámek: a) Rozdělení na muže a ženy je skutečně k počátku roku 2013 nebo pochází ze SLDB 2011? b) Proč, když v jedné větě píšeš „Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011“, o několik řádků níže začínáš větu slovy „Podle cenzu z roku 2011“? c) Pořád postrádám zaměstnanost dle odvětvové struktury. Pokud není zatím k dispozici za SLDB 2011, použij ze SLDB 2001 (např. zde). --Faigl.ladislav (diskuse) 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
- Odpovědi na Tvé otázky:
a) Rozdělení na muže a ženy skutečně vychází z dokumentu zpracovaného pro rok 2013.
b) Upraveno, děkuji za upozornění.
c) Doplněno. Díky za tip, odkud bylo možné data čerpat. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)- Jak už jsem Ti psal mimo Wikipedii, máš tam chybu. Ona publikace využívá data ze SLDB2001, takže čísla nemůžeš vztahovat k roku 2007. Jinak se mi díky dnešní návštěvě ČSÚ podařilo dostat k elektronické verzi Statistického lexikonu obcí ČR 2013, využívající data ze SLDB2011. Neuvádí tedy počet osob zaměstnaných v sekundéru (průmysl a stavebnictví), ale ten jde jednoduše dopočítat k celkovému počtu EA obyvatel. Jinak pořád mám problém s onou tabulkou s počty obyvatel. Je hrozně matoucí. Podívá se na ní laik z druhého konce republiky a řekne si: Aha, tak Ferdinandov vznikl roku 1961, protože předtím tam není uveden žádný počet obyvatel. Jinak díky odkázanému lexikonu můžeš i za části obce doplnit počty obyvatel za 2011. --Faigl.ladislav (diskuse) 29. 1. 2014, 19:38 (UTC)
- Odpovědi na Tvé otázky:
- Mám k tomu několik poznámek: a) Rozdělení na muže a ženy je skutečně k počátku roku 2013 nebo pochází ze SLDB 2011? b) Proč, když v jedné větě píšeš „Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011“, o několik řádků níže začínáš větu slovy „Podle cenzu z roku 2011“? c) Pořád postrádám zaměstnanost dle odvětvové struktury. Pokud není zatím k dispozici za SLDB 2011, použij ze SLDB 2001 (např. zde). --Faigl.ladislav (diskuse) 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
- Je to vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 22:43 (UTC)
- Vyřešeno Nejsem si jist, jestli je nutná věta "Jméno města je rodu ženského pomnožného, tedy první pád Hejnice a druhý pád Hejnic," když tato věta jasně vyplývá hned z první věty úvodu ("jsou"). Pokud existuje nějaký objektivní důvod, proč tam má být, tak bych ji aspoň nějak přeformuloval, aby nevyznívala jako příliš polopatická. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 01:09 (UTC)
- Doplnění této informace si přála Jana Lánová ve své recenzi. Jakou vhodnější formulaci doporučuješ? Navrhni ji, prosím.--Jan Polák (diskuse) 17. 1. 2014, 06:00 (UTC)
- Já bych si to představoval spíše takto slovníkově, pokud všichni souhlasí. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 13:24 (UTC)
- Je nutná ta kurzíva? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 1. 2014, 15:05 (UTC)
- Pokud vím, tak je to zvyklost, psát takovéto názvy kurzívou. Nutné to není, ale usnadní to orientaci čtenáři v textu. Čtenář je potom schopen soustředit se pouze na jména a rychle je v textu rozpoznat a porovnávat. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 15:19 (UTC)
- Zvyklost to není, žádné opodstatnění v tom nespatřuji. Co je rovněž zbytečné je linkování všech těch letopočtů v závorce. --Faigl.ladislav slovačiny 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
- Zvyklost to je, opodstatnění je napsáno v textu, na který reagujete. Jiná věc je linkování letopočtů v závorce. Jde o zvyklost, která v tomhle případě ale naopak ruší. Zase ale přidává možnost jednoduše se dozvědět, k jakému věku se to které jméno váže. Jednoduše kliknete a zjistíte, co se v tu dobu dělo. Není to ale něco, co by bylo životně důležité, na čem by bylo třeba trvat. --Palu (diskuse) 21. 1. 2014, 22:29 (UTC)
