Vysoká u Příbramě
Vysoká u Příbramě (německy Wissoka) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 8 km jihozápadně od Příbrami. Žije zde 358[1] obyvatel.
| Vysoká u Příbramě | |
|---|---|
.JPG) Zámeček | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′3″ s. š., 13°56′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 358 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,87 km²[2] |
| Katastrální území | Vysoká u Příbramě |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 262 42 |
| Počet domů | 157 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysoká u Příbramě 128 262 42 Rožmitál pod Třemšínem obec@vysokaupribrame.cz |
| Starostka | Ing. Jana Krejčová |
| Oficiální web: www | |
  Vysoká u Příbramě | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541583 |
| Kód části obce | 188204 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní nepřímá písemná zmínka o obci pochází z roku 1367, která se týká sporu o obsazení fary ve Třebsku, mimo jiné Smilem z Vysokého. Tehdy byl název obce Vysoký, nikoli Vysoká. Později zde byla uváděna tvrz, obytné stavení se sklepy, hospodářskými stavení, kaplí, chmelnicí, pivovarem, zahradami a ovčínem. Ta se zřejmě nacházela na místě statku čp. 1, kde během staletí měnili vlastníci.
Po roce 1989
editovatRestituent znárodněných pozemků náležících ke zdejšímu panskému statku č.p. 1 po revoluci prodal celý majetek izraelskému investorovi, který v roce 2012 podal návrh na změnu územního plánu. Záměrem, který se týkal pětiny obecního katastru, bylo vybudovat zde golfový a rekreační resort.[4] Tento návrh se nesetkal s podporou místních obyvatel a v roce 2020 byl zamítnut.[5]
Přírodní poměry
editovatObec se nachází ve vyšší části příbramské pahorkatiny na okraji Brd v průměrné nadmořské výšce 575 metrů. Oblast je typická velkými lány orné půdy, doplněnými menšími enklávami lesních porostů, které jsou vázány na horní periferie vrcholů. Celou západní polovinu katastrálního území obce tvoří lesy. Katastrální území obce se nachází ve střední kategorii radonového indexu geologického podloží, což je dáno lokálními geologickými podmínkami. Nachází se zde také poddolovaná území.[6]
Obecní správa
editovatČásti obce
editovat- Vysoká u Příbramě (k. ú. Vysoká u Příbramě)
Sousedními obcemi sídla jsou Láz, Rožmitál pod Třemšínem, Vranovice, Narysov, Třebsko, Modřovice a Bohutín.
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
- 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Příbram[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Starostové
editovat- Zdeněk Strnad (2010–2018)
- Jana Krejčová (od roku 2018)
Znak a vlajka
editovatObec o udělení znaku a vlajky zažádala v roce 2012. Dekret k užívání znaku a vlajky získala o rok později. Návrhem se zabývali odborníci na heraldiku a vexilologii, mezi nimi i Jaroslav Verner, který zpracovával finální návrh. Symbol obsahuje prvky významných rodů působících v lokalitě od roku 1403. Zelené pole má symbolizovat zdravé životní prostředí, okolní lesy a zemědělství, které bylo v minulosti důležitým zdrojem obživy místních obyvatel. Lekníny symbolizují množství rybníků v katastru a slavné Rusalčino jezírko. Figura lyry je znamením hudby, jenž upomíná zdejší pobyt skladatele Antonína Dvořáka.[12]
Členství ve sdruženích
editovatObec Vysoká u Příbramě je od září 2011 členem Svazku obcí Podbrdského regionu.[13]
Společnost
editovatRok 1932
editovatV obci Vysoká byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s cukrovinkami, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vysoké, 3 hostince, kovář, krejčí, dva obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, řezník, tři obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vysokou, obchod se starým materiálem, trafika, dva velkostatkáři (Silberstein, Štěpánek).[14]
Pamětihodnosti
editovat.JPG)
Zámek
editovatNovorenesanční zámeček nechal vystavět skladatelům švagr, hrabě Václav Robert z Kounic. Společně s okolním anglickým parkem byla dokončena roku 1878. Nachází se zde Památník Antonína Dvořáka věnovaný jeho pobytu ve Vysoké. Nachází se na západním okraji obce. Nachází se zde koncertní sál, galerie, knihovna a konají se zde svatební obřady.
.JPG)
Vila Rusalka
editovatOd roku 1958 chráněna jako kulturní památka.[15] Jedná se o původní špýchar, který Antonín Dvořák spolu s pozemky ovčína zakoupil od svého švagra hraběte Václava Kounice. Špýchar byl přestavěn na obytnou budovu, kde Dvořák s rodinou trávil léto. Vila je součástí 73arového pozemku, který je kompletně obehnán kamennou zdí. V době Dvořákova působení se zde setkávaly významné osobnosti z řad jeho přátel. V letech 1897–1898 žil a tvořil v zahradním domku na pozemcích spisovatel Josef Václav Sládek. Po Dvořákově smrti vila zůstala v majetku rodiny. V letech 1913–1933 zde žila dcera Antonína Dvořáka, operní pěvkyně Magdalena Šantrůčková společně s manželem Dr. Karlem Šantrůčkem, který byl ředitelem přerovské nemocnice. V 50. letech byla vila znárodněna. V 70. letech byla upravena na mateřskou školu. Tato necitlivá úprava se na stavbě poměrně negativně podepsala. V letech 2002–2003 prošla vila rekonstrukcí při níž byl navrácen její původní ráz a zrušeny necitlivé příčky a přestavby ze 70. let. Rekonstrukce obdržela uznání města Přerova a ocenění v soutěži Stavba olomouckého kraje 2001–2002.[16] V letech 2010–2016 prošla rekonstrukcí fasáda a okna.[17] Vilu dnes vlastní pět majitelů z řad potomků Antonína Dvořáka. Dle výpovědi skladatelova vnuka Antonína Dvořáka III z roku 2016 je těžké se vzájemně dohodnout na její údržbě. Stavbu chtěl zakoupit i Středočeský kraj,[18] ale majitelé se na prodeji neshodli. V domě se nachází malé rodinné muzeum artefaktů Antonína Dvořáka, které se ovšem několikrát stalo terčem zlodějů. Rodina se snaží vilu opravovat a udržovat za pomocí státních fondů a o prodeji neuvažuje.[19] Vila je veřejnosti nepřístupná.