- Tak nejprve si nejste úplně jistý, že jde o zvyklost, pak jste si skálopevně jistý, že jde o zvyklost. Můžete to doložit? Naopak podíváte-li se na články o sídlech, které jsou DČ či NČ, tedy na články v této oblasti vzorové, zjistíte, že se takovýto způsob formátování u nich vůbec nepoužívá. --Faigl.ladislav slovačiny 24. 1. 2014, 22:18 (UTC)
- Začneme v úvodu. V úvodu se dle pravidla a pravidla ztuční název článku. Do toho lze zahrnout i alternativní názvy tématu stejné váhy apod. Pokud je ale název spíše okrajový nebo má charakter spíše zajímavosti, než že by byl nějakým primárním názvem, pak se zvýrazní pouze kurzivou. A to už je nikde nezaznamenaná zvyklost (aspoň jsem to nikde nenašel). Podobná zvyklost se pak táhne napříč článkem. Když chceme zavést nějaký (v kontextu článku) nový termín, který je nějakým způsobem důležitý, na který chceme poukázat, zvýrazníme jej kurzivou. Takové zvýraznění pak umožní čtenáři Wikipedie (a jakýchkoliv ostatních textů) jednoduše se orientovat v textu a snadno odlišit důležité pojmy od prostého textu. Nevím, jak ukázat, že jde o zvyklost (kromě namátkového výběru článků), ale důležitější než jestli je to zvyklostí je, že to má opodstatnění a nejde to proti ničemu. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 17:47 (UTC)
- Takže se nám z toho stala nikde nezaznamenaná a nedoložitelná zvyklost. Mně jde o jednu prostou věc. Žádný z článků o sídlech, které jsou toho času DČ či NČ, tento druh formátování, tj. kurzívu, pro zápis historicky používaných tvarů názvu nepoužívá. Chtělo by tedy mít dobrý a pádný důvod, proč to měnit. A to já zkrátka ve Vašich argumentech postrádám a zjednodušení orientace v textu v tom nespatřuji. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 1. 2014, 21:02 (UTC)
- Jste odpůrce zvýrazňování nebo jen zvýrazňování kurzívou? - nějak jste přesně nevysvětlil, co přesně a za jakých okolností se má podle Vás zvýraznit a naopak. A dále - vyhrává zvyklost zvýrazňovat doložená výskytem ve většině článků nebo zvyklost nezvýrazňovat doložená výskytem ve většině DČ/NČ? Podle mě jednoznačně vítězí zvyklost určená většinou všech článků, protože typograficky kvalitních článků bude nepoměrně více než typograficky kvalitních DČ/NČ. Každopádně pokud by se měly tyto pře opakovat, jsem jednoznačně pro to, aby se zahájila debata nad příslušnou změnou doporučení, než abychom se dohadovali u každého článku nebo než abychom se rozhodovali jestli zvýraznit na základě toho, že je nebo není článek dobrý. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 22:51 (UTC)
- Donutil jsem se a podíval, namátkou předkládám NČ, které používají zvýraznění kurzívou: Saturn I, Třída Furutaka, Fascioloides magna, Seznam členů posádky Bounty, atd. atd. Z geografických pak (nevím, proč se ale specializovat jen na ně) Izrael, i když tam občas zvýraznění chybí, Jejkov, Jiřetín pod Jedlovou, Norské moře, Třebíč, Varnsdorf. Naopak není užíváno v Gejzír, Jedlová (Lužické hory), Tolštejn a Mořkov. V posledním to pro menší přehlednost považuji za problém, jinde to není nutné. Takže nejen že nevidím podporu v tvrzení, že je zvyklost nezvýrazňovat kurzívou, ale ani nevidím konkrétní problémy, které by z toho měly vznikat. Na výhodách zpřehlednění textu trvám (navzdory tomu, že Vy je nevidíte). --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 23:12 (UTC)
- Takže se nám z toho stala nikde nezaznamenaná a nedoložitelná zvyklost. Mně jde o jednu prostou věc. Žádný z článků o sídlech, které jsou toho času DČ či NČ, tento druh formátování, tj. kurzívu, pro zápis historicky používaných tvarů názvu nepoužívá. Chtělo by tedy mít dobrý a pádný důvod, proč to měnit. A to já zkrátka ve Vašich argumentech postrádám a zjednodušení orientace v textu v tom nespatřuji. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 1. 2014, 21:02 (UTC)