Osobnosti
editovat- Antonín Dvořák (1884–1903) - hudební skladatel, strávil zde posledních dvacet let svého života
- Josef Jiří Stankovský (1844–1879) - dramatik, herec a spisovatel, narozen na Vysoké
- Josef Kholl (1914–1944) - generál, československý voják, velitel a bojovník proti nacismu, žil zde, zemřel v bojích o Duklu
- Josef Václav Sládek (1897–1898) - spisovatel, básník, novinář a překladatel, hostoval zde
- Václav Robert z Kounic (1848–1913) - poslanec Českého zemského sněmu a šlechtic
- Jiří Šedivý (*1953) - armádní generál, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, žije zde, narozen v Příbrami
V obci se narodil dramatik Josef Jiří Stankovský (1844–1879). Hostoval zde básník Josef Václav Sládek (1897–1898), který v letech 1897–1898 žil v zahradním domku na okraji parku se zámečkem, kde je umístěna pamětní deska. Své školní léta zde prožil občan generál Josef Kholl (1914–1944), který navštěvoval základní školu v Bohutíně.[20] V místě kde žili, je umístěna pamětní deska. Obec uvedl ve známost skladatel Antonín Dvořák (1884–1903), který zde strávil posledních dvacet let svého života po návratu ze Spojených států. Dvořák navštěvoval místní zámeček, dnešní Památník Antonína Dvořáka, který byl původně bydlištěm skladatelova švagra hraběte Václava Roberta z Kounic (1848–1913). Nedaleké Rusalčino jezírko Dvořáka inspirovalo ke skladbě opery Rusalka a následně zde vytvořil také operu Armida. Dvořák od svého švagra zakoupil pozemek se špýcharem a ovčínem. Špýchar byl přestavěn na obytnou budovu, která dostala jméno Vila Rusalka. Zde Dvořák s rodinou trávil léto. Zbytek pozemku byl postupně upraven na pak a ovocný sad, kde Dvořák nadšeně sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval.[21]
Doprava
editovatDopravní síť
editovatDo obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024
editovatAutobusovou dopravu v obci Vysoká u Příbramě zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Vysoká u Příbramě a Vysoká u Příbramě,u kapličky. Na silnici směrem do Bohutína se nachází zastávka Vysoká u Příbramě,Rusalka. Obcí procházejí dvě autobusové linky: 482 a 567. Linka 482 spojuje obec s Příbramí a směrem na druhou stranu pokračuje přes Březnici, Blatnou až do Strakonic. Linka 567 začíná v Příbrami a pokračuje přes Bohutín, Vysokou u Příbramě, Narysov, Třebsko a Modřovice, přičemž končí v Rožmitálu pod Třemšínem.
Turistika
editovatObcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice – Milín – Vysoká u Příbramě – Příbram – Hořovice a modře značená turistická trasa Rožmitál pod Třemšínem – Vysoká u Příbramě – Havírna – Příbram-Zdaboř.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ve Vysoké se někteří bojí megalomanské výstavby [online]. Příbramský deník, 2013-5-27 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Z panského statku v kraji Antonína Dvořáka měl být golfový resort. Obec tomu zabránila [online]. pribram.cz, 2020-3-23 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Program rozvoje obce Vysoká u Příbramě na období 2019-2024 [online]. Zastupitelstvo obce Vysoká u Příbramě, 2019-6-19 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ CHOUROVÁ, Kateřina. Vysoká u Příbramě přijala nový obecní symbol a vlajku od Miroslavy Němcové [online]. Příbramský deník, 2013-3-27 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Svazek obcí Podbrdského regionu [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1884. (česky, německy)
- ↑ Vila Rusalka [online]. Památkový katalog [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Vila Rusalka [online]. Ateliér Vrbík [cit. 2021-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26.
- ↑ Benefiční koncert pro vilu Rusalka [online]. 2016 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kraj má zájem o koupi venkovské Dvořákovy vily Rusalka ve Vysoké [online]. Příbramský deník, 2007-11-23 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚTKA, Jan. Na návštěvě u Mistra Dvořáka [online]. dotyk.cz, 2016-9-6 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Informace o obci [online]. Vysoká u Příbramě [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ENENKELOVÁ, Lea. Vysoká je dobrá adresa, říkají místní lidé [online]. Příbramský deník, 2012-9-3 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká u Příbramě na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysoká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vysoká u Příbramě v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