- Začneme v úvodu. V úvodu se dle pravidla a pravidla ztuční název článku. Do toho lze zahrnout i alternativní názvy tématu stejné váhy apod. Pokud je ale název spíše okrajový nebo má charakter spíše zajímavosti, než že by byl nějakým primárním názvem, pak se zvýrazní pouze kurzivou. A to už je nikde nezaznamenaná zvyklost (aspoň jsem to nikde nenašel). Podobná zvyklost se pak táhne napříč článkem. Když chceme zavést nějaký (v kontextu článku) nový termín, který je nějakým způsobem důležitý, na který chceme poukázat, zvýrazníme jej kurzivou. Takové zvýraznění pak umožní čtenáři Wikipedie (a jakýchkoliv ostatních textů) jednoduše se orientovat v textu a snadno odlišit důležité pojmy od prostého textu. Nevím, jak ukázat, že jde o zvyklost (kromě namátkového výběru článků), ale důležitější než jestli je to zvyklostí je, že to má opodstatnění a nejde to proti ničemu. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 17:47 (UTC)
- Tak nejprve si nejste úplně jistý, že jde o zvyklost, pak jste si skálopevně jistý, že jde o zvyklost. Můžete to doložit? Naopak podíváte-li se na články o sídlech, které jsou DČ či NČ, tedy na články v této oblasti vzorové, zjistíte, že se takovýto způsob formátování u nich vůbec nepoužívá. --Faigl.ladislav slovačiny 24. 1. 2014, 22:18 (UTC)
- Zvyklost to je, opodstatnění je napsáno v textu, na který reagujete. Jiná věc je linkování letopočtů v závorce. Jde o zvyklost, která v tomhle případě ale naopak ruší. Zase ale přidává možnost jednoduše se dozvědět, k jakému věku se to které jméno váže. Jednoduše kliknete a zjistíte, co se v tu dobu dělo. Není to ale něco, co by bylo životně důležité, na čem by bylo třeba trvat. --Palu (diskuse) 21. 1. 2014, 22:29 (UTC)
- Zvyklost to není, žádné opodstatnění v tom nespatřuji. Co je rovněž zbytečné je linkování všech těch letopočtů v závorce. --Faigl.ladislav slovačiny 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
- Pokud vím, tak je to zvyklost, psát takovéto názvy kurzívou. Nutné to není, ale usnadní to orientaci čtenáři v textu. Čtenář je potom schopen soustředit se pouze na jména a rychle je v textu rozpoznat a porovnávat. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 15:19 (UTC)
- Je nutná ta kurzíva? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 1. 2014, 15:05 (UTC)
- Já bych si to představoval spíše takto slovníkově, pokud všichni souhlasí. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 13:24 (UTC)
- Doplnění této informace si přála Jana Lánová ve své recenzi. Jakou vhodnější formulaci doporučuješ? Navrhni ji, prosím.--Jan Polák (diskuse) 17. 1. 2014, 06:00 (UTC)
┌────────────┘Letopočty je potřeba delinkovat, viz Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat: „Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. … Obvykle se neodkazují… letopočty bez úzkého vztahu k článku“. Např. heslo 1462 neobsahuje vůbec nic, co by mělo jakýkoliv (natož úzký) vztah k článku a nijak neusnadňuje vyhledání informací prohlubujících téma článku. Linkování letopočtů je rozšířený nešvar, který ztěžuje vyhledání užitečných modrých odkazů. Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 1. 2014, 19:12 (UTC)
- No, sice jsou v tom případě téměř všechny četné linky na letopočty proti tomuto pravidlu a zanikne argument, který jsem zmínil výše, ale udělat to tak, aby to bylo správně ze všech hledisek, asi nejde. Linky jsem odstranil. --Palu (diskuse) 23. 1. 2014, 20:52 (UTC)
- Ony taky odkazy na letopočty a data nemají vůbec co být četné. --Faigl.ladislav slovačiny 24. 1. 2014, 22:18 (UTC)
Tak, pár na několik detailů se zeptám:
- Vyřešeno Rozvoj obce podpořil žádost o její povýšení na město tuším co se chce říct, ale řekl bych, že rozvoj nemá ústa, aby mohl podpořit žádost, spíš jím argumentovali žadatelé...
- Vyřešeno koupil místní závod Autobrzdy - ten by měl taky někdy vzniknout, postavili ho komunisté? Němci? Hádal bych, že byl ve své době také největší zaměstnavatel, tedy dost důležitý
- Komentář K úvaze: Náboženský život je nelogicky pod Obyvatelstvem místo pod Společností, kde se už nalézají životy Školský, Kulturní a Sportovní. (A ano, vím o nápovědě "jak má vypadat článek o obci", však jsem tam do diskuze psal totéž. ).
- Vyřešeno Svůj závod má ve městě též mezinárodní společnost Knorr-Bremse – výše se píše o stěhování do Liberce, tak jak to je?
- Vyřešeno Jednota COOP, ale na odkazované stránce se píše, že pod COOP už nepatří, a navíc jednota Liberec byla tuším v likvidaci, chtělo by zkontrolovat
- Vyřešeno Čihula nebude mít link, když je významný lezec?
Jinak velmi pěkné. --Jann (diskuse) 25. 1. 2014, 15:45 (UTC)
- Komentář Proč je pád nějakého chlapce z mostu tak významný, zvláště, když se mu nic nestalo? Je to spojeno s nějakým příběhem? Protože pokud jde o obyčejný pád, tak některé mosty by měly dost dlouhý seznam. Nebo je významný naopak svou ojedinělostí?
- Vyřešeno Informace je orefována "Starou poutní cestou, strany 232–233". Bylo by možné tuto publikaci ocitovat podrobněji, nejlépe za pomocí vhodné šablony? Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 1. 2014, 00:12 (UTC)
- Vyřešeno Další poznámka k obyvatelstvu, na níž se imho v článcích o sídlech zapomíná. Co míra nezaměstnanosti, průměrný plat? --Faigl.ladislav slovačiny 26. 1. 2014, 11:13 (UTC)
- Máš k tomu doporučení na nějakou publikaci či webové stránky, z nichž tyto údaje do svých článků čerpáš? Tu nezaměstnanost jsem jakž takž dal, ale ty platy… --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2014, 12:23 (UTC)
- Nemám. Zatím jsem psal o sídlech, které byly části obce, a za takto podrobné jednotky budou údaje těžko k dispozici. Míra nezaměstnanosti takto stačí. Ten průměrný plat by byl spíš bonus.--Faigl.ladislav slovačiny 29. 1. 2014, 19:38 (UTC)
- Máš k tomu doporučení na nějakou publikaci či webové stránky, z nichž tyto údaje do svých článků čerpáš? Tu nezaměstnanost jsem jakž takž dal, ale ty platy… --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2014, 12:23 (UTC)
- Komentář Celá historie města se až příliš soustředí na kostel, což je rušivé. Ty informace jsou leckdy tak detailní, že čtenář, který se chce dozvědět o městě, je zahlcen informacemi o kostele. V úvodu už jsem to zredukoval, šlo by aspoň ty delší pasáže zredukovat i v historii, přenést je do sekce o kostele, případně přímo do článku o kostele? Je potřeba, aby historie města byla především o městě, ne o kostele. Cílem by měl být článek s co největší možnou informační obsažností, ale zároveň i s co největší možnou stručností, aby obsahoval především informace o subjektu samém. Není důvod, aby se informace vyskytovala opakovaně, nebo v nesprávných sekcích. Pokud souvisí ještě vzdáleněji, je lepší ji přenést do příslušného článku, na který je odkázáno šablonou Podrobně. --Palu (diskuse) 29. 1. 2014, 01:27 (UTC)
- Jde o to, že chrám je pro vývoj obce velmi důležitý a určující. Prakticky žádná publikace o městě jej neopomene uvést. Dostal se též do znaku obce. Proto jsem mu věnoval takovou pozornost. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
- To je určitě v pořádku, ale je dobré vybrat pro kapitolu historie jenom ty informace, které jsou skrz kostel opravdu relevantní k historii Hejnic a detaily přesunout až do kapitoly o kostele. A stejně tak v kapitole o kostele má být jen stručný přehled s relevantními informacemi pro téma Hejnice (tedy především stručný popis), podrobné detaily mají být až přímo v článku o kostele, kam odkáže šablona Podrobně. Výsledkem takového uspořádání je maximální informační obsažnost v uspořádané, srozumitelné, čtivé podobě pro čtenáře. Nevím přesně, kdy budu mít čas, ale snad zítra se pokusím takovou změnu navrhnout konkrétní úpravou článku. --Palu (diskuse) 30. 1. 2014, 16:44 (UTC)
- Jde o to, že chrám je pro vývoj obce velmi důležitý a určující. Prakticky žádná publikace o městě jej neopomene uvést. Dostal se též do znaku obce. Proto jsem mu věnoval takovou pozornost. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)